Avatar uživatele
dust8

Má smysl vidět film Umučení Krista pro rozšíření obzorů, vzdělání, či je to jen hollywoodská náhražka historie krutosti?

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Filip84 před 332 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
elkon

To je na tobě, mě takové filmy nezajímají.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Filip84

Ty zase „jedeš“, tvl! 👌😅

Historie je věda faktografická, a pro „západního“ člověka, vlastně, neskutečně nudná věda!

To znamená: mám – ten a ten artefakt. Tak a tak byl přezkoumán, protože samozřejmě to poznání není konečné, je determinováno úrovní poznání, třeba. Mám – tu a tu listinu.

Pravda historii nezajímá, jo, koho zajímá pravda, pravdou se zajímá filosofie. A pravdivostí mathematika.

Už jsem to tu psal asi 100×, tak po 101× té: Historiograficky neexistuje žádný důkaz, že Ješua ben Joseph žil. To znamená, nemáme žádný zápis někde v matrice, že se Ješua ben Josef – tehdy a tehdy, tam a tam – narodil. Nemáme jeho hrob. Nemáme žádný, dobový, zápis v kronice, že – tam a tam, tehdy a tehdy – Ješua ben Joseph – to a to – řekl, to a to – vykonal, nebo něco podobného. Nemáme, co já vím, zápis v notulích římské správy, že pověšení Ješuy ben Josepha stálo, tolik a tolik, penízů. Nic takového.

Skutečná, faktická, existence osoby, která se pravděpodobně jmenovala nějak jako Ješua ben Josef (tj. Ježíš syn Josefa), je věcí pravděpodobnosti. Je vysoce pravděpodobné, že někdo takový, jako Ješua ben Joseph, skutečně žil. Klidně se mohl jmenovat úplně jinak, ale i to je velice málo pravděpodobné.

Protože těch indicií, že skutečně někdo takový žil, je docela hodně.

Jsou tři základní linie zdrojů:

I. Křesťanská linie. Ta je nejméně věrohodná, logicky, protože křesťané mají zájem na tom, aby Ješua ben Josef žil, bez ohledu na tu skutečnost, jestli skutečně žil, či-li nic. 😅 Máme logia, což jsou takové úryvky z kanonických evangelií, které jsou, relativně vysoce spolehlivě, datovány už někdy k roku 70. A nejstarší opisy částí kanonických evangelií jsou už z druhého století. Což je velice cenné, třeba Caesarovy Zápisky z války galské máme v nejstarším opisu až někdy z 8. století! Na druhé straně je raná historie křesťanství opředena, z historiogra­fického hlediska, absolutním tajemstvím. Pochop, křesťanství se po II. Sněmu nicejském a Synodě v Kartágu stalo státním náboženstvím celé Římské říše. A to křesťanství jedné frakce, ty ostatní byly „přemluveny“, nebo byly „zmizeny“ (arijánství, například). Křesťanství není náboženství knihy, jako třeba judaismus nebo islám, leč živého evangelia. Spousta křesťanů, včetně drtivé většiny apoštolů, byla negramotná. S institucinalisací křesťanství šlo, ruku v ruce, zpapaláštění – jako u každé ideologické kasty, které se dostane obdobná míra důležitosti, jako se dostala těm svatým parasitům. Herr Švec, kdyby viděli „staří bolševici“ z Ruska ty naše papaláše v osmdesátkách, jak přijel Brežněv, nebo pak Gorbačov, na návštěvu, tak by normálně dostali po rypáku, jako! 😅 To je v každé ideologii, která zinstituciona­lisuje. Takže, protože křesťanské zdroje lze objektivně považovat za tendenční, můžeme z nich vzít prostě jenom to, že dokládají jakousi vysokou míru pravděpodobnosti, že Ješua ben Joseph žil, že to byl muž a že to byl Israelita. Ale nic víc, pozor na to!

II. Linie Israelitů. Ta je zajímavější. O Ješuu ben Josephovi se zmiňuje Talmud. Ten je mladší, ale, opět, je zápisem ústní tradice. A, opět, je tendenční. Pochop, průměrný theolog, nebo i religionista, poněkud nevidí a nechápe, jak propastná diarchie je mezi judaismem a křesťanstvím. To je, jako voda a oheň. Křesťanské pojetí boha, který je „jediný v trojici“, je prostě pro Israelity modloslužba. Křesťanská obsese smrtí, mešní oběť, eucharistie, to všecko je pro něj absolutně neuchopitelné. Tanach je posvátnou knihou Israelitů, zejména Thora a křesťanství na něj nemá žádné právo. Problém je v tom, že Kánon posvátných písem křesťanů obsahuje celý Tanach. Že křesťané Thoru vykládají, aniž by ale znali ústní Thoru – Talmud. Že ji špatně překládají (Thora je prostá, primitivní, doslovná). Takže, co se křesťanství zinstituciona­lisovalo a ovlivňovalo světskou moc, více či méně křesťané Israelity pronásledovali, a když ne, tak alespoň nějak utiskovali, ustrkovali. Na druhé straně ale Israelité nikdy křesťany ani netollerovali, ale logicky, jo, vnímali je jako hrozbu, protože jim ukradli svaté knihy, tak to vnímali jako hrozbu kultu. Proto vylíčení Ješuy v spisech Israelitů je opačné. Když to vezmu se vším všudy, i včetně Toledot Yeshu, no tak Miriam, matka Ješuy, byla minimálně lehká, v nejhorším prostitutka a otcem Ješuy nebyl Joseph, ale nějaký římský voják. Ješua byl inteligentní, bystrý i fysicky zdatný, chodil do rabínské školy, ale byl to rebel, který se s rabíny hádal, neposlouchal, tak byl vyhozen. Pak měl rabínskou školu sám (to nebylo nic výjimečného), rouhal se, což znamená, že znal Šem ha-meforaš, to jest, výslovnost božího, nebo vlastně B-žího, jména (pravděpodobně tetragrammatonu), a tím čaroval. No a tak fariseové na něj podali žalobu Sanhedrinu a byl ukamenován (nebo pověšen = ukřižován, v tomto nejsou židovské zdroje shodné), za rouhání se a čarodějnictví. Jenže, pochop, v Talmudu toho o Ješuovi zase až tak velice moc není, většina z toho, co jsem Ti teďka napsal, je vejcuc z Toledot Yeshu a Toledot Yeshu není kronika, nebo jakkoli historicky významný a věrohodný zdroj, Jak už jsem uvedl, křesťané měli „pifku“ na Israelity, Israelité měli „pifku“ na křesťany. Obojí to byli mimoni, protože chtěli věřit, nikoli vědět. A, samozřejmě, manipulovat své ovce, jedni jako druzí! Takže Toledot Yeshu lze, spíše, brát jako jakýsi dobový záznam židovských pověstí o Ješuovi, což není úplně mimo, jako, protože „na každým šprochu pravdy trochu“. Ale nic víc! To je jak s kanonickými evangelii, taky se nemůžeme, na historiografické úrovni, bavit o tom, jestli Ješua chodil po vodě, nebo vyráběl z vody víno, jako. 🤓🤦‍♀️

III. Linie římská. Ta je prakticky nulová. Proč? To vysvětlím v bodu IV. podrobněji, ale jednoduše proto, protože ať už byl Ješua, pokud teda vůbec byl, takový nebo makový, byl popravený a tím pro Římany padla. No ano, ale ta sekta – křesťané. Takže se dočteš, že byla – taková a taková – sekta, která se držela učení Iesu, že Iesu byl Israelita, rabín, jo, docela to, v těch hrubých rysech, odpovídá Talmudu. Ale nic víc, jenom to, že žil a byl popraven Římany.

IV. Historické reálie. Ti pomohou se v tom, alespoň základně, zorientovat. No, tak víme, že Israel nebyl svobodný, že byl součástí Imperium Romanum, v té době, jako Provincia Iudeea, ta byla ustanovena v roce 6. Že Sanhedrin neměl žádnou hrdelní pravomoc, takže, pokud by odsoudil Ješuu k hrdelnímu trestu, musel by o jeho provedení požádat římskou moc. A římská moc jim nevyhověla jenom tak, protože i když to byl Israelita (něco jako Cikán, nebo jiný Romene, u nás – víš co 😅), tak to byl ale římský občan. Takže je málo pravděpodobné, že visel, protože Římané věšeli na kříž jenom spodinu, nejčastěji zajatce a otroky. Na druhé straně: pokud by visel, nebude hrob, protože s ukřižovanými se nikdo nepáral, pohodili je psům, nebo zahrabali do nějaké společné jámy, nebo tak něco. Ne, za nějaké „náboženské kokotiny“ Israelitů by římský místodržitel římského občana k smrti neodsoudil. Leda by to bylo zkorumpované, což mohlo být, naznačují to evangelia, nejen kanonická: sáhl fariseům na prachy, jak je vyhnal s kšeftem z krámu. No dobře, ale byl-li by odsouzen Sanhedrinem za rouhání (=vyslovování božího jména) a čarodějnictví, tak by hořel, nebo byl ukamenován, nevisel by.

Ale, pochop, to nejsou fakta, to je jen má dedukce, která samozřejmě není mimo, ale stojí a padá na zdrojích, které nelze nijak, z vnějšku, ověřit. Jo, je to prostě kumulace nevěrohodných pověstí. Takže zejtra se může něco najít a všecko může být jinak!

No dobře, připusťme, že Ješua ben Joseph žil, ono je to hodně pravděpodobné. Jestliže žil, tak reálný Ješua byl asi tak jako zhruba „uprostřed“, jak už to bývá: nebyl to svatý panic mučedník, ale nebyl to zloduch nevídaný, jak ho líčí Israelité. Byl to „dělňas“, rebel, sáhl boháčům na prachy, tak „musel jít“. Fajn. Tak uplatili místodržitele, ten jim dal „štempl“ a oni ho ukamenovali. Stěží visel, to je velmi, velmi nepravděpodobné. Ale možné, jo, možné to je, nelze to vyloučit!

Pokud Tě zajímá ukřižování po technické stránce, tak se zabývej Japonskem za periody Tokugawa, tam se ukřižovávalo docela dost a je to i zaznamenané. Při ukřižování zemřeš na udušení, princip estrapády. Proto jim lámali nohy, nemohli se zvedat na rukou a rychle se udusili. Ona je to docela blbá smrt, na rovinu. 😳

Ne, v tom Ti fakt žádný hollywoodský „trhák“ nehelfne, jako! 😅

Pochop, to stojí na vodě.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek