Jak vypadala obuv za Rakouska-Uherska?

Hodně podobná dnešním pevným botám. Často se nosili holínky. Vše bylo ručně vyrobené a z kůže.

Nevím, ale určitě tady nebyl umělohmotný šmejd z Asie

Za Rakouska-Uherska, které existovalo od roku 1867 do roku 1918, se móda, včetně obuvi, velmi lišila v závislosti na třídě, regionu a době.

Mezi bohatšími třídami muži nosili elegantní kožené boty (často tmavé, jako je černá nebo tmavě hnědá) se šněrováním nebo sponami, zatímco ženy měly k dispozici širokou škálu možností, včetně saténových lodiček, kožených bot a bot na vysokém podpatku, které se v průběhu této doby staly čím dál tím populárnějšími.

Dolní třídy a venkované často nosili jednodušší, robustnější obuv, jako jsou dřeváky nebo kožené boty s podrážkou z dřeva nebo kůže.

Co se týče dětí, ty byly často oblečeny do bot, které byly menší verzí dospělých variant, ačkoli děti z chudších rodin mohly chodit naboso.

Všeobecně platilo, že obuv byla často ručně vyrobena a měla vyšší kvalitu než většina dnešní hromadně vyráběné obuvi. Tento kvalitní způsob výroby byl často doplněn o detaily, jako jsou výšivky nebo aplikace.

Celkově byla obuv za Rakouska-Uherska poměrně různorodá, odrážející rozmanitost kultur, tříd a módních trendů v rámci této velké a rozmanité říše.

A tak relativně už normálně, protože v půlce 19. století už byly boty šité zvlášť na levou a zvlášť na pravou stranu i tkaničky.

Předtím tomu tak nebylo. Podrážky, podpatky, to bylo relativně stejné, jako dneska, akorát že to bylo všecko z kůže, podpatky dřevěné, plasty nebyly. Ale tkaničky jsou britský vynález z konce 18. století, do té doby na botách veliké přezky, no a zvlášť kopyto pro levou, a zvlášť pro pravou, botu je záležitost také až poloviny 19. století. Do té doby šili ševci boty levopravé, no a tak nějakou dobu trvalo, než se bota rozchodila.

Ten základ byl stejný, jako dneska: byly holínky, vysoké, gumáky ještě fakt ne. Byly „pérka“, střevíce nad kotníky, byly střevíce pod kotníky, i polobotky byly, arciť se rozhodně nenosily v takové míře, jako dnes. Ženské měly pérka nad kotníky.

Ten mustr byl stejný, provedení se velmi lišilo sociální skupina od sociální skupiny, ale protože boty byly pořád stoprocentní ruční práce, byly drahé. Takže spousta lidí boty vůbec neměla. Další spousta lidí měla jedny boty – na zimu a do kostela. Jinak chodili bosky.

Samozřejmě, že nebyly tenisky, plátěnky, i když první Converse byly z roku 1908, takže nějaké se k nám i dostat mohly, theoreticky. No, sportovní obuv v dnešním slova smyslu rozhodně rozšířená nebyla.