Avatar uživatele
Bronzový

Testy, názor.

Vcelku by mě zajímal jeden názor na testy, na které jsem si teď vzpomněla.
Před rokem jsme probírali určitou látku, někomu šla perfektně, někomu vůbec. Tak se učitelka rozhodla, že těm, které ta látka jde, dá těžší příklady, než těm, kterým nejde. (Udělala to takhle několikrát, postupně se obtížnost zvyšovala).
Myslíte si, že tohle je správný přístup nebo ne? Nemělo by se snad dělat vše stejnou mírou? Popřípadě to více probrat nebo ty, kterým dávala lehčí příklady, si vzít třeba na doučování? Samozřejmě, nepočítám ty, kteří na to třeba mají papíry z poradny, že jim to nejde (například do češtině dyslexie), ale opravdu se učitelka rozhodla sama "Tomu dám těžší a tobě dám ten lehčí."
Něco podobného se nám stávalo i ve fyzice u písemného zkoušení, každý si vybral jeden příklad a určitým lidem (mezi nimi jsem byla i já) si vybrala učitelka sama z úplně jiné složky, jen aby byl těžší.
Navíc - hodnota známky byla úplně stejná, nehledělo se na obtížnost.
Pak mně a ještě spolužákovi bylo docela nefér, že my jsme z toho dostali třeba horší známku, protože jsme měli něco jiného nebo jsme měli o příklad(y) navíc.

P.S. Opravdu mi jde jen o názor.:)

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele

Na základce jsme měli třídní a češtinářku, která nám také nakládala víc než bylo v osnovách. Tehdy hodně spolužáků nadávalo, navíc ona sama měla i velmi "osobité" hodnocení. Potvrdila se její předpověď, že se nám to bude později hodit na školách i v životě . Ještě dnes si na ní často s vděkem vzpomenu. Byla to starší dáma před důchodem, velmi přísná, ale spravedlivá. Neučila nás jen daný předmět, ale i společenskému chování (někdo to opravdu potřeboval), jezdila s námi na výlety za kulturou (nebyla typ pod stan) vzala nás- celou třídu několkrát k sobě na chalupu, znali jsme její rodinu, učila nás lasce ke knihám, dívkám vyčítala, že chodí v kalhotách, chlapcům slovo "vole" atd.atd.. Ještě v 9.třídě nám kontrolovala, zda máme s sebou svůj ručník a mýdlo, nutila nás napsat a dodržovat "režim dne" a spoustu jiných věcí. Všechno to bylo nad rámec osnov a běžné kantořiny. Často jsme remcali, ale všichni na ní vzpomínáme. Bohužel, na třídní srazy se už nějakou dobu nedostavuje, ale jsme ve věku, kdy začínají trvale chybět i někteří bývalí spolužáci.:(( Tak nežehrej a buď ráda, že ještě dnes, kdy je učitelování řehole, máte někoho, kdo to nebere jako "práci" , ale povolání a poslání.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Přepokládám, že vyučující ví co, proč a jak dělá.
Tvoje nejasnosti ti může vysvětlit právě on a vysvětlí.
Toť můj názor.


Avatar uživatele

M., učitelka zvolila správný přístup. Byla asi jednou z mála kantorek, před kterými lze ještě dnes smeknout. Ve třídě je spousta žáků a učitel, který si svou hodinu pouze "neodučí", ale snaží se u těch, kteří to zvládají, zvyšovat náročnost a naučit je více, dělá záslužnou práci. Mohla jsi to považovat za nepspravedlivé. Taky se mi to stávalo. ( Dokonce i v rekvalifikačním kurzu.)
Snaž se pochopit tuhle záležitost z druhé strany. Ty jsi na běžnou výuku s rezervou stačila. Pro Tebe měla být vyšší náročnost výzvou a povzbuzením. Známkování podle Tvých slov bylo spravedlivé. Učitelka hodnotila to, nakolik zvládáš učivo, které jsi byla podle ní schopná vstřebat.
Věř tomu, že na tuto učitelku budeš vzpomínat s láskou. Rozhodně měla snahu Tě něco naučit. Nechtěj v tom vidět nespravedlnost. Celý život se budeš setkávat s lidmi, kteří se budou snažit Tvé schopnosti a vědomosti využívat. Učitelka Tě na to měla snahu připravit.


Avatar uživatele
Zlatý

Nielen dať ťažšiu prácu tým lepším a tak ich zamestnať, ale aj použiť ich ako takzvaných pomocných učiteľov, ktorí danú látku vysvetľujú žiackym spôsobom.
Medzi tým sa učiteľka môže venovať viac tým "slabším". Popritom prirodzene sleduje aj ostatných a v prípade potreby dopĺňa svojich "kolegov".
V praxi sa mi to osvedčilo aj učenie diskusiou, prípadne aj spomienky na vlastne i neblahé skúsenosti (nikto nie je dokonalý). Ľahšie si tak zapamätajú preberanú látku, pretože si ju dokážu spojiť s realitou. Prirodzene platí to hlavne u žiakoch mysliacich, žiaľ, nájdu sa aj žiaci nemysliaci, pripadne memmorujúci, ale neučiaci sa.
Fyzika je práve ten z predmetov, kde okrem poučiek a definícií možno namontovať do učenia aj praktické príklady a skúsenosti.


Avatar uživatele
Stříbrný

Pedagociké přístupy jsou jak je vidět všelijaké :) Já si myslím, že učitel by měl mít jasno, jakou látku mají žáci v daném ročnku zvládat, tu má vyučovat, procvičovat, hodnotit - stejným metrem. Kdo nezvládá, může být doučován, může fungovat individuální přístup a pod. Kdo zvládá hravě, může a má být motivován dalšími těžšími úkoly navíc, za jejich úspěšné vyřešení lze dávat třeba jedničku. Tak to vidím já a tak to fungovalo u dobrých pedagogů, kteří nám do života dali nejvíc.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Zajímavé otázky v kategorii Vzdělání a práce

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Vzdělání a práce

Zlatý annas 2417
Zlatý Drap 1489
Zlatý quentos 1219
Zlatý mosoj 643
Zlatý hanulka11 567
Zlatý gecco 564
Stříbrný ivzez 539
Zlatý led 528
Zlatý marci1 491
Zlatý Michal Kole 475

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.