Máte nějaké rady a tipy jak se u plení na zahradě moc nenadřít a bez následné bolesti kolen a zad?

Vytvořit takové podmínky, aby plevel měl možnost růst co nejméně. Nejlépe vůbec.
To je můj tIp.

Používáme plečku, s tou to jde celkem dobře, ve stoje a bez ohýbání.

Zdroj: https://www.zbo­zi.cz/hledej/?q=ple%C­4%8Dka&projec­t=Zbozi_MKT&ut­m_source=google&ut­m_medium=cpc&ut­m_campaign=DSA_Zbo­zi&utm_conten­t=Hledani&gclid=Cjw­KCAjwzMeFBhBwE­iwAzwS8zDVDCM4U­iufYXLbQH16S99o­MOvomyD78GedbZvLS2DmCq-Nhs-BsihoCnygQAvD_BwE

No, ono záleží jednak na rozsahu a druhak na intenzitě činnosti.

Každopádně takové 2 hodinky bys měl dát s „prstem v nose“. Pokud ne, začni POŘÁDNĚ CVIČIT. Jestli totiž nemáš nějakou degenerativní nemoc (která by zdůvodnila ty bolesti), tak to značí, že jsi úplná fyzická troska JIŽ TEĎ a představ si JAK to bude vypadat, až na tebe „přijdou léta“. ;)

Pokud budeš to budeš jako biozemědělec pěstovat ve velkém, těžko se obejdeš bez různých zlepšováků. Jako osevní postup cílený k omezení plevelů a zásoby jejich semen, vytvoření podmínek (využití značkovací plodiny, přesné vzdálenosti řádků) pro použití traktorové nebo ruční plečky. Je dobré nechat plevele vyklíčit, zničit vláčením a hned zasít do vlhké půdy, aby osivo plodiny mělo náskok před plevely. Časový náskok plodiny lze ještě vylepšit setím již nabobtnalého osiva. Ve velkém lze často úspěšně použít síťové brány – kromě obilí, kukuřice, brambor, řepy,… kde lze vláčit i po vzejití, lze vláčet také hlouběji seté zeleniny (dýně, fazole, …) v době, kdy už plevel vzešel, ale plodina teprve začíná vykukovat. (V malém to lze někdy nahradit švédskými hráběmi, ale plevel musí být teprve malinký a půda kyprá). Něco lze také sázet do černé textilie. V samotném ručním pletí se lze časem dost zdokonalit. Kromě toho se v cizině na pletí používají vozíky pro větší pohodlí pracovníka – nevím, nezkoušel jsem. Je to komplexní boj, je to dost o zkušenostech a záleží na mnoha detailech.

Upravil/a: EKSOT123

Kup si bagr😀