Jak by reagovalo tělo, když posiluji, jeden týden bych přestal, další zase ano, pak zase další ne a pak normálně ano?

To je, přeci, úplně jedno: je to něco, jako bys byl jeden týden v práci, a druhý jsi měl dovolenou, pak zase v práci, a pak zase dovolenou.

Spíš jde o to, abys přidával postupně. Člověk není stroj, na jakoukoli zátěž si musí postupně zvyknout. Je to to samé, jako když nastoupí do práce devatenáctileté vyzáblé ucho, které je sice vysoké, jak telegrafní sloup, ale váží míň, než já. No tak nemůže celou šichtu tahat PETky, nebo zeleninu, nebo něco podobného. Musíš ho dát pár, první dny, na Dry (kapesníky, srací papír, krmení pro psy, vložky, relativně lehké věci), a na něco těžšího tak na dvě hodiny. Po týdnu mu to dáš 1:1. A za cca měsíc to zvládne klidně i celou směnu.

Nijak, nemusíš být „v zápřahu“ stále. Tělo si také může odpočnout.

Podle mne je dobré provádět nějakou činnost, jak fyzickou, tak i duševní a dělat to pravidelně. Jenomže, když ti do toho něco přijde, že to nemůžeš vykonat, tak to prostě nedělej. Já například cvičím 5 Tibetanů, každý týden zvyšuji počet opakování. Začal jsem na 3 a každý týden přidám 2. Dostal jsem se na 19, maximálně je 21 a to dělat pořád. A protože dělám noční směnu, tak cvičím odpoledne. A když nemohu, tak necvičím a začnu jindy. Lepší si udělat přestávku, než neučínná akce. Cizí jazyk se také naučíš, když nejsi v kondici.