Avatar uživatele
Bronzový

Jak vyřešit tuto patovou situaci?

Moje situace by byla na dlouhé vysvětlování, tak použiji pro ilustraci fiktivní příklad, abych ji trochu lépe uvedla v praxi - byť to bude asi působit infantilně. :D Ale vezměte v potaz, že pro mě to je jenom určitá symbolika.

Již nějakou dobu se pohybuji na jistém pískovišti. Svého času jsem si tam hrávala velmi ráda, měla tam kamarády, hodně lidí jsem tam znala a měla tam i svoje oblíbené bábovičky. Jednou jsem se zamilovalo do kyblíčku s květovaným zdobením. Bohužel na to, abych takový kyblíček kdy vůbec mohla mít, tak jsem musela projít celou řadu procedur, od prověřování ve skákání panáka až přes půlroční průpravu v manipulaci s takovým kyblíčkem. Nicméně když už jsem měla všechno splněné a měla ten kdyblíček dostat přímo do ruky, tak mi ho vytrhli a praštili mě s ním tak moc po hlavě, až mě z toho bolí hlava kolikrát ještě dnes. Bránila jsem se zuby nehty, ale přesila byla velká. Řekla jsem i pár věcí, díky kterým mě ostatní děcka znenáviděla. Následovaly nevolnosti, dost brutální otřes mozku. Z pískoviště jsem utekla a dlouho neměla odvahu se tam vrátit. Po dlouhé době sestávající s dlouhé řádky měsíců jsem se konečně odhodlala se na pískoviště vrátit. Jen jsem tam vstoupila, už na mě byli hnusní, že jsem se radši zdekovala a raději odešla - a to jsem měla na hlavě čelenku, kterou ode mě všichni očekávali. Zase plynuly měsíce a já to zkusila zase, protože tohle pískoviště jsem prostě měla ráda. Jsou jiná pískoviště samozřejmě, ale žádné není takové jako toto. Prostě nikde není ten písek takový. Nevím, jestli to někdo pochopí. Nakonec jsem se tedy vrátila a po promluvě s několika kápo mi byl přidělen pro někoho možná také hezký, ale pro mě už ne tak zajímavý kyblíček. Na ten původní můžu asi jednoduše na velmi dlouho zapomenout, pokud vůbec budu mít šanci se k němu dostat. Takže držím v ruce naprosto jiný kyblíček, který sice slouží docela stejně, ale není takový, jaký jsem ho chtěla. Sedím na pískovišti a stavím hrad z písku, který mi dal opravdu dost zabrat a ještě víc bude chtít. Nicméně aby to nebylo takové jednoduché, tak mi ubírají písek a občas mě něčím přiškrtí, abych z toho neměla takovou radost. Teď jednám o tom, že by to ti kápo mohli taky stopnout a přestat mi dělat neustále takové příkoří, ale těžko říci, jak se vrchnost vyjádří.

A moje dilema nyní tkví v tomto: Postavila jsem opravdu nemalý hrad, který pro mě dost znamená. Sice je stavěný kyblíčkem, který mi nevyhovuje, ale i tak mi hrad dal opravdu hodně práce. Navíc se objevily 2 děti, které se ke mě přidaly a zdá se také je to baví. Možná dokonce mou práci i svým způsobem obdivují. Nicméně já pořád vím, že ten kyblíček je jiný, než jsem původně chtěla a i když pro ostatní pokračuji dál, tak mě samotné to takové potěšení nepřináší, protože to je v jistých ohledech diametrálně odlišné, než to mělo být. Navíc během mého pobytu zase na pískovišti mě zase pár lidí vším možným třísklo po hlavě - jen tak, protože šli kolem a nebo jsem něco nahlas řekla. Nevraživost na mém nejmilejším pískovišti neustále přetrvává. Já nyní stojím před otázkou, jestli hrad z písku a i kyblíček, který mi byl milostivě přenechán, protože ho fakticky nikdo jiný nechtěl, mám opustit. Nicméně když to udělám, tak se do toho někdo jiný navrtá, hrad zbourá a nebo překope podle svého. To už se mi totiž také jednou stalo. Navíc ty 2 děti se na mém hradu podílejí rády.

Takže co mám udělat? Mám brát ohledy na ty 2, kteří se mnou plácají ten písek rádi, i když nejspíš vrchnost rozhodne, že mi nebude vyhověno a budou mě škrtit dál, a mám zůstat a pokračovat v plácání písku s kyblíčkem, který se mi nelíbí a líbit asi sotva kdy začne? Nebo se na celý hrad z písku mám vykašlat, nechat ho stát pro ty dva, nebo ho případbě zbořit a odejít do rohu a tam si sednout a naprosto se neangažovat na dění na pískovišti a nebo odejít docela z pískoviště naprosto pryč s tím, že jsem svůj vysněný kyblíček nikdy ani nedržela v ruce a každý jiný, kdo se tam pohne, tak ho dostane a já to vidím? Nebo bych se měla začít snažit získat právě to, co od začátku chci a bylo mi to upřeno, ačkoliv jsem všechno splnila do posledních puntíku?

Ještě abych doplnila, tak není ani jisté, jestli se vůbec mám šanci k tomu květovanému kyblíčku vůbec dostat a když zase budu stát před předáním, tak mě s ním můžou třísknout po hlavě znovu a tentokrát ještě hůř než prve. Sice se milostivě shodli, že to můžu zkusit znovu se k němu dostat, ale to musím projít zase celou procedůru, která není až tak nenáročná a krátkodobá. Pak budu stát zase před celou partičkou, která se bude rozhodovat, kdo si do mě kopne a kdo ne a jestli vůbec dostanu ten kyblík do ruky, ačkoliv jinému jej dají naprosto bez problémů a ještě ho za to pochválí.
Doplňuji:
Děkuji všem za odpovědi. Velmi jste mi pomohli. Hlavně Kelt, kterému děkuji obzvlášť. Položil pár dobrých otázek. Já se do této doby ptala hlavně: Proč se mi to sakra stalo? A odpovědi na tyto otázky jsou.

Ale, co bych měla udělat, abych získala to, co chci? - Sklonit hlavu a vlést hodně lidí za zadnice.
Udělala jsem všechno pro to, abych dosáhla toho , co jsem si přála? - Ano, do posledního puntíku.
Mám pro to všechny předpoklady? - Ano, já ano.
Není nikdo lepší, nemůže být příčinou něco , co jsem neudělala, nebo udělala špatně? - Jako ostatní jsem nebyla ochotná snést naprosto cokoliv a při útoku jsem se bránila.
Volila jsem správnou strategii? - Ne. Ale kdybych si tohle nechala udělat, tak bych si sama sebe už nikdy asi nevážila.

Hra na pískovišti s kyblíčkem? Potřebuješ ten kyblíček a být na tom pískovíšti? A proč. Co je pro Tebe důležitější? - Důležitější je ten kyblíček. Na pískovišti mi dobře není.

Takže odpověď na všechno zní: Půjdu hledat stejný kyblíček jinam, kde mi nebude neustále někdo dělat pořád nějaké příkoří. Hrad předám tomu, kdo o něj má zájem a najdu si jinou skupinu, která mi bez problémů dá, co potřebuji, takové jaké potřebuji a nebudou se neustále tvářit, že jim dělám něco špatného pouhou svou existencí a místo neustálého trestání mé osoby za nic mou činnost ocení.

Ještě jednou děkuji. :)

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Ách, myslím, že kyblíček můžete klidně pustit z hlavy, právě se do Vás totiž určitě zamiloval uživatel bolák, on má rád dlouhé příběhy. :)

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Jak?Jednoduše;vykašlat se na hrad i na kyblíček,vzít ty dva co ti pomáhají a jít na jiné pískoviště.Není až tak důležité prostředí,kde se pohybuješ,ale podpora od jiných;tu máš v těch dvou.Proč stát mermomocí o místo a o lidi,kteří nestojí o tebe?


Avatar uživatele
Bronzový

Člověk má nějakou představu o budoucnosti, musí být splněný určité podmínky, abych mohl být šťastný. Ale život není cesta autobusem z jedné zastávky do druhé. Nezáleží co se stane, ale jak na to reaguji. To všechno, o čem píšeš, jsou metafory. Co je pro Tebe život. Hra na pískovišti s kyblíčkem? Potřebuješ ten kyblíček a být na tom pískovíšti? A proč. Co je pro Tebe důležitější? To pískoviště, nebo kyblíček. Je mi jasné, že popisuješ situaci v práci, kde jsi se chtěl dostat na určité místo, ale i když jsi měla předpoklady, toto místo dostal někdo jiný. Možná se cítíš ukřivděná a to právem nebo neprávem. Každopádně i když můžeš mít pocit křivdy a ublížení zjisti si, zda jsi něco nezískala. Co kdyby ses zeptala ne Proč se mi to stalo? Ale, co bych měla udělat, abych získala to, co chci? Udělala jsem všechno pro to, abych dosáhla toho , co jsem si přála? Mám pro to všechny předpoklady? Není nikdo lepší, nemůže být příčinou něco , co jsem neudělala, nebo udělala špatně? Volila jsem správnou strategii? Možná, že svým přístupem, jdeš proti zdi a stačí, abys udělala krok stranou, kde jsou dveře a snadne se dostaneš tam, kam potřebuješ. Neobviňuj druhé, nehledej třísku v oku druhých, když máš trám ve vlastním oku. Možná Ti křivdím, ale podívej se na problém očima někoho jiného. Máš přítele, přítelkyni , někoho s kým to můžeš probrat. Jak to vidí on. A neboj se kritiky. Přítel, který Tě nevytkne chybu, podle kterého jsi dokonalá, není přítel.


Avatar uživatele
Bronzový

Já když vidím dlouhej text, tak si říkám proč to dělat jednoduše, když to jde složitě... :-)


Avatar uživatele
Stříbrný

Vidím to téměř stejně jako iceT,
jenom já bych neodcházela na jiné pískoviště.

Já bych si s uvedenými dvěma vytvořila
vlastní pískoviště s vlastními pravidly.


Avatar uživatele
Pokročilý

ké?

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Zlatý

bolak

je to celý o sexu, chápu to správně?

Avatar uživatele
Bronzový

petra15

Pri staveni "na pisku" nemuzes ale nic jineho ocekavat---neni to trvaleho charakteru, a bud vlastne rada, ze te osud upozornil na tvoji chybu---je to normalni(?)-ta nesmyslna touha po tom kyblicku ? Opravdu mi to silne pripomina "gamblery"....Bud rada, ze uz muzes zivot brat normalne bez nejakych nutnosti---tak to musis videt....dekuj za to "osvobozeni" z "jehovisticke, sektalni zavislosti", bud spise vdecna, nez urazena....:)

Avatar uživatele
Zlatý

Sůwa

Docela by mne zajímalo, kdo tohle dokáže celé přečíst. Já tedy určitě ne, nečtu ani dlouhé odpovědi... :-)

 

Zajímavé otázky v kategorii Volný čas a hobby

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Volný čas a hobby

Zlatý Drap 880
Zlatý annas 867
Zlatý quentos 860
Zlatý hanulka11 556
Zlatý mosoj 542
Zlatý led 472
Zlatý marci1 459
Zlatý gecco 385
Zlatý iceT 373
Zlatý panenka 367

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.