Zeptal/a se – 4.prosinec 17:30
Věda – Jazyky
Já jen jednou – a to byl takovej úřednickej suchar, že to k němu
sedělo. Ale jinak v životě nikdy nikoho.
Pamatuju, že jsme se s mamankou pravidelně řezali smíchy, kdykoli toto
vyřkla nějaká filmová postava – ve filmech je to vkládáno postavám do
úst poměrně často. Ovšem v reálném životě jsem jsem to až na
zmíněnou výjimku neslyšel použít nikdy nikoho… proč toto spojení mají
scénaristé a překladatelé i dnes v takové oblibě?
Zeptal/a se – 4.prosinec 17:31
Věda – Jazyky
Já jen jednou – a to byl takovej úřednickej suchar, že to k němu
sedělo. Ale jinak v životě nikdy nikoho.
Pamatuju, že jsme se s mamankou pravidelně řezali smíchy, kdykoli toto
vyřkla nějaká filmová postava – ve filmech je to vkládáno postavám do
úst poměrně často. Ovšem v reálném životě jsem jsem to až na
zmíněnou výjimku neslyšel použít nikdy nikoho… proč toto spojení mají
scénaristé a překladatelé i dnes v takové oblibě?
Zeptal/a se – 4.prosinec 17:31
Věda – Jazyky
Já jen jednou – a to byl takovej úřednickej suchar, že to k němu
sedělo. Ale jinak v životě nikdy nikoho.
Pamatuju, že jsme se s mamankou pravidelně řezali smíchy, kdykoli toto
vyřkla nějaká filmová postava – ve filmech je to vkládáno postavám do
úst poměrně často. Ovšem v reálném životě jsem jsem to až na
zmíněnou výjimku neslyšel použít nikdy nikoho… proč toto spojení mají
scénaristé a překladatelé i dnes v takové oblibě?
Zeptal/a se – 4.prosinec 17:31
Věda – Jazyky
Já jen jednou – a to byl takovej úřednickej suchar, že to k němu
sedělo. Ale jinak v životě nikdy nikoho.
Pamatuju, že jsme se s maminkou pravidelně řezali smíchy, kdykoli toto
vyřkla nějaká filmová postava – ve filmech je to vkládáno postavám do
úst poměrně často. Ovšem v reálném životě jsem jsem to až na
zmíněnou výjimku neslyšel použít nikdy nikoho… proč toto spojení mají
scénaristé a překladatelé i dnes v takové oblibě?
Zeptal/a se – 4.prosinec 17:32
Věda – Jazyky
Já jen jednou – a to byl takovej úřednickej suchar, že to k němu
sedělo. Ale jinak v životě nikdy nikoho.
Pamatuju, že jsme se s maminkou pravidelně řezali smíchy, kdykoli toto
vyřkla nějaká filmová postava – ve filmech je to vkládáno postavám do
úst poměrně často. Ovšem ve skutečném životě jsem to až na zmíněnou
výjimku neslyšel použít nikdy nikoho… proč toto spojení mají
scénaristé a překladatelé i dnes v takové oblibě?