annas

Odpověděl/a – 27.květen 8:27

Proč se říká „to je jedno“, se nedovíme, jen podle vývoje a významu, které jsou zachycené v Machkově i Rejzkově Etymologickém slovníku, je možné odhadovat, jak číslovka jeden vznikla.

Vývoj číslovky jeden i přídavného jména jediný byl velmi složitý.

Slovo jeden nebyla původně číslovka, ale přídavné jméno, které se používalo pouze ve významu „jako něco vytýkat nebo v poměru ke druhému členu páru – tedy jako polovina.“

Spojením s částicí ede – snad příbuznou s latinským –dam v quidam, idem – dostávalo charakter „něčeho neurčitého“, tedy nějaký, podobně jako německé ein. V češtině např. je jedna země – je jakási země. Později se spojilo ede –in6 – j-ed-in6.

Příbuzná slova jednat – sbližovat se v jednom bodě, staročeské sjednat s kým – shodnout se atd.
Jen, jenom – pouze to jedno měl někdo na mysli. Takže význam pouze – německé nur.

Jak je vidět, významů bylo víc.
Viděla bych to takto:
Je mi to jedno, nezáleží mi na tom, je to něco neurčitého vzhledem k něčemu či někomu jinému – objevuje se původní význam v poměru k ostatní možnosti, nejen druhé atd.

annas

Odpověděl/a – 27.květen 8:29

Proč se říká „to je jedno“, se nedovíme, jen podle vývoje a významu, které jsou zachycené v Machkově i Rejzkově Etymologickém slovníku, je možné odhadovat, jak číslovka jeden vznikla.

Vývoj číslovky jeden i přídavného jména jediný byl velmi složitý.

Slovo jeden nebyla původně číslovka, ale přídavné jméno, které se používalo pouze ve významu „jako něco vytýkat nebo v poměru ke druhému členu páru – tedy jako polovina.“

Spojením s částicí ede – snad příbuznou s latinským –dam v quidam, idem – dostávalo charakter „něčeho neurčitého“, tedy nějaký, podobně jako německé ein. V češtině např. je jedna země – je jakási země. Později se spojilo ede –in6 – j-ed-in6.

Příbuzná slova jednat – sbližovat se v jednom bodě, staročeské sjednat s kým – shodnout se atd.
Jen, jenom – pouze to jedno měl někdo na mysli. Takže význam pouze – německé nur.

Jak je vidět, významů bylo víc.

Je mi to jedno, nezáleží mi na tom, je to něco neurčitého vzhledem k něčemu či někomu jinému – objevuje se původní význam v poměru k ostatním možnostem..

Z více možností, původně ze dvou, si vyberu jen jednu kteroukoliv variantu.

annas

Odpověděl/a – 27.květen 11:17

Proč se říká „to je jedno“, se nedovíme, jen podle vývoje a významu, které jsou zachycené v Machkově i Rejzkově Etymologickém slovníku, je možné odhadovat, jak číslovka jeden vznikla.

Vývoj číslovky jeden i přídavného jména jediný byl velmi složitý.

Slovo jeden nebyla původně číslovka, ale přídavné jméno, které se používalo pouze ve významu „jako něco vytýkat nebo v poměru ke druhému členu páru – tedy jako polovina.“

Spojením s částicí ede – snad příbuznou s latinským –dam v quidam, idem – dostávalo charakter „něčeho neurčitého“, tedy nějaký, podobně jako německé ein. V češtině např. je jedna země – je jakási země. Později se spojilo ede –in6 – j-ed-in6.

Příbuzná slova jednat – sbližovat se v jednom bodě, staročeské sjednat s kým – shodnout se atd.
Jen, jenom – pouze to jedno měl někdo na mysli. Takže význam pouze – německé nur.

Jak je vidět, významů bylo víc.

Je (mi) to jedno, nezáleží mi na tom, je to něco neurčitého vzhledem k něčemu či někomu jinému – objevuje se původní význam v poměru k ostatním možnostem..

Z více možností, původně ze dvou, si vyberu jen jednu kteroukoliv variantu. Neáleží na tom, zda si vyberu červené, nebo černé boty.
--

quentos

Odpověděl/a – 27.květen 12:47

Proč se říká „to je jedno“, se nedovíme, jen podle vývoje a významu, které jsou zachycené v Machkově i Rejzkově Etymologickém slovníku, je možné odhadovat, jak číslovka jeden vznikla.

Vývoj číslovky jeden i přídavného jména jediný byl velmi složitý.

Slovo jeden nebyla původně číslovka, ale přídavné jméno, které se používalo pouze ve významu „jako něco vytýkat nebo v poměru ke druhému členu páru – tedy jako polovina.“

Spojením s částicí ede – snad příbuznou s latinským –dam v quidam, idem – dostávalo charakter „něčeho neurčitého“, tedy nějaký, podobně jako německé ein. V češtině např. je jedna země – je jakási země. Později se spojilo ede –in6 – j-ed-in6.

Příbuzná slova jednat – sbližovat se v jednom bodě, staročeské sjednat s kým – shodnout se atd.
Jen, jenom – pouze to jedno měl někdo na mysli. Takže význam pouze – německé nur.

Jak je vidět, významů bylo víc.

Je (mi) to jedno, nezáleží mi na tom, je to něco neurčitého vzhledem k něčemu či někomu jinému – objevuje se původní význam v poměru k ostatním možnostem..

Z více možností, původně ze dvou, si vyberu jen jednu kteroukoliv variantu. Nezáleží na tom, zda si vyberu červené nebo černé boty.
--

annas

Odpověděl/a – 27.květen 15:40

Proč se říká „to je jedno“, se nedovíme, jen podle vývoje a významu, které jsou zachycené v Machkově i Rejzkově Etymologickém slovníku, je možné odhadovat, jak číslovka jeden vznikla.

Vývoj číslovky jeden i přídavného jména jediný byl velmi složitý.

Slovo jeden nebyla původně číslovka, ale přídavné jméno, které se používalo pouze ve významu „jako něco vytýkat nebo v poměru ke druhému členu páru – tedy jako polovina.“

Spojením s částicí ede – snad příbuznou s latinským –dam v quidam, idem – dostávalo charakter „něčeho neurčitého“, tedy nějaký, podobně jako německé ein. V češtině např. je jedna země – je jakási země. Později se spojilo ede –in6 – j-ed-in6.

Příbuzná slova jednat – sbližovat se v jednom bodě, staročeské sjednat s kým – shodnout se atd.
Jen, jenom – pouze to jedno měl někdo na mysli. Takže význam pouze – německé nur.

Jak je vidět, významů bylo a stále je víc. Záleží na kontextu.

1. Je (mi) to jedno, nezáleží mi na tom, je to něco neurčitého vzhledem k něčemu či někomu jinému – objevuje se původní význam v poměru k ostatním možnostem..
Z více možností, původně ze dvou, si vyberu jen jednu kteroukoliv variantu. Nezáleží na tom, zda si vezmu červené nebo černé boty.

2. To je nám jedno, protože pět je stále pět.

3. Jen v zstaralých obratech jedno – přísl. jen, jenom, pouze: ! „Času nepočítej, nedbej žízně, hladu, jedno (“ jenom") počítej svých zločinů – Záhořovo lože.

4. Všechno to je jedno – všechno je stejné.

annas

Odpověděl/a – 27.květen 15:59

Proč se říká „to je jedno“, se nedovíme, jen podle vývoje a významu, které jsou zachycené v Machkově i Rejzkově Etymologickém slovníku, je možné odhadovat, jak číslovka jeden vznikla.

Vývoj číslovky jeden i přídavného jména jediný byl velmi složitý.

Slovo jeden nebyla původně číslovka, ale přídavné jméno, které se používalo pouze ve významu „jako něco vytýkat nebo v poměru ke druhému členu páru – tedy jako polovina.“

Spojením s částicí ede – snad příbuznou s latinským –dam v quidam, idem – dostávalo charakter „něčeho neurčitého“, tedy nějaký, podobně jako německé ein. V češtině např. je jedna země – je jakási země. Později se spojilo ede –in6 – j-ed-in6.

Příbuzná slova jednat – sbližovat se v jednom bodě, staročeské sjednat s kým – shodnout se atd.
Jen, je(d)nom – příslovce – pouze to jedno měl někdo na mysli. Takže význam pouze – německé nur.

Jak je vidět, významů bylo a stále je víc. Záleží na kontextu.

1. Je (mi) to jedno, nezáleží mi na tom, je to pouze něco vzhledem k něčemu či někomu jinému – objevuje se původní význam v poměru k ostatním možnostem.
.
Z více možností, původně ze dvou, si vyberu pouze (jen) jednu variantu. Nezáleží na tom, zda si vezmu červené nebo černé boty.

2. To je nám jedno, protože pět je stále pět.

3. Jen v zstaralých obratech jedno – přísl. jen, jenom, pouze: ! „Času nepočítej, nedbej žízně, hladu, jedno (“ jenom") počítej svých zločinů – Záhořovo lože.

4. Všechno to je jedno – všechno je stejné.

Pozor je třeba rozlíšit mezi číslovkou jeden (jedna, jedno) a příslovcem jedno, byť zastaralým či ustrnulým..

V uvedených spojeních nejde o číslovku.