Avatar uživatele
Zlatý

Proč když se chystáte navštívit Slovensko, tak říkáte "jedu NA Slovensko", ale když Slovinsko, tak "jedu DO Slovinska"?

Doplňuji:
Tím chci říct, že jsou to dvě prakticky totožný slova, lišící se akorát jedním písmenem, jednou samohláskou, tak proč se před každý dává jiná předložka?

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Není to jednoznačné. Jednoduché pravidlo, kdy užít předložky v(e)/do a kdy předložky na, dát nelze. Lze však popsat jisté tendence., využít cit, zvyklosti ...

Viz odkaz, ale je opět obecný
http://prirucka.ujc.cas.cz/…
--------------------

Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska vs. na Ukrajinu; v Bulharsku vs. na Ukrajině

Volba předložky je v těchto případech ustálená, daná tradicí: na Moravu, na Slovensko, na Ukrajinu, do Slezska, do Portugalska; do Evropy, do Ameriky., Do Slovinska ... Převažují předložky v(e)/do.

Historie.
Na - jde o jednu z původních předložek s hlavním významem "směřování na povrch, na vyvýšené místo nebo na povrchu, na vyvýšeném místě nebo na místa ležící kolem řeky". . Při delším pobytu v Praze snadno narazíte na oblíbené spojení, že se nějaká událost stala na Praze 4, nebo na Smíchově či na Národní třídě. Uvedená definice selhává, protože o žádném vyvýšeném místě nemůže být řeč.

Při umístění děje uvnitř nebo při jeho směřování dovnitř uvádí SSJČ předložku v (a do),

Rozlišujeme také pobyt na Slovensku či na Moravě, ale obvykle pobýváme v Čechách. To jsou vžitá spojení, která se běžně užívají a ve kterých se o pozornost přetahuje předložka na s předložkou v, resp. do.

Nevyjasněného vztahu těchto dvou předložek si můžeme všimnout i u spojení v zimě, v létě, ale na jaře a na podzim.

Výskyt předložky na nám dává jisté oprávnění k tvrzení, že předložka na v současné době má nejen vyšší frekvenci proti dřívějšku, a to v akuzativu i v lokále, ale především se vyskytuje v řadě typů případů, v nichž se užívalo předložek jiných, konkuruje zvláště předložce v, ale i do, u, o, k, pro i spojením bezpředložkovým.

Že předložka na nevyjadřuje jen cíl pohybu, ale i jeho směr: jíti do Benešova, ale jíti, směřovati na Benešov. Směr se vyjadřuje touto předložkou i u jmen míst, u kterých se cíl označuje předložkou do.

Ani v dalších zdrojí, nejsou podrobnější informace.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Stříbrný

Tak to si asi musíš počkat na -annas- , ta ti to určitě vysvětlí. Protože např. u nás na okrese se říká že jedu na Kladno a ne do Kladna. Jo, čeština, to je těžká disciplína.


Avatar uživatele
Zlatý

Zjavne to vychádza z histórie, keď Čechy a Slovensko tvorili jedno územie.
Nešli ste vlastne preč do cudziny, ale kdesi doma napríklad na Plzeňsko na do Plzeňska, Ale ko idete do cudziny hovoríte idem do... preto tá výnimka v prípade Slovenska (podobne u nás platí idem na Ukrajinu, na Zakarpatskú Rus)

Doplňuji:
oprava chybička sw vloudila...
"na do Plzeňska," má byť "a nie do Plzeňska"


Avatar uživatele
Zlatý

já jsem VE Slovinsku ještě nebyl ,ale NA Slovensku ano :-)


Avatar uživatele
Bronzový

Neříkám, že bych to nikdy neslyšel, ale já normálně říkám jedu na slovinsko :)


Avatar uživatele
Bronzový

za dva týdny pojedu do Čínsko


Avatar uživatele
Pokročilý

Písmenko I představuje "bytostní linii" (každé písmenko v abecedě - latince má svůj specifický význam).

I představuje fyziologické něco, co nazývám "bytostní linie" - třeba zemská osa, větev stromu, špejle cukrové vaty.

(viz dole příspěvky k písmenkům k tomuto "článku":
http://csooky-csooky.webovastr anka.cz/…...
)

Takže do očí bijící rozdíl mezi SlovInci a SlovEnci je právě to I a E.

E je rovnovážné písmeno, energie, éter, existenci, elektriku - vše co vyjadřuje JE (rusky E).

Když vyslovíme E tak je to "rovina", otevřenost větší uvolněnost než, když vyslovíme I. Při vyslovení i svaly soustředíme jakoby na jeden "bod".

Navíc historicky pro čehúny jsou Sloveni Slováci. Slováci ovšem logicky žijí na Slovácku, ale z nějakého "sociálního status" si Čehúni usmysleli, že Sloveni budou prostě Slováci.

Ve (IN) Slov-IN-sku žijí Slov-IN-ci, na Slo-VEN-sku by tedy měli žít "Slo-VEN-nci".

Jak verze SLO-VEN-I, tak i SLO-VÁ-CI evokuje NA - prostě předložku s A, něKAM dál apod. Kdežto SLOV-IN-SKO je prostě automaticky dovnitř. Slo-VEN-sko je VEN.

Souvisí to s fyziologii, respektive s tím, jak každé písmeno formátuje myšlení a myšlení zpětně mění výslovnost písmen apod. (Nejsem přesný, ale tak to snad stačí).

Čili je to automatika, intuice, "přírodovědnost", která lahodí českému či i slovanskému uchu a použie "frekvenci", která ladí k jiné frekvenci jiného slova.
Doplňuji:
Jet na Slo-VEN-sko je jako jet na VEN-KOV, tam NĚKAM TAM VEN, odpočinout si, oddechnout si, žádný konkrétní CÍL.

Jet do Polabí, ale jet na Hanou - Haná evokuje širou pláň, včetně výslovnosti, kdežto Polabí se drží toho Labe.

Uk-RA-jina - jedeme na KRAJ ne do KRAJE.
Na U-RA-L-e - to samé RA jako centrální otevřené

KAUKAZ - KAVKAZ - otevřené


"Jet na Sibiř" se ustálilo před "jet do Sibiře", protože je to někde TAM, je to šiRÁ země.

Na Šariš, Liptov, Spiš, Horehroní, Slovácko - neohraničený venkov, neurčitá místa - placky - PLATZ - PLACE

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Zlatý

bolak

annas: takže cizinec nemá šanci :) (musí si pamatovat)

PS: to já tušil že to bude asi vžitý, ale kdy to vzniklo a jak? z nějakýho "většího" důvodu to přeci muselo bejt, když to převzala ausgerechnet celá republika..

Avatar uživatele
Zlatý

annas

Mně je jasný rozdíl - jedu do Kladna a na (směrem na) Kladno, jak uvádí Jikra. .

Jenže o cizině jsem nikdy neuvažovala, i když tvary na Slovinsko nebo do Slovenska se mně nelíbí. Užití předložky na také není v souladu s původním významem ... v tomo směru sami jazykovědci jnestanovili závazná pravidla ...

Pročetla jsem nejméně 10 stránek v Naší řeči, ale nic konkrétního. Jen píší, že se vytrácí spisovnost, původní významy předložek se posunují - tradice. Stejně chodils na školu nebo do školy?

Naše řeč se o tom zmiňuje už v 70. letech o záměně předložek, které se přebírá se např i z nářečí.

Mnohým lidem se zdá způsob s předložkou na nesprávný nebo aspoň nelogický nebo příliš lidový.

Toto je z r. 2002
Tendence užívat předložku na ve spojení s vyvýšenými místy, břehy apod. sice přetrvává, ale postupně se stává více záležitostí ustáleného spojení než skutečných výškových poměrů, jak to např. dokazují spojení na Proseku, na Střízkově, v Ďáblicích, v Letňanech nebo podle I. Svobodové (NŘ 82, 1999, s. 271n.) na Mísečkách, na Benecku, v Peci, ve Špindlerově Mlýně. S předložkou na se také častěji setkáváme v místním úzu – v jedné reportáži o severovýchodní výspě naší republiky se výslovně zdůrazňuje, že místní lidé žijí na (nikoli v) Hrčavě. V poslední době se však předložka na místo konkurenční předložky v lavinovitě šíří v novinách, ať již jde o jména vlastní, nebo obecná (na Vsetíně místo dosavadního ve Vsetíně – na Vsetínsku, britská královna zvolila pro svá vnoučata pobyt na škole mezi vrstevníky). Právě ve spojení s podstatnými jmény obecnými je expanze předložky na v poslední době nejnápadnější.

Závěr. Předložka na, která postupně a mnohdy i způsobem velice nápadným zatlačuje do pozadí užití konkurenčních předložek v a do, se prosazuje zejména v pracovní mluvě, kde charakterizuje jistou profesní nebo zájmovou činnost, popř. konkrétní podobu nějakého zařízení nebo instituce. Odtud ji pak přejímá běžné vyjadřování a v nápadné míře i žurnalistika, hlavně psaná (že by v televizi a rozhlase měla větší váhu hlas jazykových korektorů?). Spolu s tím se však ozývají i kritické reakce (např. v dopisech adresovaných Ústavu pro jazyk český), ze kterých vyplývá nepochybně oprávněný požadavek, že užití předložky na není ani neomezené, ani libovolné.

Takže tento proces se táhne již dlouho ... Opravdu se nedá zjistit, když začal ...

Také mě to zajímá, zkusím zítra ještě pátrat v tištěných publikacích.

Avatar uživatele
Zlatý

led

zaujímavé

Avatar uživatele
Zlatý

bolak

led: to mě taky nejdřív napadlo, jenomže Slezsko je taky součást ČR a říká se jet DO Slezska

Avatar uživatele
Zlatý

led

Výnimka potvrdzuje pravidlo :)
zjavne preto, že o Slezsko sa večne "historicky hádali" Čechy s Poľskom a Nemeckom. Ak pozriete na vlajku Slezska vidíte "nemecké" farby - žltý a čierny vodorovný pás, aj erb je bližšie nemeckej heraldike.
http://cs.wikipedia.org/…

Avatar uživatele
Zlatý

quentos

taky jsem si tuhle otázku už hodněkrát pro sebe klad ;{))> ale obávám se, že pro to nebude jiný vysvětlení, nežli že se zkrátka jedná o úzus. I když hodně divnej.

 

Zajímavé otázky v kategorii Věda

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Věda

Zlatý annas 2728
Zlatý quentos 1318
Zlatý mosoj 1303
Zlatý Drap 956
Zlatý hanulka11 627
Zlatý led 602
Zlatý gecco 589
Zlatý marci1 534
Zlatý arygnoc 507
Zlatý Lamalam 477

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.