Avatar uživatele
zjentek

Kolik lichých (marných) pokusů o start snese zbrusu nová autobaterie 50Ah, než bude zcela vybitá?

V tomto počasí, řekněme 7°C. Prosím odhadem. Děkuju.
Startovací proud 540 A. Takové ty krátké, „šetrné“ starty, znáte to (žádné dlouhé huntování). (;
A pokud bych si mohl hodně vymýšlet tak pak tatáž otázka při startovacím proudu 420 A (jestli to má vliv- ve stejné káře při stejných spotřebičích).

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? aliendrone před 139 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
aliendrone

Odpoveď byla označena jako užitečná

Hmm, tak to si ani netroufnu odhadnout. Věc se má tak, že i když je olověný akumulátor „elektrika“, tak jeho funkční princip je CHEMIE.

Elektřina v akumulátoru vzniká díky chemické reakci mezi jeho deskami a elektrolytem (což je roztok H2SO4).Když začneš aku vybíjet, tak kyselina z elektrolytu „mizí“ (mění se na síran na deskách). Přirozeně čím více (molekul) kyseliny je v kontaktu s olovem na záporných (resp. jeho dioxidem na kladných) deskách, tím snadněji probíhá reakce (aku dává proud). Jenže, po jisté době v bezprostředním kontaktu s deskami kyselina již není (vyčerpala se chem. reakcí s olovem/jeho dioxidem), zůstala jen voda a nová kyselina ze vzdálenějších míst v elektrolytu „ještě nedorazila“. Baterce přestává docházet dech. Musíš přestat s vybíjením (startováním) a chvíli čekat, než se elektrolyt díky termodynamickým dějům samovolně promíchá a pak můžeš začít znovu vybíjet (startovat). Hele, tohle je na CELOU KNIHU, prostě mi věř, že VELIKOU roli hraje už jen samotná délka PAUZY mezi jednotlivými odběry.
A to i na samotné struktuře desek akumulátoru, na kterých se tvoří ten PbSO4 a od toho se zase odvíjí další průběh reakce. A dále na konstrukčním provedení akumulátoru a dále… eh ty zjentku! 🙂

NE, prostě se to NEDÁ jednoduše střelit od boku tak, aby to mělo nějakou rozumnou výpovědní hodnotu. Jen ti k tomu napíši, že se běžně udávalo, že bys měl mezi jednotlivými starty čekat 40s (pro šetření AKB > životnost – když budeš AKB „moc trápit“, můžeš ji i mechanicky ZNIČIT!), ale to asi nikdo nedělá. Většinou je baterka ráda, když dostane na zregenerování mezi startovacími odběry 10 až 15s. 😉 Nejlepší odpovědí je „asi tak nižší desítky startovacích odběrů“, ale lepší (přesnější) ODHAD se prostě NEDÁ,. Víš jak se říká, z hovna bič neupleteš, prostě záleží na MNOHA dalších faktorech, no.

BTW – udávaný maxproud AKB zpravidla při startu nikdy není odebírán. Právě proto, že je udávaný pro ideální situaci (teplota, nabití, kondice atd.). Baterka je zvolena tak, aby fungovala (startovala) při podmínkách značně vzálenějších od těch ideálních. 😉

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?zjentek Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Dochy

Pokud byla nabitá, pak bych to odhadl tak na 20 – 50 (bacha, mám za to, že obvykle se nové akumulátory dodávají v nějakém polonabitém stavu). Ala bacha, jedna věc je nabití, druhá je zničení baterky (bál bych se přehřátí, nebo rozložení a odfouknutí vody z elektrolytu)

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
elkon

To záleží na motoru ( jaký odpor musí překonávat), jiné je to na litrovém motoru, jiné na dvoulitru a pod. Také záleží na kvalitě baterie (značce).
Ale takové údaje jsou stejně k ničemu, většinou nikdo nenechá auto v takovém stavu, aby k tomu došlo.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Hlada

Teoreticky by měl akumulátor dodat 420 A 7 minut. Prakticky je to ale volovina, protože žádné auto, které by mělo při startování tak velký proud, by nemělo tak malý akumulátor. Kromě toho při vysokých proudech kapacita klesá.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
zjentek

Myslím tím v jednu chvíli. Tzn. sednu do auta které nechytá a počnu startovat (třeba ustřihnu kabel k fuel pumpě, to je jedno… jde mně jen o to znát ten počet startů než je „po ní“).

Nový příspěvek