Historie úprav

Kuro

Zeptal/a se – 11.červenec 17:49

Už nevím, co dělat?

Zdraví – Životospráva

Dobrý den, už nevím, co s životem, nic mě nebaví a všechno mě naštve natolik, že bych byla schopna rozmlátit celý dům, či i někoho (bohužel) utrápit k smrti. Od roku 2013 mám deprese (uvědomila jsem si že život je bezvýznamný a tyhle kecy okolo). Něco přes 2 měsíce jsem brala antidepresiva, s kterými jsem už skončila.
Kvůli agresivitě nemůžu několik hodin usnout, jednou brečím a jednou mám pocit že bych potřebovala exorcistu. No skutečně.
Všechno mě lehce otráví, a lehce se vzdávám. Taky nejsem k ničemu motivovaná, nikdy ničeho nedosáhnu.
Vrací se mi sebevražedné myšlenky. Nevidím žádný smysl mé existence, a tím pádem bude i smrt zbytečná.

Nevím, co s tím, jestli je zase potřeba psycholog/chiatr.
Také nevím, co čekat od vás, no alespoň se díky napsání tohoto cítím o něco lépe.

quentos

Zeptal/a se – 11.červenec 18:18

Mám deprese, už nevím, jak dál. Poradíte?

Zdraví – Životospráva

Dobrý den, už nevím, co s životem, nic mě nebaví a všechno mě naštve natolik, že bych byla schopna rozmlátit celý dům, či i někoho (bohužel) utrápit k smrti. Od roku 2013 mám deprese (uvědomila jsem si, že život je bezvýznamný a tyhle kecy okolo). Něco přes 2 měsíce jsem brala antidepresiva, s kterými jsem už skončila.
Kvůli agresivitě nemůžu několik hodin usnout, jednou brečím a jednou mám pocit, že bych potřebovala exorcistu. No skutečně.
Všechno mě lehce otráví a lehce se vzdávám. Taky nejsem k ničemu motivovaná, nikdy ničeho nedosáhnu.
Vrací se mi sebevražedné myšlenky. Nevidím žádný smysl své existence a tím pádem bude i smrt zbytečná.

Nevím, co s tím, jestli je zase potřeba psycholog/chiatr.
Také nevím, co čekat od vás, no alespoň se díky napsání tohoto cítím o něco lépe.

Kuro

Zeptal/a se – 27.červenec 15:56

Mám deprese, už nevím, jak dál. Poradíte?

Zdraví – Životospráva

Dobrý den, už nevím, co s životem, nic mě nebaví a všechno mě naštve natolik, že bych byla schopna rozmlátit celý dům, či i někoho (bohužel) utrápit k smrti. Od roku 2013 mám deprese (uvědomila jsem si, že život je bezvýznamný a tyhle kecy okolo). Něco přes 2 měsíce jsem brala antidepresiva, s kterými jsem už skončila.
Kvůli agresivitě nemůžu několik hodin usnout, jednou brečím a jednou mám pocit, že bych potřebovala exorcistu. No skutečně.
Všechno mě lehce otráví a lehce se vzdávám. Taky nejsem k ničemu motivovaná, nikdy ničeho nedosáhnu.
Vrací se mi sebevražedné myšlenky. Nevidím žádný smysl své existence a tím pádem bude i smrt zbytečná.

Nevím, co s tím, jestli je zase potřeba psycholog/chiatr.
Také nevím, co čekat od vás, no alespoň se díky napsání tohoto cítím o něco lépe.

♦Díky moc všem za odpovědi, agresivní nálady už nemám, převládá hlavně ta zoufalost, beznaděj atd.
Dalším problémem je, že je mi pod 18, takže nevím či bych mohla k psychologovi či psychiatrovi bez rodiče (a aniž by to věděli). Navíc psychiatrička se mi zdála, že ji nic nezajímá a vše ji otravuje. Mámě nemám sílu to říct, nevím proč, prostě to nejde. Připadá mi to trapné, vím, že by pro mě udělali všechno a tak nechci aby mě viděli takhle bezdůvodně smutnou.
Ano, s AD jsem přestala sama (snižovala jsem pomalu samozřejmě množství), protože jsem si připadala zase moc bezcitná, nevnímavá, což je asi úkolem AD, a nelíbí se mi, že asi jediným možným řešením jsou prášky. Jednoduše, připadá mi, že jsem se narodila do špatného světa, či se cítím, že jsem uvízla v minulosti, že všichni mí milovaní jsou dávno někde jinde. Nevím proč, o nikoho jsem nikdy nepřišla, pokud vím