Jak byste charakterizovali další sloveso, konkrétně posvěť?

Jde vždy o sloveso, které patří do 4. slovesné třídy. Po-svět-it – posvětím, posvětil, posvěť jako pros-it – prosím, prosil, pros. Tvar posvěť je tvar imperativu, tedy rozkazovacího způsobu.

„Posvěť se jméno tvé…“ mluvnicky jde o větu rozkazovací podle postoje mluvčího, tedy jeho vztahu ke skutečnosti. .O záměr toho, kdo se modlí, vyjadřuje svůj vztah k Bohu, úctu k němu, svou prosbu..

Je třeba si ale uvědomit, že věty rozkazovací vyjadřují nejen rozkaz, ale zákaz, výzvu, žádost, radu, prosbu.

Slova " Posvěť se jméno tvé" = mít Boha ve zbožné úctě, uctívat ho,, oslavovat. Zvratné se vyjadřuje, že ten, kdo se modlí, prosí, aby toto „posvěcení“ se o objevilo i na tomto světě i v něm.

Křesťan ví, že „nemůže posvětit Boží jméno, nemůže být představiteem Boha na světě, pokud svým životem a povahou nepředstavuje život a povahu Boží“ – (Matouš 6,9).

Snad místo ať: ať je posvěceno …, buď vůle Tvá: ať je vůle Tvá …

nejsem češtinářka myslím, že Posvěť je rozkazovacím slovesem

a ve větě Bože na nebesích posvěť mé jméno je citoslovcem
Doplňuji:
oprava má tam být „Posvěť se tvé jméno“

Upravil/a: briketka10

Aby jméno boha žilo i ve hmotě široko daleko všude,aby jméno křesťanského boha lidi jako prostředníci mezi nebem a zemí (svět) to znali a šířili,respektive šířili dogmatický systém římského impéria a pochopitelně jeho smyslu pro civilizovaný život,pokrytec­tví,genocidu,krves­milstvo,aristo­kratický incest,travič­ství,znásilňo­vání žen a dívek řimskýma vojákama,nařízení celibátu kvůli rodinnému dědictví,aby propadl a zůstal v církvi.Dnes se sice kněží ženit můžou,ale tím mají omezené funkce…
Doplňuji:
Vyloženě ne rozkaz přímo,je tím spíš myšlena či zdůrazněna boží autorita lídrů v dnešním Vatikáně.

Upravil/a: anonym