Pokud znají tyto jevy, pak určitě ano. Těžko ale budeš např.
křovákovi v jeho domovině vysvětlovat, co je sněhulák.
😉
0 Nominace Nahlásit |
Určitě jsou tam známy i takové výrazy – díky zpravodajství ze světa a filmové tvorbě. Otázkou zůstává, kolik z takových přírodních úkazů mohou zažít ve vlastním životě. Zažila jsem „sněžení“ v Zambii. Bylo to v srpnu a opravdu bylo „sněžení“ jen o několika málo vločkách, které při dotyku se zemí okamžitě roztály. Přesto vyvolaly senzaci. Zima, kdy teploty zůstávají trvale nad nulou, je zase málo pochopitelná pro nás.
0 Nominace Nahlásit |
slova spojená se sněhem často nemají ani ve slovnících svého rodného jazyka
0 Nominace Nahlásit |
Slovník , předpokládejme, že dvojjazyčný popisuje výrazy z jednoho
jazyka do jazyka druhého a když v jednom jazyce tyto výrazy existují, měl
by být pro tyto výrazy také ekvivalent v tom druhém jazyce, bez ohledu na
to, zda se s tím mohou setkat nebo ne.
Dnes v době internetu a možnosti cestování může každý, pokud má
prostředky a zajímá ho to, se dostat na libovolné místo. U nás nemáme
moře, ale mnoho lidí u moře bylo a ví, co to je. Stejně tak lidé
z Afriky , i když se s danými výrazy nesetkávají na každém kroku jako
my, jej mohou používat při rozhovorech, koresponcenci atd. Například
Eskymáci mají několik desítek slov pro
sníh – ten, který se dá použít na stavbu igů,
sníh – ze kterého se dá uvařit voda,
sníh, který vydrží průjezd sobího spřežení.
Je několik zeměpisných pásem a v každém jiné podnebí, my také se
nesetkáváme s pouští, monzunem, pasátem a zemětřesením, ale tyto
výrazy ve slovníku jsou.
0
před 3785 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek