Avatar uživatele
Bronzový

Jak se zbavit trémy?

Vím, že je v menší míře zdravá a pak člověk podá ještě lepší výkon, ale u mě už to hraničí se zkolabováním. Vždycky je mi hrozná zima na ruce, ale hlava se mi úplně vaří a klepe, kolikrát je mi i do pláče a chci utéct, třesou se mi kolena a musím si nejméně dvakrát odskočit na záchod, bolí mě břicho, na scéně se mi kolikrát sám od sebe jakoby ztratí hlas a nasucho polknu... Dost mě to trápí, často vystupuji před lidmi (divadlo, balet, škola) a nechci, aby mě to takhle ovládalo...
Prosím o pomoc, nemáte nějaké rady? Jak jste na tom s trémou vy?
Doplňuji:
K té Julii - jednou jsem ji hrála, byla to obrovská zodpovědnost a dřina, ale mělo to velký úspěch. Samozřejmě se našli i ti, kterým jsem se tolik nelíbila, ale proč se na ně soustředit...
Jinak moc děkuji za velmi povzbuzující odpovědi :)

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Bronzový

Zbavíte se jí jedině tím,že se prostě "ostřílíte".Právě tím,že stále vystupujete před lidmi.Když to vezmu do detailu,tak Vám nesmí vadit to,že se Vám třesou kolena,že nasucho polknete a že to všichni v tom sále vidí jak jste ztrémovaná atd....Musíte v tom okamžiku stát při sobě i kdyby jste se měla propadnout hanbou a celý svět byl proti Vám. Nesmíte se zradit,jestli mi rozumíte.Neutíkejte před těmi pocity v tom okamžiku. To jestli se Vám povede vystoupení,ač mi možná nebudete věřit,je v té chvíli vedlejší. Musíte se mít ráda ikdyž se třeba o samotě šťouráte v nose a na noze máte mykozu nehtů či máte silné dioptrie. Musíte být sobě kámoška ikdyž se Vám to vystoupení nepovede.Pobrečte si,naštvěte se,zoufejte atd.ty všechny pocity jste Vy.Ty pocity odžijete a zmizí.Časem zjistíte,že jsme všichni v podstatě stejní. Není to hned.U mne to trvalo léta. Tréma souvisí s nízkým sebevědomím což má většina lidí.A ti "machři" ho mají ještě méně než Vy.Zkuste si vzít papír a psát si před nějakým vystoupením co se Vám honí hlavou.Pravdivě a všechno a pak si to přečtěte.....budete překvapená. Víte,většina lidí se prostě stydí a většina o tom ani neví.Dokonce se stydíme ikdyž jsme o samotě.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele

Tréma se "startuje" psychikou a jedině na psychické úrovni se s ní jde vypořádat. Někdy pomáhá zbavit se problému, ten problém si uvědomit a přijmout ho do podvědomí, jako svou vlastní součást. Zatím proti ní bojujete a stojí Vás to nemalé úsilí.
Zkuste to pomaloučku přesouvat na jinou úroveň. Začněte přemýšlet o tom, v čem Vám má tréma pomoct. Až budete mít zase vystupovat před lidmi, tak si snažte uvědomit v jakém sledu jednotlivé příznaky přicházejí. Očekávejte je a nebraňte se jim. Moje zkušenost je, že s čím se umím vypořádat na psychické rovině, to mne přestane trápit.

Kdysi jsem četla elaborát o úsporách v provozu před celým vedením Tatry Příbor a členskou základnou a za pultíkem se mi třásla kolena tak, že mi o sebe drkotala, až jsem si myslela, že to všichni musí slyšet.
Potom jsem si najednou uvědomila, že všichni jsme lidé, jenom lidé. Potom tréma přestala.


Avatar uživatele
Bronzový

Pomůže uvědomovat si (třeba pomocí zapisování) pozitivní zpětné vazby od druhých (pochvaly, ocenění apd.); nejen zapisovat, ale hlavně uvědomovat- prožívat. Díky tomu se zlepší sebevědomí a tréma se sníží.


Avatar uživatele
Zlatý

Já jsem s trémou nikdy problém neměla, možná je to tím, že jsem dost extrovertní a zároveň se na akci těším. Rada typu: Zkus si všechny představit nahé, ti moc nepomůže, protože nahatou uvidíš v tu ránu i sama sebe a to tě ještě víc uzemní, hhh :-) Co ti ale mohu poradit je: Bav se co nejvíce s lidmi. Navazuj kontakty, usměj se a úsměv opětuj, dej se do hovoru s těmi, kteří tě požádají, buď pozitivní, otevřená a milá. Trénuješ tak vlastně pořád. Říká se tomu mít kontakt s publikem. Pak také nebudeš mít problém přiznat lidem barvu.
Když budeš cítit, že se to trémou už nedá vydržet, řekni to nahlas. Nikdo ti hlavu neutrhne, prolomí se mezi vámi ledy a nervy se zklidní (pochopitelně nemluvím o případu, že budeš hrát Julii a najednou řekneš: Hele sorry, chytla jsem nerva.)
Při samostatném vystoupení jsi sama za sebe, tak se prezentuj taková jaká jsi. Snaž se publikum zaujmout třeba nějakým vtípkem, zaimprovizuj, na nic si nehraj, nemysli jen na to, že všichni se přišli podívat na tvůj debakl. A když máš výstup s kolegy, to je snadné - "opři" se o ně a společně si nahrávejte. Hlavně poslouchej, co druhý říká. Měla jsem kolegu, který zásadně myslel jen na to, co řekne on a tak mne absolutně nevnímal. Že docházelo ve vysílání k trapasům, kdy po mne následně všechno zopakoval je jasné. Ještě horší bylo, že se ptal hosta na to, na co on již odpověděl, neboť "jel" podle otázek ze scénáře a "nepočítal" s tím, že host může ve své řeči zodpovědět třeba tři jeho otázky najednou.
Další můj kolega, který je pravidelně vystaven šílenému tlaku před vystoupením má jiný přístup. Řeknete: "Ty nemáš dneska trému?" Odpoví: "Z koho? Vidělas' tam ty kretény?!" (Podotýkám, že má na mysli obvykle politiky a jiné experty.)
Chápu, že lidi se dovedou tvářit jako kakabusové, sedí v hledišti, zírají na tebe a myslí si (podle vystupujícího): Teď se ukaž, nádhero. No, pár jich tam určitě je, ale co se dá dělat. Jenže i oni zvedli své zadky a přišli se podívat na tebe! Takže na koni jsi ty. Měj pocit, že jsi hvězda a vytři jim zrak! Nebo se o to alespoň pokus...:-)

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Zlatý

briketka10

http://books.google.cz/…

svou předchozí odpověď jsem musela smazat a nemůžu už odpovědět to je divný, ale posílám odkaz na stránku, kde si můžeš pročíst v knize o trémě..

 

Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Kultura a společnost

Zlatý annas 3358
Zlatý Drap 1793
Zlatý led 1450
Zlatý hanulka11 1277
Zlatý quentos 1114
Zlatý marci1 1076
Zlatý vagra 799
Zlatý mosoj 798
Zlatý gecco 714
Zlatý iceT 652

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.