Proč je spáchání trestného činu z důvodu nebrání psychofarmak úmysl nepřímý?

O úmysl nepřímý jde, když je pachateli jedno, co se stane po vysazení prášků.

Tady je úryvek: Úmysl nepřímý: osoba ví, že se svým jednáním může dopustit trestného činu, není to přímo její záměr, nicméně je s tím srozuměna. Lidově řečeno to příliš neřeší, zda se trestného činu dopustí, či ne. Jedná tedy s určitým záměrem, kterým není přímo daný trestný čin, ale je zřejmé, že tím zřejmě k danému trestnému činu dojde. Úmysl nepřímý je považován za méně intenzivní formu zavinění než úmysl přímý.
zdroj: https://dostup­nyadvokat.cz/blog/za­vineni-trest

Nedbalost vědomá vypadá takto: Jde o situaci, kdy osoba ví, že se svým jednáním může dopustit trestného činu, nicméně bez přiměřených důvodů se spoléhá, že se tak nestane.

Proto se domnívám, že když si psychicky nemocný nevezme léky a kvůli tomu něco provede, půjde o nedbalost vědomou. Ten blázen rozhodně nechce nikomu ublížit.

Také není jednoznačné, že duševně nemocný něco provede, když vynechá medikaci. Nedávno jsem si zapomněl vzít jeden z těch x prášků, co beru a nic se nestalo.