Kdo to byly tzv. dryády a s kterou mytologií jsou spojené?

Dryády – (latinsky Dryades) jsou v řecké mytologii lesní nymfy, bohyně či polobohyně. Jsou to bytosti nejvíce podobné našim pohádkovým vílám nebo rusalkám.
Prostředí
Dryády jsou nymfy, které žijí v jeskyních, hájích i jednotlivých stromech, vázal se na ně i jejich osud a dokonce život: Když zahynul strom stářím, bleskem nebo zásahem člověka, zahynula i jeho Dryáda.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Dry%C3%A1­dy

Synonymum pro dryádu je divoženka (pro ty, co mají radši české výrazy, dryáda je výraz polský)
Dryády mohou být všech velikostí a tvarů. Nejčastěji jsou však malé, mají kolem sto padesáti centimetrů, vlasy všech barev – od černé a šedé, přes červenou po zelenou a žlutou. Oči mají zelené, žluto oranžové nebo hnědé. Ve chvílích naprostého vyčerpání jim mohou změnit barvu
na v postatě jakoukoliv, to samé se týká zloby. Obecně platí, že barva očí při vyčerpání a zlobě je jiná.
Dryády jsou svázány se stromem v lese, ve kterém se narodily. Výjimku představují dvojčata, z dvojčat je vázáno jen jedno dítě. Dryádám se rodí jen děvčátka, nikdy se nestalo, že by dryáda měla syna (nebo takový případ přinejmenším není znám). Čím dál tím častěji se stává, že se rodí dvojčata. Dryádou se může také stát
malé děvčátko, avšak nikdy není tak pevně svázána s lesem, jako pravá dryáda.
Obecně by divoženky neměly vycházet z lesa – protože pokud odejde pravá, která je svázána se stromem, zemře jak ona, tak její strom. Pokud odejde nesvázaná, nic se neděje, jen jí nejspíš ze začátku nebude úplně nejlépe. Pokud odejde nepravá, nepocítí nic, než sžíravý stesk po domově
, nicméně, tyto se nejčastěji vrací. ............dál v odkazu

Zdroj: http://samial­.blbne.cz/7916-dryady.html