Kdy vás naposledy něco vytočilo až k nepříčetnosti?

To bylo v mateřské školce,když mi kamarád zabral skřínku se sluníčkem na dvířkách!

Dneska na koupáku – plavčík! Dědek jeden přesluhující, cholerickej strašil u bazénu už od šesti, a srovnal si lehátka podle novoty a barev (jako šachovnici). Když jsem mu narušila koncepci, začal vykřikovat, že mu tam ničím pořádek. Magor! Kvůli němu budu trčet někde pod stromem, protože mu tam opalovátko ladí s kůrou, drozdem, nebo čím… >:-(
Ještě měl tu drzost, že hudroval, že se pak tam to lehátko zas musí vrátit, že si to zkontroluje… Slunce se vylouplo poměrně brzy a za chvíli měl dědek ve všech křesílkách dost chaos…:-)
Nakonec se ještě strhla bouřka jak fík a na úklid fakt nedošlo…:-))

Včera – vedro – auto rozpálený (než se uvnitř udělý příjemně, chvíli to trvá) – a magoři na silnici.
Ale snažím se nebýt nepříčetná.
Doplňuji:
Teď znovu. Cyklistka, nacucaná jak houba, kličkuje po celý silnici. Už jen předjet ji, byl risk.

Upravil/a: terry

Mě nic a nikdo nevytočí – nejsem klíště a nepiju krev – a k nepříčetnosti už vůbec.

Před dvěma měsícema, když mě během hospitalizace v nemocnici poslali na nedobrovolný psychiatrický vyšetření a když jsem řekla, že to odmítám tam, tak mě chtěli zavřít na psychinu, a potom doma, když jsem zjistila, že mě v tý nemocnici během léčení střevní infekce bez mýho vědomí (a tudíž proti mý vůli) cpali antipsychotikama.

1. Že mi tu script na reload neustále maže již napsaný text v odpovídajícím okně nebo ve soukormé zprávě
2. Když mě ve škole spolužák polil tak jsem na něj hodil židli
3. Když mě úřad práce odmítal zaměstnat tak jsem si to chtěl jít chlapsky vyříkat s ředitelem, jen jsem tam nestihl dojít protože jsem v baráku rozkopal sklo u balkónu to mě uklidnilo a soused ještě zavolal Policii a skončil jsem v psychiatrické léčebně a s tím co mi napsali do papírů mě nikdo nezaměstná a musím žít za nízký státní invalidní důchod.

Téměř každý den se najde nějaký blbec, ale k nepříčetnosti ? – to se mu nepodaří.

Stěhovala jsem se a sestra mi přijela pomáhat.Je to šrumec,člověk neví,co kde je.Vybrala jsem restaurataci s nejlepší kuchyní v našem městečku,pozvala jsem ji na oběd.Čekaly jsme 3/4 hodiny,když jsme se ozvaly,majitel nám oznámil,že pokud jsme netrpělivé,můžeme se jít naobědvat jinam (kapacita 50 osob,i s námi dvěma tam bylo sedm lidí).Asi měli vyděláno.

manzel.v dobe rozvodoveho rizeni si vzal pujcku.

Neumím být nepříčetně vzteklá, ale vztek mě chytá už při každé jízdě za volantem auta, pokaždý se najde nějakej trotl, kterýmu pravidla silničního provozu naprosto nic neříkají.

Rozčíli mne lidská bezohledost, neférovost, podrazy. Podraz to byl, co mne rozpálil doběla naposled, ale už je to nějaký pátek. I když soptím jako vulkán, vím co dělám a grády zvyšuji cíleně a záměrně :), nepříčetnost se nedostaví :), to neznám – prostě jen občas je někomu třeba dát najevo, kde jsou hranice, jinak by vás někteří sežrali zaživa :)