Přemýšlely jste někdy o tom , že byste tu chtěli něco zanechat po sobě ?

Já bych po sobě ráda zanechala knížky. :) Pořád něco píšu, tak doufám, že se mi někdy splní přání a nějaká knížka mi vyjde. :)

Občas tu něco po sobě zanechávám. Většinou se mi potom uleví. Ale co na to říkají pracovníci v čistírně odpadních vod, na to jsem se raději neptal.

Celý život se o to snažím a snad se mi to i daří, myslím… 🙂
Ve čtvrtek jsem měla další vernisáž obrazů a hned se dva prodaly. Tak mám radost. Je krásný pocit, když vím, že mé dílo si někdo sám vybere a pověsí u sebe doma.

Pokud možno, tak ne dluhy.
A jestli něco zanechat – tak úctu ke svému národu, místu kde žijeme a základ slušného chování ke slušným lidem a netoleranci k těm neslušným.
Ale obávám se, že za mnou zůstane jen trochu popela a smradu. To ostatní se v naší společnosti nehodnotí.

Me prijde hezky zanechat ty pisnicky nebo obrazi ale bohuzel bych byla akorad spis pro smich,zpivat hezky neumim a malovat taky ne.

Nepíšu, nebásním, nemaluji, ale zrekonstruovala jsem vlastnoručně interier chalupy a ten mne myslím o dost přežije. Nejsou to jen povrchové úpravy, ale zásadní.

Ad Damiana: maluješ obrazy a míváš vernisáž? Pane jo!! A co maluješ?
No tj úžasné!!..:-)

Také bych jako Venkovan chtěla zanechat úctu,slušnost a hl.lásku…
Jinak nejsem tak šikovná,aby tu po mně zůstala hmotná památka..Před těmi,co se jim to povedlo,či vede,velmi smekám..:-)

Pro něco se rozhodni. Nakonec i dluhy se dají přežít. Jenom, proboha, při svém nadání nezapomeň zlikvidovat veškeré texty, aby to ti budoucí nepovažovali za výsměch nebo snad dokonce pomstu.