Avatar uživatele
Lucan

Co s neustálým pocitem strachu ze tmy?

Dobrý den, potřebuju pomoct se strachem. Měla jsem docela velký strach vždycky, ale poté, co jsem se s kamarádkami koukla na horor (dokonce dva), se to mnohem zhoršilo. Vždycky přes den se nic neděje, ale když je tma, bojím se všeho možného. Byla jsem třeba sama v pokoji a slyšela jsem jakoby za okny (v patře), jako by tam někdo ťukal na zeď (ale jako vždy jsem si to kvůli strachu asi překreslila a je možné, že prostě ťukal někdo někde jinde, protože jsem měla otevřená okna, ke všemu jsem to slyšela docela potichu). Takových případů mám víc, ale nebudu je tu všechny vyjmenovávat. Chci se někomu svěřit, ale nechci toho, komu to říkám, vyděsit (jakože třeba to s tím ťukáním zní celkem děsivě), protože vím, jak by se cítil, tak jsem to zatím nikomu moc neřekla. Proto jsem se rozhodla obrátit na Vás. Nevyznělo to tu tak špatně, ale vážně se bojím a potřebuju pomoct. Jinak nechci tu říkat svůj věk, ale jen že ještě nejsem dospělá.
Za jakoukoli pomocnou odpověď jsem Vám strašně moc vděčná.
Přeju hezký den.

Upravil/a: Lucan

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? marci1 před 1704 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
anonym

Ahoj Lucan, z toho si tu popsala je pro tvůj věk úplně normální.
Cílem hororu je u diváka vyvolat pocit strachu a děsu. Z toho co jsi tu popsala to vypadá, že nejsi ještě dostatečně psychicky vyvinutá. Proto u hororů značka 18+ není jen tak pro srandu. Pokud máš pořád strach můžeš o tom říct svým rodičům. Nemusíš se bát, že by si je vystrašila. Budou na to mít úplně jiný pohled než ty, protože už jsou dospělý. Popřípadě se můžeš svěřit někomu jinému, komu důvěřuješ tetě, babičce či školnímu psychologovi. Moc ti držím palce. Avixi.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
marci1

Nedívej se na horory, na filmy, kde se vraždí, střílí a vyskytuje se tam násilí. Sleduj spíše komedie a filmy „příjemné“ ke koukání. 🙂
Než se to zlepší, můžeš si přes noc svítit třeba malou lampičkou.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kelt

Strach má asi každý, ale málo lidí to přizná. Známe pohádku „Nebojsa“ natočenou podle námětu pohádky „Jak se Honza naučil bát“ . Strach, obava to jsou určité pocity, které si na základě určitých vnějších vjemů vytváříme a většinou ty vjemy přichází nečekaně. Takže když za tebou přijde kamarádka a za chvíli na tebe vybafne, tak to čekáš, protože víš, že tam je a nepolekáš se. Ovšem v situaci, jak píšeš, že jsi sama doma a slyšíš ťukání a přitom by tam neměl nikdo být, takže logicky si nedovedeš zdůvodnit zdroj zvuku, pak se objevuje pocit strachu. Možná ti pomůže, že nebudeš ve tmě a tichu, ale budeš si svítit a poslouchat třeba hudbu. Tak ty zvuky neuslyšíš a nebudeš se znepokojovat. Můžeš se občas projít tam, kde jsi to slyšela a budeš mít trochu kontrolu. Píšeš, že jsi byla sama v pokoji a slyšela jsi ťukání na zeď, tak si zjisti, s kým pokoj sousedí a případně promluv se sousedem. A to vše jsou pouze vnější cesty, kudy může přijít informace. Něco vidíš, slyšíš, nebo se něčeho dotkneš a vytváříš si pocit strachu. Tady možná by pomohla pomoc zkušeného nebo staršího člověka, ke komu máš důvěru, nebo si říkej pro sebe nějaké afirmace, modlitby, co tě zbaví pocitu strachu. A je třeba tomu důvěřovat, říkat to s přesvědčením.
Třeba Já Marie Poláchová jsem hodná mladá dívka, která má ráda své kamarády rodiče atd a kterou mají všichni rádi. Nikomu jsem vědomě neublížila a proto není důvod, aby nikdo ubližoval mne, aby mne strašil. Proto se nemám čeho bát a nebojím se. Jsem úplně klidná, zdravá.
To je jen návod, můžeš si tam doplnit co chceš, můžeš nosit talisman.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek