Čím je z biologického hlediska dána hodnota lidské tělesné teploty?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Udržení optimální tělesné teploty navzdory podmínkám okolního prostředí je nezbytnou funkcí organismu teplokrevných živočichů včetně člověka. Relativně stálá tělesná teplota je nutná pro normální činnost metabolismu a průběh enzymatických reakcí. Tělesná teplota je dána výsledkem mezi příjmem, produkcí a výdejem tepla. Rovnováhu mezi těmito ději zajišťuje termoregulace.

Regulačním centerm je hypothalamus, kde jsou vyhodnocovány signály z termoreceptorů. Na základě toho je kontrolována produkce a výdej tepla organismem. Jádro lidského těla je teplokrevné (homoiotermní) – i v případě velkých výkyvů okolní teploty se jeho teplota mění jen minimálně. Periferní části těla (kůže, končetiny) se naproti tomu chovají studenokrevně (poikilotermně) a částečně přizpůsobují svoji teplotu okolí, což zabraňuje vysokým ztrátam tepla.

Průměrná tělesná teplota v klidu je v ústech 36,6–37 °C[1], v rektu o 0,6 °C[1] vyšší. Většina orgánů vyžaduje teplotu okolo 37 °C, běžně se ale pohybujeme v rozmezí až 35,5–40 °C, to je dáno různými fyziologickými vlivy jako cirkadiánními rytmy (v průběhu dne kolísá od 36 do 37,5 °C[1], minimum ráno, maximum odpoledne), menstruačním cyklem (během ovulace pokles o 0,3 °C, v druhé polovině cyklu vlivem progesteronu a také v těhotenství až + 0,5 °C [2]), fyzickou zátěží, příjmem potravy, věkem (větší vliv teploty okolí na děti), okolním prostředím (tepelná pohoda je stav, kdy díky přiměřené okolní teplotě organismus nemusí zapojovat termoregulační mechanismy (20–21 °C oblečený, 28–30 °C nahý) i psychickým stavem (až + 2–3 °C). V námaze může teplota v rektu stoupnout až na 40 °C.[2]

Teplo vzniká v těle především jako vedlejší efekt metabolických procesů a důsledek svalové práce. V klidu je více než polovina (56 %[3]) tepla produkována ve vnitřních orgánech. Na tvorbě tepla se podílí:

průměrný bazální metabolismus všech buněk Množství uvolněného tepla takovýmto způsobem lze měřit buď kalorimetricky nebo nepřímo, tedy měřením spotřeby kyslíku podílícího se na uvolnění 95 % energie z přijaté potravy. Jestliže známe energetický ekvivalent kyslíku u jednotlivých živin, tedy kolik energie se uvolní spotřebou 1 litru kyslíku, můžeme celkovou uvolněnou energii za daný časový úsek vypočítat;
termogenní efekt potravy;
zvýšený metabolismus aktivovaný v důsledku působení regulačních hormonů, např. sympatikem, adrenalinem, noradrenalinem, tyroxinem atd. (Tento faktor se projevuje zejména dlouhodobě.);
zvýšený metabolismus podmíněný svalovou námahou, chladovým třesem, trávením;
zvýšený metabolismus podmíněný zvýšenou teplotou buněk v důsledku růstu rychlosti probíhajících chemických reakcí;
termogeneze v hnědém tuku (chemická netřesová termogeneze).

Přibližně 18 %[3] tepla vzniká v klidu ve svalech. Zbytek tepla je produkován mozkem a ostatními tkáněmi. V námaze může podíl svalové práce stoupnout až na 90 %[3]. Klesne-li teplota lidského těla pod 35,5 °C[2], nastupuje svalový třes.

[1] GUYTON, Arthur C a John E HALL. Textbook of Medical Physiology. 11. vydání. Elsevier, 2006. 11; s. 782–784. ISBN 978–0–7216–0240–0.
[2] GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha : Galén, 2005. 890 s. s. 495. ISBN 80–7262–311–7.
[3] SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. vydání. Praha : Grada, 2004. 448 s. s. 238. ISBN 80–247–0630-X.

Zdroj: http://www.wi­kiskripta.eu/in­dex.php/Termo­regulace

No, to je dost zajímavá otázka. Podle mých vědomostí je teplota těla určena i prostředím. Ptáci mají normání tělesnou tepotu cca 40 st. Jinak biologické i chemické reakce většinou probíhají rychleji s rostoucí teplotou. Je to tak složité?
A co izolace vúči vnějšímu prostředí?

Upravil/a: Kepler