Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 20.říjen 9:51

Ve vývoji jazyků nejde o náhodu, ale o zákonitosti. Několikrát jsem vám vysvětlovala, že při původu slov je třeba jít do daleké minulosti, znát zákonitosti vývoje jazyků atd.

O společných či rozdílných rysech svědčí genealogická jazyková typologie podle jazykové příbuznosti., dále typologie morfologická, fonologická, syntaktická atd.

Z toho všeho vychází srovnávací lingvistika. Vysvětlovala jsem něco u čislovek. Podívejte se do odkazu.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-se-asi-vyvijely-nazvy-cislovek-ze-jsou-dost-podobne-i-v-jinych-jazycich

Stejně tak etymologie zkoumá vztahy a souvislosti mezi původem slov. Etymolog musí znát rozdíly v typologii, kontakty v minulosti. Někdy se objevují tzv. lidová etymologie, která nachází souvislosti, které ve skutečnosti neexistují.

Je to určitě náročná práce, ale odborníci zjistí,, která slova mají společný základ i stejný význam, ale postupem doby se změnil jejich význam, některé hlásky podle pravidel daného jazyka.

U jiných slov se shodují jen hlásky, ale jejich původ spolu nesouvisí.

Tak je to i s oběma jmény. Uvádím jen Hanu.

" Hana jako křestní jméno může mít různý původ.

Třeba varianta – přepis Hannah – židovské a francouzské = „milost“ – v hebrejštině spojený s Bohem, . kurdský název znamená naděje (هانا), perský název květ (حنا), arabský název znamená štěstí (هنا).
Jako japonské jméno se obvykle překládá jako květ (花,華). V korejštině pak číslo jedna (하나). V albánštině, „Hana“ znamená „měsíc“. V havajštině „Hana“ má význam „řemeslo“ nebo „práce“. U Maorů „Hana“ znamená z září, rozdává světlo, vyzařuje.
https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Hana_(name)

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 20.říjen 9:53

Ve vývoji jazyků nejde o náhodu, ale o zákonitosti. Několikrát jsem vám vysvětlovala, že při původu slov je třeba jít do daleké minulosti, znát zákonitosti vývoje jazyků atd.

O společných či rozdílných rysech svědčí genealogická jazyková typologie podle jazykové příbuznosti., dále typologie morfologická, fonologická, syntaktická atd.

Z toho všeho vychází srovnávací lingvistika. Vysvětlovala jsem něco u čislovek. Podívejte se do odkazu.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-se-asi-vyvijely-nazvy-cislovek-ze-jsou-dost-podobne-i-v-jinych-jazycich

Stejně tak etymologie zkoumá vztahy a souvislosti mezi původem slov. Etymolog musí znát rozdíly v typologii, kontakty v minulosti. Někdy se objevují tzv. lidová etymologie, která nachází souvislosti, které ve skutečnosti neexistují.

Je to určitě náročná práce, ale odborníci zjistí,, která slova mají společný základ i stejný význam, nebo postupem doby se změnil jejich význam. Samozřejmě i některé hlásky podle pravidel daného jazyka.

U jiných slov se shodují jen hlásky, ale jejich původ spolu nesouvisí.

Tak je to i s oběma jmény. Uvádím jen Hanu.

" Hana jako křestní jméno může mít různý původ.

Třeba varianta – přepis Hannah – židovské a francouzské = „milost“ – v hebrejštině spojený s Bohem, . kurdský název znamená naděje (هانا), perský název květ (حنا), arabský název znamená štěstí (هنا).
Jako japonské jméno se obvykle překládá jako květ (花,華). V korejštině pak číslo jedna (하나). V albánštině, „Hana“ znamená „měsíc“. V havajštině „Hana“ má význam „řemeslo“ nebo „práce“. U Maorů „Hana“ znamená z září, rozdává světlo, vyzařuje.
https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Hana_(name)

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 20.říjen 10:35

Ve vývoji jazyků nejde o náhodu, ale o zákonitosti.

Několikrát jsem zmiňovala, že při původu slov je třeba zajít do daleké minulosti, znát zákonitosti vývoje jazyků atd. Jedině tak je možné zjistit proč je to tak, nikoliv jinak.

O společných či rozdílných rysech svědčí genealogická jazyková typologie podle jazykové příbuznosti., dále typologie morfologická, fonologická, syntaktická atd.

Z toho všeho vychází srovnávací lingvistika. Vysvětlovala jsem něco u čislovek. Podívejte se do odkazu.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-se-asi-vyvijely-nazvy-cislovek-ze-jsou-dost-podobne-i-v-jinych-jazycich

Stejně tak etymologie zkoumá vztahy a souvislosti mezi původem slov. Etymolog musí znát rozdíly v typologii, kontakty v minulosti. Někdy se objevují tzv. lidová etymologie, která nachází souvislosti, které ve skutečnosti neexistují.

Je to určitě náročná práce, ale odborníci zjistí,, která slova mají společný základ i stejný význam, nebo postupem doby se změnil jejich význam. Samozřejmě i některé hlásky podle pravidel daného jazyka.

U jiných slov se shodují jen hlásky, ale jejich původ spolu nesouvisí.

Tak je to i s oběma jmény, není na tom vůbec nic divného.. Uvádím jen Hanu.

" Hana jako křestní jméno může mít různý původ.

Třeba varianta – přepis Hannah – židovské a francouzské = „milost“ – v hebrejštině spojený s Bohem, . kurdský název znamená naděje (هانا), perský název květ (حنا), arabský název znamená štěstí (هنا).
Jako japonské jméno se obvykle překládá jako květ (花,華). V korejštině pak číslo jedna (하나). V albánštině, „Hana“ znamená „měsíc“. V havajštině „Hana“ má význam „řemeslo“ nebo „práce“. U Maorů „Hana“ znamená z září, rozdává světlo, vyzařuje.
https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Hana_(name)

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 20.říjen 12:15

Ve vývoji jazyků nejde o náhodu, ale o zákonitosti.

Několikrát jsem zmiňovala, že při původu slov je třeba zajít do daleké minulosti, znát zákonitosti vývoje jazyků atd. Jedině tak je možné zjistit, proč je to tak, nikoliv jinak.

O společných či rozdílných rysech svědčí genealogická jazyková typologie podle jazykové příbuznosti., dále typologie morfologická, fonologická, syntaktická atd.

Z toho všeho vychází srovnávací lingvistika. Vysvětlovala jsem něco u čislovek. Podívejte se do odkazu.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-se-asi-vyvijely-nazvy-cislovek-ze-jsou-dost-podobne-i-v-jinych-jazycich

Stejně tak etymologie zkoumá vztahy a souvislosti mezi původem slov. Etymolog musí znát rozdíly v typologii, kontakty v minulosti. Někdy se objevují tzv. lidová etymologie, která nachází souvislosti, které ve skutečnosti neexistují.

Je to určitě náročná práce, ale odborníci zjistí,, která slova mají společný základ i stejný význam, nebo postupem doby se změnil jejich význam. Samozřejmě i některé hlásky podle pravidel daného jazyka.

U jiných slov se shodují jen hlásky, ale jejich původ spolu nesouvisí.

Tak je to i s oběma jmény, není na tom vůbec nic divného.. Uvádím jen Hanu.

" Hana jako křestní jméno může mít různý původ.

Třeba varianta – přepis Hannah – židovské a francouzské = „milost“ – v hebrejštině spojený s Bohem, . kurdský název znamená naděje (هانا), perský název květ (حنا), arabský název znamená štěstí (هنا).
Jako japonské jméno se obvykle překládá jako květ (花,華). V korejštině pak číslo jedna (하나). V albánštině, „Hana“ znamená „měsíc“. V havajštině „Hana“ má význam „řemeslo“ nebo „práce“. U Maorů „Hana“ znamen, že září, rozdává světlo, vyzařuje.
https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Hana_(name)

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 21.říjen 13:43

Ve vývoji jazyků nejde o náhodu, ale o zákonitosti.

Několikrát jsem zmiňovala, že při původu slov je třeba zajít do daleké minulosti, znát zákonitosti vývoje jazyků atd. Jedině tak je možné zjistit, proč je to tak, nikoliv jinak.

O společných či rozdílných rysech svědčí genealogická jazyková typologie podle jazykové příbuznosti., dále typologie morfologická, fonologická, syntaktická atd.

Z toho všeho vychází srovnávací lingvistika. Vysvětlovala jsem něco u čislovek. Podívejte se do odkazu.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-se-asi-vyvijely-nazvy-cislovek-ze-jsou-dost-podobne-i-v-jinych-jazycich

Stejně tak etymologie zkoumá vztahy a souvislosti mezi původem slov. Etymolog musí znát rozdíly v typologii, kontakty v minulosti. Někdy se objevují tzv. lidová etymologie, která nachází souvislosti, které ve skutečnosti neexistují.

Je to určitě náročná práce, ale odborníci zjistí,, která slova mají společný základ i stejný význam, nebo postupem doby se změnil jejich význam. Samozřejmě i některé hlásky podle pravidel daného jazyka.

U jiných slov se shodují jen hlásky, ale jejich původ spolu nesouvisí.

Tak je to i s oběma jmény, není na tom vůbec nic divného.. .

1. " Hana jako křestní jméno může mít některý z uvedených původů, jak svědčí i různé významy slova.

Třeba varianta – přepis Hannah – židovské a francouzské = „milost“ – v hebrejštině spojený s Bohem, kurdský název znamená naděje (هانا), perský název květ (حنا), arabský název znamená štěstí (هنا).
Jako japonské jméno se obvykle překládá jako květ (花,華). V korejštině pak číslo jedna (하나). V albánštině, „Hana“ znamená „měsíc“. V havajštině „Hana“ má význam „řemeslo“ nebo „práce“. U Maorů „Hana“ znamená, že září, rozdává světlo, vyzařuje.
https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Hana_(name)

2. U Báry je to jinak. Význam, který jste uvedl, nemusí souviset s křestním jménem. Bára je české domácké jméno, které vzniklo z křestního jména Barbora
.
Barbora je české a slovenské ženské křestní jméno. To bylo odvozeno z řeckého slova Barbaros ( řeckými : βαρβαρος) „cizí“, cizinka, není ji rozumět.

V uvedených jazycích má stejný význam, hláskově se liší, na rozdíl od Hany.
Bára (česky)
Ostatní jazyky: Varvara (Bulharská), Barbara , Bara , Barica (chorvatsky), Barbara , Babs , Barb , Barbie , Barbra , Bobbi , Bobbie (anglicky), Barbara (francouzsky), Barbara , Bärbel (německy), Varvara (řecké) , Barbara , Borbála (maďarsky), Bairbre (irský), Barbara (italská), Barbara (Late Roman), Varvara (Macedonian), Barbara , Basia (polský), Bárbara (portugalština), Varvara , Varya (rusky), Barabal ( skotský), Barbara (slovinština), Bárbara (španělština), Barbro (švédsky)
http://www.be­hindthename.com/na­me/barbora