Jak byste charakterizovaly halogenidy?

= dvouprvkové sloučeniny halogenu s dalším prvkem

• soli kyseliny chlorovodíkové = chloridy
• soli kyseliny jodovodíkové = jodidy
• soli kyseliny bromovodíkové = bromidy
• soli kyseliny fluorovodíkové = fluoridy

asi 160 minerálů, tj. 4 % všech dnes známých minerálů (údaj k r. 2002)
Vazby v halogenidech mají až na výjimky výrazně iontovou povahu.

Pro většinu halogenidů je typická nízká hustota, nízká nebo nanejvýš střední tvrdost, skelný lesk a často dokonalá štěpnost. Mnohé jsou rozpustné ve vodě (zejména chloridy) a mají charakteristickou chuť. Obvykle jde o minerály čiré (bezbarvé a průhledné či průsvitné), někdy různě zbarvené příměsmi (Fe2+, Fe3+, Mn2+, Cu2+ apod.). Většina jednoduchých halogenidů krystalizuje v soustavách s vysokou symetrií, nejčastěji v kubické.

V přírodě se chlor a s ním i jod a brom vyskytují zejména v mořské vodě – chlor tvoří asi 2 % hydrosféry. Ložiska chloridů, iodidů a bromidů proto vznikají nejčastěji krystalizací z mořské vody ve vysychajících bazénech (nejvíce halit, sylvín, carnallit, bishofit). Ve směsi solí vzniklé vypařením mořské vody tvoří chloridy asi 90 %, zbytek připadá zejména na sírany. Vedle mořské vody jsou zdrojem chloru bazická magmata (gabra, čediče). Některé chloridy (např. halit, salmiak, sylvín) proto vznikají sublimací z vulkanických plynů. Halogenidy těžkých kovů Cu, Ag, Pb, Hg vznikají vzácně v oxidační zóně rudních ložisek.

Geochemické vystupování fluoru je od ostatních tří halových prvků výrazně odlišné: je jen málo zastoupen ve vodách i ve vulkanických plynech, naopak je soustředěn v žulových magmatech a koncentruje se zejména v závěru procesu tuhnutí granitových těles. Fluoridy jsou proto charakteristické pro endogenní prostředí typu skarnů, greisenů, pegmatitů a hydrotermálních žil.

Ekonomický význam ložisek halogenidů je značný: jsou zdrojem surovin pro chemický, potravinářský, metalurgický a sklářský průmysl.

Zdroj: http://www.mu­seum.mineral.cz/mi­neraly/ucebni­ce/system_min/s_43­.php