Avatar uživatele

k čemu slouží kostra člověka?

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Pokročilý

že by k tomu aby člověk drzel pohromadě :D ?

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Bronzový

si jí vindej, a schválně jestli se nerospadneš!!!!!!!!!!!!!!!

Kostra (někdy také skelet z řec.: skeletos - vysušené tělo, mumie) je v biologii součást těla, která poskytuje oporu a ochranu pro ostatní orgány (organely). V zásadě je možné ji rozdělit na dva druhy: vnější kostra (exoskelet) tvoří pevný vnější obal organismu a vnitřní kostra (endoskelet) je oporná soustava jednotlivých kostí a kloubů uvnitř organismu.
V přeneseném významu se pojem může používat i v technice jako nosná konstrukce strojů či budov.
Buňky endotelu pod mikroskopem. Mikrotubuly jsou vyznačeny zeleně, aktinové filamenty červeně a buněčná jádra modře.
Cytoskelet (řec.: kytos - buňka) slouží k ochraně a k formování tvaru buněk. Kromě toho se se díky němu mohou buňky pohybovat a přijímat látky a signály z vnějšího prostředí, což umožňuje vzájemnou komunikaci jednotlivých buněk. Skládá se z dlouhých polymerů proteinů, které prostupují buňkou všemi směry. Buňky je mohou dle potřeby spotřebovávat či znovu vytvářet. U eukaryot jsou rozlišovány tři druhy: aktinové filamenty, mikrotubuly a intermediální filamenty. Filamenty u prokaryot jsou podobné těm u eukaryot, ale liší se strukturou.
Hydroskelet je nejjednodušší forma skeletu, která se vyskytuje především u některých druhů bezobratlých organizmů, při kterém povrchové svaly stlačují vodnaté vnitřní prostředí daného organizmu. Protože je voda jen těžko stlačitélná je tato forma poměrně stabilní.
Hlava mravence
Jiné druhy zvířat, především členovci (Arthropoda), v tomto případě především hmyz, klepítkatci a korýši, vyvinuli pro svou ochranu vnější kostru. Protože ta umožňuje jen omezený prostor pro růst, dochází u těchto jedinců ke svlékání a ke skokovému růstu. Skládat se může z různých materiálů a látek - chitin, sloučeniny vápníku nebo křemičitany.
Vnější kostra u hmyzu neslouží jen jako ochrana, ale také jako opora pro svalové úpony nebo citlivý orgán pro komunikaci s vnějším prostředím. Skládá se z několika vrstev se čtyřmi funkčně rozdílnými oblastmi: epikutikula, protokutikula, epidermis, a basal lamina.
Jako endoskelet je označována opěrná soustava organizmů, která se nachází uvnitř jejich těla jako u obratlovců, ostnokožců či hub (porifera). Endoskelet dává tělu pevnost a stabilitu a umožňuje volný pohyb. Během vývoje vzniká endoskelet u obratlovců a ostnokožců z mezodermu.
Houby (porifera)
Kostra hub se skládá z mikroskopických vápníkových či křemičitanových spiculae. U některých druhů je součástí spongin. Spiculae jsou tvořeny ze sklerocytů.
Kostra ostnokožců, ke který patří i mořské hvězdice, se skládá s vápníku a zanedbatelného podílu oxidu hořečnatého. Kostra je těsně pod vnější kůží. Ze sklerocytů vystavěná struktura je porézní a proto současně pevná a lehká. Růst může do všech směrů a i ztracené části bezproblémů dorůstají. Klouby, které spojují jednotlivé části kostry jsou ovládány svalovou soustavou.
Kostra obratlovců a ostnokožců se skládá z pevných součástí, kterými je pohybováno díky soustavě svalů. U lidí a všeobecně u obratlovců jsou tyto součásti označovány jako kosti. Důležitou součástí jsou chrupavky, které se u savců nacházejí převážně v kloubech. U některých druhů, například paryb, ke kterým patří žraloci, je kostra složena jen z chrupavčité tkáně.
Kosti se skládají z osteocytů (kostních buněk), které kolem sebe vystavují kolagenovou strukturu, do které jsou umístěny anorganické součásti jako hydroxyapatit (Ca5(PO4)3OH). Chrupavky se naproti tomu skládají z chondrocytů (chrupavčitých buněk) které kolem sebe vytvářejí vodné prostředí z glykoproteinů apod.
Kostry jednotlivých druhů obratlovců mají mnoho společného, přesto se liší podle prostředí, ve kterém daní jedinci žijí a podle nároků. Rozdíly a podobnostmi se zabývá srovnávací anatomie.
Kostra ryb se skládá buď z chrupavek (paryby) nebo kostí. Hlavní znak ryb, ploutve, jsou vyztuženy kostmi napojenými na jednotlivé pletence (u párových ploutví) nebo na páteř (u nepárových).
Kostra létajících ptáků (a také savců) musí přenášet velké namáhání a je proto silně vyvinutá a těžká. Tvoří 14 až 20 % hmotnosti těla oproti pozemním obratlovcům, u nichž je tento podíl obvykle 10 až 15 %. Některé kosti ptáků jsou duté. Dutý profil (trubka) umožňuje větší zátěž, než plný profil (tyč) o stejné hmotnosti.
Kvůli lepšímu pohybu ve vodě se u mořských savců převyvinuly přední končetiny v ploutve. Zadní končetiny buď úplně zanikly nebo se změnily na ocasní ploutev.
Související informace lze nalézt také v článku Kostra člověka.
Kostra dospělého člověka se skládá zhruba z 200 kostí (přesný počet se u jednotlivých jedinců liší). Skládá se z lebky, páteře, hrudníku, horních a dolních končetin. Trvá několik let, než se lidská kostra dovyvine. Ačkoliv kost pažní (humerus) je již u novorozenců dokonale osifikovaná, je celá kostra až kolem 20 let plně vyvinuta.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/K ostra


Avatar uživatele
Pokročilý

Aby jsme se nesložili na zem jako želatinka?

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Věda

Zlatý annas 2728
Zlatý quentos 1318
Zlatý mosoj 1303
Zlatý Drap 956
Zlatý hanulka11 627
Zlatý led 602
Zlatý gecco 589
Zlatý marci1 534
Zlatý arygnoc 507
Zlatý Lamalam 477

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.