Historie úprav

quentos

Odpověděl/a – 18.leden 14:04

„zu“ je tzv. infinitivní částice, ta se spolu se slovesem v žádném slovníku neuvádí. Význam obou sloves je tedy totožný (oslovit, požádat, obrátit se na koho…). Tvar se „zu“ se užívá tehdy, následuje-li toto sloveso těsně za jiným slovesem (např. chtít požádat, rozhodnout se požádat…). Jen pozor na to, že u sloves s odlučitelnou předponou se tato částice klade právě za odlučitelnou předponu (u slovesa mluvit by tedy byl tento tvar „zu sprechen“, psáno zvlášť, kdežto u ansprechen právě „anzusprechen“.)
Rozdíl je tedy pouze gramatický, ne významový. Umíte-li anglicky, mohu připodobnit – rozdíl je podobný jako např. mezi „be“ a „to be“.
Jugarova odpověď je opět chybná. Hlavně že je schopen mi posílat mailem sprosté vzkazy jen proto, že nesleduju sport.

quentos

Odpověděl/a – 18.leden 14:05

„zu“ je tzv. infinitivní částice, ta se spolu se slovesem v žádném slovníku neuvádí. Význam obou sloves je tedy totožný (oslovit, požádat, obrátit se na koho…). Tvar se „zu“ se užívá tehdy, následuje-li toto sloveso těsně za jiným slovesem (např. chtít požádat, rozhodnout se požádat…). Jen pozor na to, že u sloves s odlučitelnou předponou se tato částice klade právě za odlučitelnou předponu (u slovesa mluvit by tedy byl tento tvar „zu sprechen“, psáno zvlášť, kdežto u ansprechen právě „anzusprechen“.)
Rozdíl je tedy pouze gramatický, ne významový. Umíte-li anglicky, mohu připodobnit – rozdíl je podobný jako např. mezi „be“ a „to be“.
Jugarova odpověď je opět chybná. Hlavně že je schopen mi posílat mailem sprosté vzkazy jen proto, že nesleduju sport.
Doplňuji:
*to "chtít " beru zpět, to se v němčině bere jako modální sloveso.