Avatar uživatele
cappuccino

Jaky je vas nazor na vicegeneracni bydleni?

Dokazali byste zit ve vicegeneracnim dome spolecne se svymi detmi a rodici? V nekterych zemich je to samozrejmost, zatimco v nekterych je tomu prave naopak. Znate nejakou takovou rodinu, kde to funguje?

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? paul1, aliendrone, EKSOT123, Savier před 169 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
elkon

Ano, máme takový dům. A není problém, Vše je v lidech.

Upravil/a: elkon

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Drap

Ano, znám.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Pepa25

Je jen otázka času, kdy to přestane fungovat. Znám křesťanské rodiny, tolerantní, s dobrými vztahy (původně), ale NEZNÁM nikoho, kde by to fungovalo dlouhodobě na všechny strany dobře.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

Jde především o prostor, dostatek prostoru. Nebudu psát o zemích, nýbrž o oblastech. Na Prajzské zcela obvyklý jev (generace za generací v jednom domě). Totiž rodiny na Prajzské vlastní domy tako hrady, které zde vystavěli dávní předkové a v 90. letech se dále zvedalo, celkově renovovalo. Kdo by z takových „hradů“ se zahradou dnes odcházel? A kam, jako (do zaprděných klecí/bytů)? Pak jsou tady náklady na dům, na provoz- vícero členů (rodin) je snadněji táhne. Čili ve vilách na Prajzské jsou zcela běžné dvě, nezřídka tři bytové jednotky a to docela luxusní (žádné 2+1 kde by si děti neměly kde hrát). Velmi důležité pro správný vývoj člověka jsou také skladové prostory, technické + provozní zázemí, půdy, všeobecně dispozice. A ty jsou běžnou součástí domu, nezřídka je jich dostatek i okolo domu. Právě tyto často naplňují základní potřeby jedince, když po všech směrech roste. Vzpomínám ze školky/základní školy na děti z nenších bytů. Už tam s nimi nebylo něco v pořádku. Těžko se to popisuje. Projev jakési agresivity, nenasytnosti, touhy po něčem byl u takovýchto obvyklý… Taková jakási chtivost, něco mít, vlastnit, furt něco získávat, pro sebe, z něčeho vytěžit pro sebe. Jsem přesvědčen, že tyto děti vlastně toužily po něčem, co děti z domů s hospodářstvím považovali za naprostou samozřejmost. Co přesně to je, nevím. A neví to ani ty děti z těch bytů. Což je vlastně největší tragédií lidstva, protože tyhle „klecové“ dětičky to chtějí stůj co stůj a nedají pokoj, dokud toho nedosáhnou, ANIŽ BY TUŠILY, co to vlastně je. Chtějí vyplnit tu díru a nemají tucha, po čem ta díra zůstala, zatímco my z „vícegeneračních“ domů se zázemím zde cítíme naplnění, přestože taktéž nevíme, co že nás to vlastně naplňuje. Rozdíl je pouze v tom, že tolik netoužíme po neznámém, protože jsme již plni od dětství. Každý ať si to přeloží, jak se mu to hodí, ale… Mám jeden skvělý příklad ze života, od dětství až ke stáru. Jeden můj kamarád ze školky/základ­ky/gymnázia, vyrůstal v bytu 2+1 (jedna sestra a rodiče), inženýr, který od dětství NUTNĚ MUSEL vyniknout ve všem, od sportu až já nevím (možná k ženským a drahým hračkám), který je v současnosti takový až zamrzlý Conan se svaly a blond vlnitými vlasy, a kterého jsem já osobně během života vždy a ve všem bůhví proč docela snadno porazil, tak ten se profesně velice dobře uchytil (nevěřili byste co vše „kapitalistická demokracie“ umožňuje chtivým) a docela brzy po studiích si tedy v naší staré vilové lokalitě koupil drahý pozemek a taky zde na klíč postavil dům i s navrženou velikou zahradou. Když jsem se ho já mnohem později v pokročilejším věku upřímně zeptal, jak se mu v jeho vlastním domě žije, s vážnou tváří odvětil: „Tomu bys nevěřil, to se nedá pochopit, to se musí žít“ (on samozřejmě netuší kým je pro mě, ten popis zde výše píši jen sem, jak písemně tak ústně jsem nikde jinde NIKDY neprezentoval).

čILI za mě ano, „vícegenerační“ určitě a především dostatek prostoru, aby svoboda přirozeně plynula už do malinkých dětí a ty pak neměly potřebu ji vynucovat, pídit se po ní po všech čertech, budovat si vlastní, kupovat si ji, soupeřit, kdo jí má více a přitom vlastně ani nepochopit o jaký „objekt/komoditu“ se to jedná, jaké má příchutě, vůně, barvy, tvary, jaké vibrace přináší holému bytí… Za mě tedy ano především proto, že každý nevinný tvořící se plod si zaslouží jen tu výživnou půdu, aby na ni dopadl a zejména pak také proto, že rostoucí pahýl někde na špatném místě neví, že je zmrzačený, protože roste na špatném místě. Děkuju.

Jinak, v některých zemích, například v Číně, už od narození človíčka mu vyhradí prostor přesně takový, aby z něj s jistotou vychovali výrobní jednotku. To také lze a je to docela snadné (pokusme se pochopit text výše). Jak se tyto principy osvědčují v praxi a jestli budou ekonomičtější a vlastně po všech směrech účelnější než AI a roboti, to ukáže teprve až čas. 🤷‍♂️ Zvířata jsou zde pak kapitolou samou o sobě. 🤦‍♂️

Měj se hezky 💁‍♂️💁‍♂️🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Dochy

Samozřejmě to může fungovat. Na vesnicích poměrně běžný jev. Samozřejmě to může skřípat, nějaké problémy s tím spojené vždycky budou, ale má to i výhody. Pokud je rodina OK, pak si navzájem mohou skvěle pomáhat. Samozřejmě to chce i nějaká pravidla pro zachování nějakého soukromí…

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
aliendrone

Znám jich více, ale jak to uvnitř DOOPRAVDY funguje – netuším. Nerad strkám sosák do věcí, po kterých mi nic není / se mě netýkají. A znám i pitomější způsoby, jak si kálet do vlastního hnízda, když na to přijde. (POZOR! To byl ODBORNÝ názor EXPERTA!!) 😉 🙂

Chápu jak výhody, tak i nevýhody obojího. Ale vybrat si mezi nimi je podle mne jednak záležitostí osobních preferencí, druhak potřeb. Ideální je podle mne nedaleký vejminek pro stařečky, kdy jsou si generace vzájemně relativně „po ruce“ v případě potřeby, ale „nelezou si do zelí“.

Osobně si NEDOVEDU představit žít s mutti neustále za zadkem. Ona sice byla skvělá, nicméně mělo to i svoji druhou stránku. 😉 😁 😁

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
da ny

Znám jich dost.
V domě si to umím představit, v bytě už je málo soukromí.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Arcimozek

Jde to, já například bydlím s matkou a její matkou.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
aliendrone

Nemyslím si, že asijské příklady jsou relevantní. Tam jde totiž zpravidla o VYNUCENOU volbu (nemohou jinak bez ohledu na důvody). Pokud ovšem možnost odděleného bydlení existuje (tím myslím prakticky reálná, nikoliv jen TEORETICKÁ), tak mladí volí žáít odděleně.

Avatar uživatele
aliendrone

Arcimozek>>> Tím se toho DOST vysvětluje. 😁

Avatar uživatele
cappuccino

Znam jednu krasnou Spanelku, ktera si dala jako podminku k zasnubam, ze se s nimi nastehuje jeji matka. Snoubenec jenom nekolikrat polknul, ale nakonec povolil, protoze takhe krasnou zenskou jen tak nedostane! Kamaradi mu pritelkyni zavideli, ale uz se nedozvedeli, jak vysokou cenu za ni musel zaplatit:)
Myslim, ze rodin, kde to opravdu funguje, je opravdu malo.

Avatar uživatele
zjentek

A je i ta její matka podobně krásná? Na tom totiž TAKY HODNĚ záleží!!! 😁😮😄

Avatar uživatele
cappuccino

@zjentek: Ty ses tedy rozepsal, klobou dolu!
Ale jak vidim, je uplne jedno, na jake tema se diskutuje, u tebe to miri vsechno jednim jedinym smerem:)

Avatar uživatele
aliendrone

zjentek>>> Ňák ses v odpovědi rozjel, ne? 😮
Ty bejku, v diskuzi tě už ale POZNÁVÁM! 😉 😁 😁

Avatar uživatele
zjentek

Eéh… Stejně je všechno to úsilí naprd, ale tak co, alespoň jsem se projevil, jak si to odmalinka pamatuji a jaxem to zavnímal, když jsme jako děti rostli 🤷‍♂️

Jako, kdyby ta matka byla nějaká hepa, tlama nevídaná, tak nekolikrát polknu, zamrkám a nakonec to stejně nepovolím, prostě nepovolím! 🤔 No umíš si představit, co s chlapem asi tak udělá, když ráno co ráno, den co den zahlédne v zázemí něco takového???>>> https://www.ex­tra.cz/8-dukazu-ze-jste-oskliva-jako-noc-i-kdyz-si-to-nemyslite

Avatar uživatele
aliendrone

zjentek>>> 😁 😁
No co, popusť uzdu fantazii a představ si takovou Adamopekar Fialku Černochovou, to by byl teprve MAZEC! 😉 🙂

Nový příspěvek