můžu poprosit o správný výklad slova úkor?

úkor, řidč. úkora, – zast.

1. příkoří, křivda, bezpráví.
2. újma, škoda; úhona, potupa
3. na úkor (koho, čeho n. komu, čemu) na újmu, na škodu někoho, něčeho n. někomu, něčemu – často se používá ještě dnes
4. navzdory, na odpor, proti vůli něčí

Původ – od slovesa kořiti = vlastní význam byl – činit protivenství, příkoří všeho druhu, zvláště výtkami,, káráním, předhazováním. Do češtiny se dostalo ve významu pokořit = srazit někoho výtkami, ponížit.

Zvratné pokořit se už dostalo ráz ponížit se, podrobit se – ale tím boychom se dostali ke slovu pokora.

PSJC a Etymologický slovník JČ (Václav Machek)

Úkor jest ukoření, pokoření, něco, co pokořuje nebo potupuje, a nemáme říkati, že se děje něco na úkor, chceme-li říci, že se to někomu děje na škodu, na ujmu. Na úkor je tolik co na posměch, na potupu, na ponížení a slovo úkor (též úkora ž. r.) bývalo v obyčeji i ve rčeních jiných (míti úkor, t. j. posměch, činiti komu úkory, t. j. posmívati se, tupiti a j.).

Že se někdo bez spravedlivého důvodu obohatí na úkor druhého a tím mu vznikne újma (škoda). http://obcansky­zakonik.justi­ce.cz/fileadmin/u­ser_upload/in­formacni_brozu­ry/MS_brozura_nah­rada_ujmy.pdf

Zdroj: http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=367