Co kdyby někdo veškerou svou moč vždy vypil zpět, pokud by jinak pil a jedl velmi zdravě? Prý je zdravé pít svou moč.

Viz:

Podstatou urinoterapie je skutečnost, že léčí organizmus jako celek a ne jenom určitou nemoc. V Mexiku a Japonsku je dokonce studium této léčebné metody součástí vzdělání na lékařské fakultě.

K metodám celostní medicíny převažuje v naší kultuře velmi negativní postoj, k urinoterapii pak obzvláště. Zřejmě je to dáno výchovou. Už malé děti jsou vedeny k tomu, že moč je odpad – cosi špatného, co už naše tělo nepotřebuje, a tak to vyloučí pryč.

Opak je ovšem pravdou. Moč obsahuje více než 200 složek – nutriční substance, minerály, vitamíny, zbytky bílkovin a aminokyselin, enzymy, hormony, antivirové, antibakteriální, antimykotické a antirakovinné látky a mnoho dalšího. Hlavní součástí moči je voda, která projde celým naším tělem a je tak schopna uchovat ucelenou informaci o stavu organizmu. Chuť normální moči je hořká.

Více zde: https://terapi­e.zdrave.cz/u­rinoterapie-lecba-moci/

Prostě třeba od dospělosti mimo dohled rodičů začně někdo, kdo byl vždy hodně zdravý a jedl zdravě, pil zdravě a měl vynikající imunitu. Tak začal ze dne na den vždy pít veškerou svou moč, kterou by si vždy sterilně někam odčural do nádoby, kterou by pak prohnal myčkou k tomu určenou (mají ji např v nemocnici na vyplachování bažantů a mís). Posilovalo by to dál jeho imunitu, či by začal brzo být jeho zdravotní stav horší a horší?

Nepil by pouze moč, ale i vodu a dalši tekutiny (zdravé), ale co by vymočil, tak by zpět vždy vypil.