Do jaké míry se řídíte ?

Nezapomenutelná píseň V + W. Šaty dělají člověka v tom smyslu, že podle nich poznáme povolání lékaře, kominíka, montéra, řidiče, duchovního atd. Jenže jakékoliv oblečení nevypovídá o charakteru člověka. Člověk v obyčejných šatech může být slušnější než nějaký nafintěný „panák“ v drahém obleku. Proto si myslím, že je důležitější, chování člověka než jeho oblékání.
Netvrdím, že se mně nelíbí upravený a elegantní jedinec, ale dost často si změním názor, když promluví či jedná.
Ani bezdomovec v otrhaných hadrech nemusí být špatný, protože neznáme důvod, proč se jím stal. Je ale pravda, že tito lidé ve společnosti ostatních lidí (pokud mezi ně jdou) působí svým vzhledem a nečistotou dost nepříjemně.

Proto se domnívám, že není nejdůležitější posuzovat člověka podle oblečení, ale podle jeho skutků. I když při určité příležitosti je třeba, aby se člověk i svým oblečením přizpůsobil pravidlům společenského chování.

Již ve starém Sumeru měli na toto téma přísloví, které zachytili klínovým písmem na svých hliněných tabulkách a to prosím doslova znělo: „Každý má úctu k dobře oblečenému člověku“. Nic víc a nic méně.

Pro mě to má velkou váhu. Nejsem sice zástancem „poslední módy“ a sama „in“ určitě nejsem. Každý by měl mít svůj osobitý styl. Ale oblékat se tak, jak to žádá situace (pohovor, státnice, sport..) docela vyžaduji.

K mrákotám mě přivádí například lidi v lesklých šusťácích z 90.let. Nebo kluci ala pionýr z let 70.tých – bermudy, košile se zapínám úplně u krku a zastrčená do bermud a jako třešnička ponožky v sandálech.

ANO, ŠATY DĚLAJÍ ČLOVĚKA!!!

Oblečení musí být čisté. Co má kdo na sobě je mi absolutně jedno. Při jednání je důležitá osobnost člověka a ne jeho šatník.

Já už tak moc zastáncem tohoto tvrzení nejsem,jelikož dělám z lidima a znám třeba jednu paničku,které bych mohla závidet její prvotřídní šatník,ale ve kutečnosti bych si o ni neopřela ani kolo,protože je velice nechutná a člověk už vůbec ne.Pro sebe preferuji šatník spíš sportovního rázu,pohodlného,ve kterém se cítím dobře a jak už tady někdo napsal rázu čistého.

Já to moc neřeším,celý den jsem v pracovním,když mám nějaké jednání,tak se obleču do čistého slušnějšího oblečení. Rozhodně bych na schůzku kvůli práci nešel v montérkách,ale teď mě napadá,že možná právě proto nemohu sehnat práci. Třeba když mě viděj v čistém,tak si říkají,ten by se nám tady ušpinil,,:-)

Saty asi člověka nedělají. Hlavně nepředělají. Ale každá příležitost si zaslouží vhodné oblečení. Nemusí být podle poslední mody, hlavně čisté a člověk má být upravený. Na věku nezáleží.

Do žádné. Jsem ráda, pokud seženu svojí velikost (XXL). Většinou ale mířim rovnou do pánského textilu.

Jak kdy, podle situace a nálady.
Ale na pracovní schůzku si beru jiné oblečení, než když jedem do sklípku na burčák a spím ve spacáku 🙂.