Jak se na tomto kostele ocitla Davidova hvězda?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Jan 18,38
Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ Po těch slovech vyšel opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám.“

Více zde: http://pistis­.webnode.cz/
"Na rozdíl od sedmiramenného svícnu, jehož zhotovení přikázal sám Hospodin Mojžíšovi na hoře Sinaj, a který je tedy biblickým symbolem, se o šesticípé hvězdě něco takového nedá říct. V průběhu dějin se stala židovským symbolem, ale židovské prameny se shodují na tom, že jím původně nebyla. O jejím začlenění do vlajky státu Izraele se vedly diskuze. Ovšem instrukce Prozatímní rady státu Izrael z 28. října 1948, 25 tišrí 5709, si přesností nezadají se starozákonními instrukcemi na zhotovení bohoslužebných předmětů.
…
Šesticípá hvězda, hexagram, a pěticípá hvězda, pentagram, se používaly jako dekorace v rozdílných částech světa ať už v Peru, Egyptě, Číně nebo Japonsku. Jako dekorace židovského objektu je symbol prokazatelný na pečeti Josuy ben Assajahu asi 600 př. n. l. Pak až po dlouhé době na vlysu synagogy z Kafernaum z. 2. nebo 3. století spolu s dalšími dekorativními symboly jako granátová jablka nebo hrozny vína. I v křesťanských kostelech se objevovala šesticípá hvězda jako dekorace. Její nádhernou ukázkou je mramorové biskupské křeslo ze 13. století v katedrále v Anagni v Itálii.

Více zde: http://pistis­.webnode.cz/new­s/hexagram-neni-zidovky-symbol-/"

Nehledejte zlo, kde není.
Hledejte pravdu.

Upravil/a: led

Našla jsem jen obecný význam hexagramu v křesťanství.

Totiž v křesťanství je hexagram často nazýván „hvězdou stvoření“, a proto jej lze j nalézt v některých křesťanských kostelích. .
Zřejmě je to tak i ve Vidči.

http://www.nase-rodina.cz/arti­cle.php?clanek=884

Upravil/a: annas

Se šesticípou hvězdou je to asi jako se všemi ornamenty a symboly. Ve starověku ji Žido jako symbol nepoužívali. Objevena byla jen na několika předmětech pouze jako dekoretivní ornament.
Jako symbol se objevila v Kabale v knize Zohar, ale různé významy jí dávali i středověcí křesťané, měla své místo i v hinduismu, islámu a v dalších náboženstvích. V období baroka ale i dříve byla jako dekorativní obrazec v Evropě velice oblíbená pro svůj tvar. To bude možná i případ kostela na obrázku. Je původně gotický, ale barokizovaný.
Davidovou hvězdou se stávala postupně. Jako „Magen David“ (Davidův štít) se objevila údajně poprvé ve 12. století, ale ani tehdy ji Židé ještě nepoužívali jako symbol svého národa nebo judaismu, tím se stala prakticky až v 19. století a nejvíce byla používaná překvapivě v Rakousku – Uhersku a tedy i na našem území.

Na vlajku státu Izrael se dostala vlastně až po II: světové válce díky holocaustu. Do té doby sionisté na své vlajce používali menoru – sedmiramenný svícen.