Avatar uživatele
tableťák

Jak je možné udržet extrémní teploty ve fúzním reaktoru, aniž by se roztavil?

Nyní narážím na reaktor KSTAR, který dokázal udržet 100 mil. °C po dobu 30 sekund. Vždy mě zajímalo, jak je možné, že tato zařízení vydrží teplotu vyšší než je v jádru Slunce. Jak je to možné? Měl jsem za to, že při této teplotě se všechny materiály roztaví. Děkuji za odpověď

Doplněno:
Dobře, děkuji. I přes to, že není v přímém kontaktu, musí být pár metrů okolo extrémní žár. Nebo ne?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? mosoj, aliendrone, Disraeli před 888 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
aliendrone

Není to velká záhada. Stěny toroidní komory reaktoru jsou intenzivně chlazeny jednak, druhak horká plazma uvnitř komory NENÍ v přímém kontaktu s jejími stěnami. Je „držena uprostřed“ (několik metrů od stěny komory) pomocí magnetických polí. :)

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
mosoj

Odpoveď byla označena jako užitečná

Neroztaví. Přímo se vypaří.
Teplo musí být odváděno. Na tom přece spočívá princip všech parogenerátorů. Fůze se spouští pouze na miliontiny sekundy ( nejspíše ještě méně) a v tom je jádro pudla už více než 40 let. Spuštění jaderné fůze spotřebuje více energie než se za tu maximálně možnou dobu ( z hlediska použitelných teplot) vyrobí!! Prostě člověk se snaží spustit něco v kosmické velikosti a na to je zatím moc „malý“ či má málo prostoru. Nicméně je to otázka života a smrti. Pokud člověk nezíská dostatečný zdroj energie, skončí!! Možná že je již pozdě.

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?tableťák Nahlásit


Avatar uživatele
Justin1

Pokud si dobře vzpomínám, plazma se udržuje v prostoru pomocí magnetického pole.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
aliendrone

Pepa25>>> Jo, pravda. Termíny (dodržení) jsou CELOSVĚTOVĚ ve stavebnictví problém, ale Frantíci… To je jako s módou (a nejen s ní) jsou prostě JINÝ LEVEL. :)

Jinak k reálnosti cesty – ten výrok se dá brát různě. Čistě technicky to už NENÍ problém, ITER bude v podstatě fúzní ekvivalent (světově první) jaderné elektrárny v Obninsku (a jejich západních protějšků). Nikdy nevyrobí tolik energie, aby „se zaplatil“, ale jak jsem předeslal – získané PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI budou u následných KOMERČNÍCH fúzních elektráren k NEZAPLACENÍ.

No a pokud narážíš na tu předpokládanou lacinost, no… BOHUŽEL musím souhlasit. Systém si téměř NA TUTY najde cestičky, jak cenu elektřiny (navzdory její laciné výrobě) udržet a pravděpodobně i zvýšit. Reálně se tedy zvýší pouze ZISKY VÝROBCŮ díky nižším nákladům. :(

Ale i tak předpokládám, že se to vyplatí – když už nic, tak alespoň z ekologického hlediska (tím myslím REÁLNOU ekologii, nikoliv „dotačně-progresivní zlodějekologii“). Nejde jen o to, že nebudou hrozit katastrofy alá Černobyl/Fukušima (jakkoliv lapsy nevyhnutelně BUDOU, ale nesrovnatelně nižšího rozsahu – to je prostě všude, kde se pracuje s radiací, třeba i v medicíně, lidé jsou zkrátka lemplové).
Jedna z BEST vlastností fúzního reaktrou je pohotovost reakce. Můžeš relativně velmi rychle zvyšovat i snižovat jeho výkon (oproti klasickým štěpným s OHROMNOU energo-tepelnou setrvačností), což by mohlo vést k minimalizaci pohotovostních „energošpičkových“ zdrojů (plynové elektrárny) s nevyhnutelnými emisemi.

Ne že bych fúzi viděl jako „univerzální spásu“, jsem natolik pragmatik, že si jasně uvědomuji, že lidé dokáží pohnojit VŠECHNO, stačí CHTÍT. Ale navzdory tomu jsem optimista, protože fúze má TOLIK a VELKÝCH předností (v porovnání s dosavadními technologiemi, včetně fotovlot/tepel­nočerpadlo/vě­troblbnutí), že na rozdíl od předchozího MÁ potenciál řešit energoproblém do budoucna (včetně reálně ekologického hlediska). Chtěl bych napsat „will see“, ale já už rozhodně NE, bohužel. ;) :D :D

Avatar uživatele
aliendrone

To co tvrdí mosoj… ehm, to je stav někdy kolem roku 1980. Dnes se v pokusných takamacích běžně daří udržet fúzní reakci DESÍTKY sekund (rekord je tuším přes 100) a pokročili jsme tak daleko, že se staví mezinárodní experimentální fúzní elektrárna ITER.

Ta přirozeně nebude ještě určena ke komerčnímu využití, bude především sloužit k tomu, aby se získaly zkušenosti s praktickým provozem fúzního reaktoru. Každopádně než nám bude ze zásuvek prýštit „laciná fúzní energie“ to bude trvat alespoň 30+ let. Navíc – staví to Frantíci, jeden skluz termínů za druhým. :(

Avatar uživatele
mosoj

To je sice možné, ale zajímala by mě efektivita současného stavu?

Avatar uživatele
aliendrone

mosoj>>> Plánovaný výkon je 500MW v cca 500–1000s pulsech při příkonu 50MW (na ohřev plazmy). Půjde tedy o první fúzní reaktor na světě, který vyrobí více energie, než sám potřebuje. Co se týká návratnosti, tak jaxem psal – je to EXPERIMENTÁLNÍ přeprovozní reaktor, který má získat praktické provozní poznatky, nezaplatí se NIKDY (ani se neplánuje generátorová část elektrárny, veškeré teplo co vyrobí půjde do chladících věží). Co je logické, generátory i turbíny UMÍME a jen by to prodražilo projekt. Tak už to u experimentů chodí. Komerční fúzní elektrárny se budou stavět až potom, po získání poznatků (a přirozeně s patřičnými úpravami, ale na to s jakými se teprve díky tomuto projektu přijde. :)

Avatar uživatele
Pepa25

Obávám se, že to není o Frantících, ale spíš že „laciná fúzní energie“ je nereálná cesta.

Nový příspěvek