Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 3.listopad 14:50

Nejde o módu, ale je to oblastní, původné nářeční tvar. Jde o tvary nespisovné, zřejmě se přebírá z generace na generaci.

Tedy ustrnulý tvar, který vznikl v českém nářečí jihozápadním.
Ustrnulý tvar přivlastňovacích přídavných jmen, která správně končí na -ovo, -´íno pro všechny rody.

Tatínkovo bratr, sousedovo zahrada, sestříno děti.

Tvar jest je staročeský tvar, který rovněž zůstal v některých nářečích. Dnes již zastaralý.

Mně vadí tvary přijdu dýl/déle místo přijdu později.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 3.listopad 15:06

Nejde o módu, ale je to oblastní, původné nářeční tvar. Jde o tvary nespisovné, zřejmě se přebírá z generace na generaci.

Tedy ustrnulý tvar, který vznikl v českém nářečí jihozápadním.
Ustrnulý tvar přivlastňovacích přídavných jmen, která správně končí na -ovo, -´íno pro všechny rody.

Tatínkovo bratr, sousedovo zahrada, sestříno děti.

Jet – jetst je rovněž zastaralý tpůvodně staročeský, který zůstal v nářeční.

Nářečí je nespisovná podoba českého jazyka. Vznikla historicky v době, kdy nebylo možno stěhovat z jednoho panství do druhého, takže se zachovalo rozdíly. Nebo tzv. potulní krajáńkové či různí „lapkové“ přicházeli do různých míst a převzali některé tvary.

Vždyť z obecné češtiny vznikla čeština spisovná. Dnes některé nářeční tvary zůstávají, jiné zanikají, vznikají tzv. nadnářečí.

--
Mně vadí tvary přijdu dýl/déle místo přijdu později.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 3.listopad 15:14

Nejde o módu, ale je to oblastní, původné nářeční tvar. Jde o tvary nespisovné, zřejmě se přebírají z generace na generaci.

Tvar přídavného jména je ustrnulý tvar, který vznikl /zůstal/ v českém nářečí jihozápadním.

Je to ustrnulý tvar přivlastňovacích přídavných jmen, která končí na -ovo, -´íno pro všechny rody.

Tatínkovo bratr, sousedovo zahrada, sestříno děti.

Jet – ject je rovněž zastaralý, původně staročeský, který zůstal v nářečí. Jak slovo vznklo, jsem vysvětlovala v odkazu.
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-nekdo-misto-jet-vyslovuje-ject

„Nářeční Infinitiv ject je pozůstatek historického vývoje češtiny
Původní tvar zněl jegti, došlo k hláskovému vývoji – jegti – jekti – jecti.
Písmeno c ve spisovném jazyce zaniklo – jeti (později zaniklo i koncové i), takže v nářečích zůstal tvar ject(i).

Nářečí je nespisovná podoba českého jazyka. Vznikla historicky v době, kdy nebylo možno stěhovat z jednoho panství do druhého, takže se zachovalo rozdíly. Nebo tzv. potulní krajáńkové či různí "lapkové“ přicházeli do různých míst a převzali některé tvary.

Vždyť z obecné češtiny vznikla čeština spisovná. Dnes některé nářeční tvary zůstávají, jiné zanikají, vznikají tzv. nadnářečí.

Mně vadí tvary přijdu dýl/déle místo přijdu později.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 4.listopad 17:13

Nejde o módu, ale je to oblastní, původné nářeční tvar. Jde o tvary nespisovné, zřejmě se přebírají z generace na generaci.

Tvar přídavného jména je ustrnulý tvar, který vznikl /zůstal/ v českém nářečí jihozápadním.

Je to ustrnulý tvar přivlastňovacích přídavných jmen, která končí na -ovo, -´íno pro všechny rody.

Tatínkovo bratr, sousedovo zahrada, sestříno děti.

Jet – ject je rovněž zastaralý, původně staročeský, který zůstal v nářečí. Jak slovo vznklo, jsem vysvětlovala v odkazu.
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-nekdo-misto-jet-vyslovuje-ject

„Nářeční Infinitiv ject je pozůstatek historického vývoje češtiny
Původní tvar zněl jegti, došlo k hláskovému vývoji – jegti – jekti – jecti.
Písmeno c ve spisovném jazyce zaniklo – jeti (později zaniklo i koncové i), takže v nářečích zůstal tvar ject(i). Podobně jako moct, péct.

Nářečí je nespisovná podoba českého jazyka. Vznikla historicky v době, kdy nebylo možno stěhovat z jednoho panství do druhého, takže se zachovalo rozdíly. Nebo tzv. potulní krajáńkové či různí "lapkové“ přicházeli do různých míst a převzali některé tvary.

Vždyť z obecné češtiny vznikla čeština spisovná. Dnes některé nářeční tvary zůstávají, jiné zanikají, vznikají tzv. nadnářečí.

Mně vadí tvary přijdu dýl/déle místo přijdu později.