Avatar uživatele
Registrovaný

Nemohu se vymocit pokud nejsem na zachode sam.

Jit na pisoar treba nekde v hospode je nemozne. Byl jsem s kamaradama na pivu, pak uz jsem fakt musel na malou a kamarad rekl "ja potrebuju taky". Byl jsem pred vybuchem, jak moc jsem potreboval curat, stali jsme vedle sebe kazdy u sveho pisoaru, ale ja proste curat nemohl. Ne ze bych mel erekci ale proste to neteklo az jsem tlacil jak chtel. Byla to pekne trapna situace, hned jak odesel tak jsem se vymocil normalne. Uz me i napadlo ze bych to nekomu vysvetlil a poprosil ho at stoji za mnou kdyz budu curat, ale nemam nikoho tak duverneho. Prijde mi dost blby chodit do kabinky a cekat az na WC nikdo neni. Myslim ze nemam problem s nahotou, chodim i v CR na nuda plaze ale tohle me trapi.

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Pokročilý

Z toho si nic nedělej, to je jenom věc psychiky. Snaž se myslet na něco jiného. Lehce se to řekne, ale hůř udělá. Třeba pomůže tohle si uvědomit:-)

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Je to psychický problém a nezaškodilo by "trénovat" to, třeba po restauracích, nebo si aspoň představovat, že tam někdo s Vámi je...
Kdyby Vás nedejbože někdy postihl pobyt v nemocnici - a jen ležet, musel by jste to zvládnout v posteli do bažanta. V pokoji plném lidí fakt chuťovka...


Avatar uživatele
Pokročilý

Potřebuješ soukromí prostě znám hodně takovejch co mají problém taky ! Nemůžeš se soustředit


Avatar uživatele
Bronzový

Já si taky nedovedu představit, že bych dělala potřebu někomu na očích. Nedokážu ani, když mě někdo slyší skrz dveře, nebo když na mě skrz dveře mluví. Ale to je jasný blok z dětství, kdy mamka vyčítala tátovi, že chodil na wc zrovna když jsme večeřeli, a že na nás mamka nikdy přes dveře mluvit nechtěla. Děsím se chvíle, kdy mi po porodu (dá-li Pán Bůh) donese sestřička podložní mísu. Pokud nebudu moct na wc, řeknu si o cévku, to vím 100%. Nicméně, kolegové sanitáři klidně dají pacientku na mísu a stojí nad ní dokud se nevyprázdní, ani jí peřinou nezakryjí. Říkat jim aby odešli za dvěře ať mají pacienti aspoň trošku soukromí, jak když hrách na stěnu hází. No, zase se tu vykecávám. Nechápu sice na co jses ptal, co se s tím dá dělat nebo jestli to je normální či co, ale říkám - nejsi v tom sám.


Avatar uživatele
Pokročilý

To mám taky. Doma musím mít zavřený dveře a nesmí nikdo mluvit, jinak se ani nevykakám.

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Registrovaný

juniorek

takze trenovat... diky. jen me to trapilo

 

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Kvalitní odpovědi v: Rodina a vztahy

Zlatý Drap 979
Zlatý marci1 807
Zlatý quentos 628
Zlatý iceT 602
Zlatý hanulka11 536
Zlatý panenka 488
Zlatý annas 449
Zlatý led 397
Zlatý venkovan 390
Zlatý gecco 375

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.