Dokázal by mi někdo na příkladu osvětlit cenové rozdíly u různých vydání téže knihy?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Po jiných (někdy starších) vydáních bývá větší poptávka z různých důvodů, třeba kvůli kvalitě a zpracování. Tohle vydání asi bude lepší než ostatní. Viz můj odhad dole, poslední odstavce. ↓
(Líbí se mi, jak skoro nikdo nepochopil otázku anebo si případně nedali ani tu nejmenší „námahu“ a ani neotevřeli odkaz a tak neví, o jaké/které knize je vlastně řeč, od kterého autora, a kde se to prodává/nabízí… natož aby třeba zkusili ta vydání skutečně porovnat a zjisti ten cenový rozdíl, místo toho píší blbosti o (neexistujícíh) právech autora nebo (irelevantních) nákladech vydavatele 😅)

Je to bazar a cenu tvoří prodejci, běžní lidi, někdy neúměrně (a nerealisticky) vysokou, protože na tom chtějí vytřískat co nejvíc. Je vidět, že ale tady to lidi za tu vyšší cenu i kupují. Někdy tam tvoří ceny aniž by o tom přemýšleli (například prodávají jednu knihu – první díl nějaké série – třeba za 700 kč, přestože kus se prodává tak za 80 kč; nevšimli, že ti co to dřív prodávali za třeba 500 Kč prodali pod touhle knihou několik dílů najednou… a takových perliček od prodejců je tam plno. Taky když skoro nikdo nenabízí a je tam velká poptávka, nebojí se dávat cenu knihy třeba za 4 000 Kč nebo i 12 000 Kč… aniž by to byly nějak vzácné vydání – jen už nejsou v prodeji a málokde k sehnání).

Například ta úplně nová vydání (2021, 2023) už jsou vyprodaná a nikdo je moc neshání ani nenabízí.
Vydání ze 70. 80. letech jsou zcela běžné knihy, druhořadé, průměrné kvality, obří množství výtisků, nabídka je všude gigantická. Dá se sehnat všude.

Vydání ze 20. let je taky dražší než ty ostatní (a má stejného překladatele, jako ta tvoje z 1996).

Vydání z roku 1996 má pevnou, pěknou a celoplátěnou vazbu, nejspíš lepší překlad, v menším nákladu a ilustrace ASI jako jediné od George Rouxe – Verneova současníka, nejznámějšího a nejpopulárnějšího Verneova ilustrátora. A taky hlavně z popisu na Databázi knih jsem zjistil, že vydání z 90. let je první vydání, které odpovídá autorově originálnímu dílu. Všechny předešlé totiž vychází z vadání, které bylo upraveno a posmrtně vydáno Verneovým synem Michelem. Původní dílo věrné autorovi vyšlo poprvé (nejen v Česku) až teprve v těch 90. letech 20. století. To vše může cenu knihy ovlivnit (navýšit) a může po ní být větší sháňka. ;) https://www.da­tabazeknih.cz/dal­si-vydani/tajemstvi-wilhelma-storitze-926
V některých antikvariátech jsem cenu tohoto vydání našel v rozmezí 400 až 500 Kč, o něco levněji než na TrhKnih.

Upravil/a: Disraeli

Cenu knihy robí nielen meno autora, ale aj rok vydania, jej spracovanie, distribučné náklady a záujem čitateľov o daný titul. Ďalej sa do ceny pripočítava podiel prevádzkových nákladov predajcu. Samotný autor (prípadne jeho dediči) dostane z jedného výtlačku mikročiastku z predajnej ceny.

Príklad, ak je predajná cena (pre ľahšie počítanie) 100.-Kč neznámy autor dostane (možno) 0,50 Kč, populárny autor až 3.-Kč. Z toho musí ešte zaplatiť zákonné platby z príjmu a podobne. Výška príjmu autora je udávaná len ako vzorová ukážka

Upravil/a: led

Co je na tom k vysvětlování? Jeden je ve svém, druhý platí značný nájem. Jeden má vysokou marži, jiný sotva poloviční, Jeden má výhodnější smlouvu na autorská práva než jiný. Někdo vydává velký náklad, jiný malý, protože by neprodal, nebo nemá momentálně dostatečný kapitál. Někdo chce být rychle bohatý, jinému stačí když neprodělává. Když porovnáš všechny tyto proměnné faktory, tak hned je jasný jak vznikne cenový rozdíl.

Hmm, příklad, OK.

1. Pořiď si tvořítko na brambory (okurky etc.), konkrétně tohle: https://www.kuchyn­skepotreby.cz/spi­ralovy-krajec-na-brambory-presto-4-jehlice/
2. Vezmi bramboru (stačí „nižščí střední třída“ a tvořítkem ji zpracuj
3. Jehlu nahraď špejlí a bramborovou spirálu (dle obrázku z odkazu) mrskni do friťáku, udělej do zlatova/křupava. Můžeš pak posolit, sušený česnek atd.

A teď to hlavní. Postav se

1. na Prajzské a zkus prodat za 40Kč
2. na Staromáku a zkus prodat 120Kč

Vsadím se, že na Prajzské (i přes výrazně nižší cenu moc nevyrejžuješ oproti tomu, když budeš stát někde za orlojem a s prstem v nose prodáš denně 30ks, klidně i přes 100. Ale to je jen JEDEN z MNOHA důvodů. Cenotvorba je více, než jen věda, je to doslova UMĚNÍ, které je závislé na mnoha faktorech. Znal jsem jednoho borce, který by snad prodal vagón písku saharskému beduínovi.

Celá potíž je v tom, že lidé u nás NEUMÍ obchodovat. Zvláště ti starší, kteří si prakticky celoživotně zvykli na „SMC v Kčs“ a jako obchod se jim jeví „přečtu si cenu a rozhodnu se“. Dojednávání ceny považují za konfliktní jednání a neradi se mu vystavují. Přitom je to běžná, vlastně ELEMENTÁRNÍ životní záležitost, však víš. Nabídka/poptávka a takové ty opravdu iberální věci ještě stále fungují.

POZOR! Tohle se týká SVOBODNÉHO, reálně KONKURENČNÍHO (nikoliv pseudokonkuren­čního) trhu s nedeformovanými cenami monopolem (pardon, oligopoly, PCHE!) a všelijakými státními regulacemi (dotacemi, subvencemi, poplatky, „spravedlivým přerozdělováním“ a vůbec sprosťárnami), tam se hraje podle JINÝCH pravidel (řekněme „progresivních“, NEOLIBERÁLNÍCH, prostě v těch, ve kterých si tolik libuje Pepa25). 😉 🙂

Zřejmě jsi nikdy neslyšel slovo antikvariát, nebo tržní ceny. Tak se vzdělávej, místo psaní „osvícených hovadin“.

Upravil/a: elkon