Avatar uživatele
Bronzový

Kdo a kdy asi rozdělil jednu otáčku Země na 365/6 a na 52 dílů a na 12 různě dlouhých ér?

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

"Týden není přímou součástí kalendáře a dny se počítají stále dál bez přerušení od dob starého judaismu, takže ve všech kulturách, které používají sedmidenní týden, je vždy stejný den v týdnu.

Týden o 7 dnech začal být užíván v Babylóně již 600 př. n. l., ve 4. století byl přijat římskou říší.

Teorie o tom, že pevný sedmidenní týden se objevil díky rovnoměrnému rozdělení lunárního měsíce do jednotlivých čtvrtí, jsou sice dobře možné, ale neexistuje pro to přímý důkaz.

Starověcí Babyloňané dodržovali sedmidenní týden, vycházející z astronomického pozorování a představ

Hebrejský (a později křesťanský a muslimský) sedmidenní týden odpovídá biblickému příběhu o stvoření, ve kterém Bůh vytvořil svět během šesti dnů a poté sedmý den odpočíval
atd."
https://cs.wikipedia.org/…
---
V dalším odkazu se dočteme jména těch, kteří se zasloužiil o reformu kalendáře

"Souviselo to s velikonočmi svátky po prvním jarním úplňku, proto bylo nutné znát jeho datum opo 21. březnu.

Tento úplněk se dodnes nepočítá astronomicky, ale pomocí podstatně jednodušších výpočtů, takzvaných cyklických výpočtů. V těch dobách se učencům, kteří se věnovali těmto výpočtům, říkalo komputisté.

http://kalendar.beda.cz/…
---
V dalším odkazu - http://homel.vsb.cz/…

Doc. Dr. Vladimír Homola, Ph.D - Kalendář - z historie až po počítačovou současnost - dny, roky atd.

"Lidstvo zkoumalo kromě Země také Nebe. A tam vidělo především dva objekty: Slunce a Měsíc. Jakmile začala naše civilizace myslet, nutně si musela všimnout periodicity stavů Slunce a Měsíce, a tím nutně musely vzniknout tři systémy počítání času na větší celky. Jeden akceptuje pouze Měsíc (Lunar), druhý pouze Slunce (Solar), třetí se pokouší kombinovat jak stavy Slunce, tak stavy Měsíce (Lunisolar).

Směřujeme k dnešnímu, na téměř celém světě používanému kalendáři, který se opírá pouze o Slunce. atd. "

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Bronzový

Nyní se řídíme dle Gregoriánského kalendáře, který vylepšil Juliánský kalendář o přestupné roky.
Juliánsky je podle Julia Caesara. Gregoriánsky zavedl Papež Řehoř XIII.

Jinak měsíce mají základ opravdu v Měsíci, protože takzvaný lunární kalendář je právě, že jeden měsíc je jedna otočka Měsíce kolem Země, tedy 28 dní.


Avatar uživatele
Bronzový

O jaké otáčce Země to mluvíte? Jak by se Země, nad níž se klenulo nebe, asi měla otáček? Žádná otáčka, která by se dala dělit jako nasbírané trnky, nebyla. Tenkrát každý dobře věděl, že Země je plochá a Slunce vychází na východě, stoupá a pak zase klesá a zapadá na západě. Pravda, v některých krajích věděli, že Zemi nesou na zádech čtyři bílí sloni. Někde ji nesla velikanánská želva. A když se na těch zádech zhoupla, tak se zachvěla a na moři se uděly vlny.

A když svítilo slunce, bylo vidět, a tak tomu začali říkat den. A když vidět nebylo, říkali tomu noc. Ale v noci nebylo vždy úplně tma, protože na obloze svítilo ještě jedno světlo. Někdy jen jako srpeček, někdy jako kolečko a někdy nesvítilo vůbec. A tomu světlu říkali Měsíc.

A vždycky, když se chlapi nažrali na ohni opečeného jelena, prasete nebo možná ještě mamuta, tak civěli na oblohu a všimli si, jak se ten Měsíc mění a že se vrací do tvaru, ve kterém už předtím byl, a že mu to od úplňku do úplňku trvá těch 28 dnů. A když za nimi přišly jejich ženy, aby jim opravili kůže na střeše, tak říkali: "Až bude Měsíc celý. Za měsíc."

V krajinách, kde měli jaro, léto, podzim a zimu, si zase všimli, že na jaře kytky kvetou a v zimě je zima a že se to taky opakuje. Ale za kolik dní, to je velký problém. Vyžaduje to nějakého nade vší míru trpělivého a odpovědného člověka, který bude dělat čárky do sobího parohu, každý den jednu. A jak je těch čárek přes tři sta, je v tom zmatek, protože do tolika počítat uměl málokdo. A jak vůbec zjistit, jestli je dneska stejný den v jarolétopodzimzimě jako v té minulé? A to už ten málokdo musí být pořádný koumák, aby ty dny, měsíce a jarolétopodzimzimy dal dohromady, zvlášť když to do sebe nezapadá v celých číslech. To už musí moc počítat a čučet na oblohu a všímat si souhvězdí a postavení Slunce v nich a všechno si to zapisovat, což se na sobí paroh nedá. Jak se tito hrdinové jmenovali, se zapomnělo už dávno. Nikde se nepodepsali nebo se ty podpisy nedochovaly. Později se jejich následníci dopracovali k přesnějším cifrám, jak píše kolega Quimby, a stále ještě se i dneska dopracovávají.

Jo a ještě týden. Sedmidenní týden se asi vyvinul v Mezopotámii a odtud se rozšířil po starověkém světě. Buď to byla taková móda, a protože přišla z uznávané země, všichni ji napodobovali, jako když dneska něco přijde z Ameriky. Anebo těch 7 dní nejlépe odpovídalo lidským potřebám a tempu. Nejspíš ale protože 4 x 7 dní má nejblíž k době od jednoho úplňku ke druhému. Myslím, že to byli staří Římané, kdo na počátku své historie používali osmidenní týden, než přešli na ten, který používáme dodnes. A to je konec pohádky. Umejt zuby, uši a na kutě.


Avatar uživatele
Zlatý

tak já se ti teda přiznám :-(

už je pár let, myslel jsem že se na to nepřijde..

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Kultura a společnost

Zlatý annas 3362
Zlatý Drap 1799
Zlatý led 1454
Zlatý hanulka11 1277
Zlatý quentos 1113
Zlatý marci1 1080
Zlatý vagra 799
Zlatý mosoj 798
Zlatý gecco 714
Zlatý iceT 653

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.