Avatar uživatele
Bronzový

Ahoj,pro milovniky hor,uz jste se zazili na vlastni kuzi-zimni vanici,nebo lavinu?

Ja se priznam,v Beskydech jsem zabloudila na lyzich ve vanici a nasli mne pred pulnoci,pekne prokrehlou pod smrkem.Dodnes tem zachranarum dekuji.A co vy?Dik

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Ano zažil. Vánici několikrát. Dokonce i přespání v mínus 22 stupmích. Lavinu jsem viděl , jak se začala trhat a potom celý průběh ze vzdálenosti cca 500 - 800 m

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Síce nelyžujem, ale také vetríky spojené s bielou záplavou som zažila už viackrát, najhoršie bolo na holom vrchole, kde sa nie je kde schovať. V tomto prípade neostalo nič iné, len sa zahrať na Eskymáka a bivakovať pod snehom, aj keď ho odvievalo... ako príjemne sa na to potom spomína pri ohni s praskajúcim drevom.
Pokiaľ by niekto nevedel, čo je to bivakovanie, odkaz na malú informáciu:
http://www.kstst.sk/…
Doporučujem pozrieť každému, kto by chcel chodiť do hôr na túry. Šťastie praje pripraveným...
Doplňuji:
Klub slovenských turistov
http://www.kstst.sk/…


Avatar uživatele
Pokročilý

Byvam na Orave pod Rohacmi, takze o zimne vanice tu nudzu nemame, lavinu som uz tiez niekolkokrat videla, nastastie zdialky. Na konci roku 2005 som (sluzobne) bola svedkom zachrannej akcie na Spalenej, kde pod lavinou zomrelo 7 mladych lyziarov, bolo to nieco strasne. Odvtedy v zime do Rohacov nechodim.
Uz predtym som mala k horam velky respekt, odvtedy v zime aj strach. Nechapem ludi, ktori hory podcenuju a riskuju zivot (a nielen svoj, ale aj clenov horskej sluzby a ostatnych zachranarov).

19. listopadu 2004, ked vichrica vyvalala smreciny v Tatrach, aj u nas na Orave bola kalamita. Bola som ju pre lesnikov nafotit, dopadlo to tak, ze ma museli retazou tarat zo zaveja, kde som spadla - smykla sa mi noha na schode LKT-cka a bolo to. Potom bundu pod pazuchy, okolo nej retaz, ktorou sa navijakom tahaju kmene stromov, a uz to islo :-)


Avatar uživatele
Zlatý

Nic tak drsného naštěstí ne... Ale, myslím, tak před dvěma lety byly v Krušných horách opravdu mrazy a vánice - vše hodné jejich jména. Uvízli jsme s mužem sami - i bez majitele(!), který se s nám nemohl dostat - v jednom sice velmi útulném, ale fakt osamělém pensionu, takovém tom, jak se o nich říká Na konci světa. Vypadával proud, všude kolem černočerná tma, cesty neprůjezdné (ani pro rolbu), ale přesto jeden z nejromantičtějších zážitků.


Avatar uživatele
Stříbrný

Ano,váníci a pořádnou. Naše jednotka hasičů byla ten den na stáži u HZS KHK na stanici v Trutnově.V 16:30 přišla žádost o výpomoc horské službě s hledáním ztraceného lyžaře (samozřejmě za tmy). Po dvou hodinách jsme ho sice našli,zalezlého pod spadlým stromem.Ale dalo nám to dost zabrat. 2 hasiči jeli na rolbě,1 na skůtru a zbytek na běžkách.Já jsem bohužel byl na běžkách takže to příjemné moc nebylo,ale vyplatilo se to. Nicméně bylo 12° pod nulou,vítr zhruba 65km/h a do toho sníh.Nejhorší že to bylo z kraje lesa takže občas padaly i stromy.jeden spadnul cca 3m za mě.


Avatar uživatele
Zlatý

Když se človíček pohybuje celý život venku (s výjimkou pobytu v hospodách, doma a na schůzích - nevěstince nenavštěvuji), tak občas se do nějaké nepříjemnosti připlete. Stalo se několikrát, že jsem například zůstal v lese desítky kilometrů od civilizace s rozbitým nebo zapadnutým postrkem (jakýkoliv dopravní prostředek), ale vždycky se povedlo se nějak z toho dostat, popřípadě dojít do civilizace. Ale fakt je, že vidina jít třeba 20 km v mrazu okolo -25;C nebyla nikdy povzbudivá a ta vidina zpravidla pomohla problém vyřešit, že jsem to nakonec dojel.
Jeden čas jsem chodíval pracovně denně okolo 30-40 km po lesích (lyže používat nešly - ty jenom překážely). A když se k večeru přihnala vánice, taky to nebylo příjemné trefit někam do tepla.
Jednou se mi dokonce stalo, že jsem natolik během chvilky prochladl, že jsem nebyl schopen udržet sirku v ruce abych si rozdělal oheň. Přiznám se, že tenkrát mi bylo hodně ouzko. Ale nějak se to povedlo.
Horší je, že následky takových příběhů se začínají po letech projevovat - rychle mi prochladají ruce, nohy apod. Ale zas, když si člověk sáhne hluboko do svých sil, tak je potom i na co vzpomínat.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Zajímavé otázky v kategorii Příroda a životní prostředí

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Příroda a životní prostředí

Zlatý Drap 649
Zlatý beer 514
Zlatý annas 513
Zlatý hanulka11 447
Zlatý mosoj 364
Zlatý www 358
Zlatý marci1 238
Zlatý gecco 206
Zlatý quentos 183
Zlatý venkovan 179

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.