Jak dlouho je na trhu Absinth?

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ab­sinth

Absint (též absinth; francouzsky absinthe; z latinského absinthium a řeckého ἀψίνθιον apsinthion, pelyněk) je tvrdý alkoholický nápoj, který se vyrábí z pelyňku, anýzu a fenyklu (tzv. svatá trojice). Často se využívají pro dochucení i další bylinky jako yzop lékařský, meduňka lékařská, badyán a jiné. Absint má charakteristickou přírodní zelenou barvu, ale může být taktéž bezbarvý. Nápoj je často označován jako „Zelená víla.“

V současnosti většina zemí nemá zákonnou definici absintu jako např. skotská whisky, brandy, nebo gin. Tudíž výrobci mohou svůj produkt nazvat absintem bez jakékoliv závislosti na zákonné definici. Např. ve Švýcarsku tato definice uzákoněná je, takže absint musí být po maceraci destilován a nesmí být uměle barven.

Pravý absint
Bylinné přísady jsou macerovány v alkoholu, načež je výsledný macerát destilován. Destilace je někdy dvou až tří fázová, přičemž se v určitých fázích obměňují nebo doplňují další bylinky. Tento finální (průtahový) destilát je naprosto bezbarvý a většinou má kolem 72% alkoholu. Takto upravený destilát může být rovnou stáčen a prodáván jakožto bílý absint, neboli blanche, resp. la Bleue. Pokud je destilát dále barven, aby získal zelenou barvu, jde o absint verte neboli zelený. Zelenou barvu dodává absintu chlorofyl z bylinek, které jsou při barvení použity. Chlorofyl postupem času v láhvi hnědne, viz raritní pre-ban absinty z počátku 19. stol., které byly v různých koutech světa po 100 letech nalezeny.

Pokud si pamatuji,tak toto pití jsem poprvé ochutnal v R.1996.Složení neznám a není mi známo že by měl vliv na psychiku.Je to velice silné pití.V mnoha zemích EU je jeho prodej zakázán snad s vyjímkou Španělska.Proto také je u nás vyhledávaným zbožím u některých turistů.

Účinky

Édouard Manet: Piják absintu
Absint byl dlouho považován za halucinogení. Tato domněnka byla posílena v 70. letech 20. stol. vědeckým časopisem, ve kterém se objevila zmínka, že thujon se podobá THC, aktivní látce v konopí.[4]
V 19. stol. francouzský doktor Magnan zkoumal 250 případů alkoholismu a došel k závěru, že absintoví pijáci na tom byli hůře než obyčejní alkoholici a že navíc trpěli vážnými halucinacemi.[4] Tento závěr byl velice vlídně přijat odpůrci absintu, stejně tak absintu v tomto případě paradoxně přitížili bohémští umělci jako např. Oscar Wilde, Toulouse Lautrec nebo Vincent van Gogh.[5]
Dnes je jisté, že absint halucinace nezpůsobuje. Thujon, domnělý aktivní prvek v absintu, sice ve velkých dávkách může způsobit svalové křeče, ale není dokázáno, že by způsoboval halucinace. Je pravděpodobné, že hlášené případy halucinací z 19. stol. byly způsobeny jedovatými chemikáliemi (např. modrá skalice), které se přidávaly do levných absintů, aby se docílilo zajímavější barvy.[6]
Přesto se i dnes vedou diskuse o tom, zda má absint skutečně další účinky než jen alkoholové opojení. Umělci popisovali účinky absintu jako „mysl otevírající“. Nejčastější zkušeností bývá jakási „střizlivější opilost“. Absintoví znalci tvrdí, že to může být způsobeno širokou škálou bylinek, z nichž některé působí jako stimulant a některé jako sedativum.
Roku 1915 byl absint zakázán v USA a takřka v celé Evropě kromě Velké Británie, Švédska, Španělska, Portugalska a Rakouska-Uherska. Přestože byl na konci své doby označen za zdraví škodlivý, do dnešního dne nebyl doložen důkaz o tom, že by šlo o škodlivější nápoj než kterýkoliv jiný vysokoprocentní alkohol. Absintové psychotropní účinky jsou i dnes často přeceňovány.[1]
Oživení absintu přišlo v 90. letech 20. stol., kdy Evropská unie znovu oprávnila jeho výrobu a prodej s regulacemi týkající se obsahu thujonu. Počátkem roku 2008 se na světě vyrábí již kolem 200 značek absintů z různých koutů Země jako např. Francie, Švýcarsko, Španělsko, Německo a Česká republika.
K prvnímu uvolnění zákazu došlo už v r. 1988 v některých zemích Evropské unie s omezením 10 mg/l thujonu.
Na počátku 90. let 20. stol. britský dovozce BBH Spirits objevil český absint Hills, a protože Velká Británie absint nikdy nezakázala, začal tento nápoj do Anglie importovat a jeho obliba se rychle zvyšovala. Renesance absintu byla na světě.[17]
Do Francie se výroba pravého absintu vrátila v r. 1999, nicméně Francie je zemí, na kterou se absintový zákaz podepsal regulací, že absint se ve Francii může vyrábět, může být exportován, ale na domácí půdě musí být prodáván pod názvem spiritueux à base de plantes d’absinthe, alkohol na bázi pelyňku, tzn. absint se pod svým vlastním jménem absinthe ve Francii prodávat nesmí.
Na přelomu milenia se zákaz postupně zrušil ve všech státech, kde byl na poč. 20. stol. zaveden. Až na regionální výjimky, jako např. Mataura na Novém Zélandu[18], lze absint legálně popíjet kdekoliv na světě.

Zdroj: z wikipedie