Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 6.prosinec 13:19

Soustředění se primárně na rodinu, než na práci. Není zde odklad mateřství ani další podobné faktory. Úplně stejně jako Afrika. Primární je zemědělství (oproti obchodu, pronikání, průmyslu a podobně… A zemědělství přelidněný stát neužíví ani nerozvíjí ekonomiku – a ta lidi živí).
Ve vyspělejších a jinak orientovaných státech hraje roli individualismus, ctižádost a práce/zaměstná­ní/podnikání. Jisté zabezpečení, zralost a podobně. Čekají na stabilnější situaci, ale taky se sami pro sebe soustředí na pracovní růst (nebo minimálně výdělky, našetření atd). Dá se tu zahrnout i vzdělávání, cestování a podobně (obojí to ale spadá pod ten individualismus a práci). Lidí mají děti v pozdějším věku a mají jich jen pár (přestože tohle se časem mění, buď se to zvyšuje nebo snižuje během vývoje. I průměrný počet dětí se mění. Průměrný věk, kdy má matka první dítě, se zvyšuje až se dostane někde nad třicet, pak se začne snižovat a dostane se někde ke dvaceti… Třeba takový průměrný věk v Africe je pod 20 let… A žádné zaměstnání, rozvoj/vývoj a podobně. Převážně jen samostatnost, ale nikoli podnikatelská, ale prostě vlastní zemědělství, chov dobytka, lov, sběračství. Tedy hlavně na vesnicích). Třeba v Indii nebo v Číně oproti Africe (a Bangladéši) není taková chudoba, protože zároveň mají rozvinutou ekonomiku a podnikání a to zaměstnání taky hraje roli (byť převažuje rodina a rodění), takže zde přelidněnost tolik nevadí (mít ještě lepší systém a rozvinutější ekonomiku, tak nevadí vůbec… Naopak je to přínosem a stát je celkově bohatší).

Tedy vysoká porodnost způsobena orientací lidí na rodinu a množení. Práce/zaměstnání, peníze, podnikání a rozvoj ekonomiky je až někde vzadu… Paradoxně si vyvinuté ekonomiky mohou dovolit být prelidněné, ale zrovna v nich to není tolik časté. Ty státy, které si přelidnění doslova nemohou dovolit se neustále prelidňují, cim dal víc nebo se v tom udržují… Uvěznění v malthusiánské pasti. Přelidněnost, chudoba/bída, soustředění na rodinu, žádný rozvoj a udržování v té přelidněnosti.
Podnikání, zaměstnání a průmysl plodí vývoj, vytváří hodnoty, příležitosti, bohaté se (osobně, skupinově i celostátně, tedy lidi, firmy i stát), obchoduje se, ale taky se (efektivněji) tvoří jídlo a podobně. Navíc když se lidé na TOHLE (zaměstnání, podnikání) soustředí, tak ani není cas na plození tolik děti..

quentos

Odpověděl/a – 6.prosinec 13:27

Soustředění se primárně na rodinu než na práci. Není zde odklad mateřství ani další podobné faktory. Úplně stejně jako Afrika. Primární je zemědělství (oproti obchodu, pronikání, průmyslu a podobně… A zemědělství přelidněný stát neužíví ani nerozvíjí ekonomiku – a ta lidi živí).
Ve vyspělejších a jinak orientovaných státech hraje roli individualismus, ctižádost a práce/zaměstná­ní/podnikání. Jisté zabezpečení, zralost a podobně. Čekají na stabilnější situaci, ale taky se sami pro sebe soustředí na pracovní růst (nebo minimálně výdělky, našetření atd). Dá se tu zahrnout i vzdělávání, cestování a podobně (obojí to ale spadá pod ten individualismus a práci). Lidí mají děti v pozdějším věku a mají jich jen pár (přestože tohle se časem mění, buď se to zvyšuje nebo snižuje během vývoje. I průměrný počet dětí se mění. Průměrný věk, kdy má matka první dítě, se zvyšuje až se dostane někde nad třicet, pak se začne snižovat a dostane se někde ke dvaceti… Třeba takový průměrný věk v Africe je pod 20 let… A žádné zaměstnání, rozvoj/vývoj a podobně. Převážně jen samostatnost, ale nikoli podnikatelská, ale prostě vlastní zemědělství, chov dobytka, lov, sběračství. Tedy hlavně na vesnicích). Třeba v Indii nebo v Číně oproti Africe (a Bangladéši) není taková chudoba, protože zároveň mají rozvinutou ekonomiku a podnikání a to zaměstnání taky hraje roli (byť převažuje rodina a rodění), takže zde přelidněnost tolik nevadí (mít ještě lepší systém a rozvinutější ekonomiku, tak nevadí vůbec… Naopak je to přínosem a stát je celkově bohatší).

Tedy vysoká porodnost způsobena orientací lidí na rodinu a množení. Práce/zaměstnání, peníze, podnikání a rozvoj ekonomiky je až někde vzadu… Paradoxně si vyvinuté ekonomiky mohou dovolit být prelidněné, ale zrovna v nich to není tolik časté. Ty státy, které si přelidnění doslova nemohou dovolit se neustále prelidňují, cim dal víc nebo se v tom udržují… Uvěznění v malthusiánské pasti. Přelidněnost, chudoba/bída, soustředění na rodinu, žádný rozvoj a udržování v té přelidněnosti.
Podnikání, zaměstnání a průmysl plodí vývoj, vytváří hodnoty, příležitosti, bohaté se (osobně, skupinově i celostátně, tedy lidi, firmy i stát), obchoduje se, ale taky se (efektivněji) tvoří jídlo a podobně. Navíc když se lidé na TOHLE (zaměstnání, podnikání) soustředí, tak ani není cas na plození tolik děti..