Historie úprav
Odpověděl/a – 8.září 8:46
Podle kroniky tak řečeného Dalimila dostal erb stříbrného lva v červeném poli Vladislav II. od císaře Friedricha I. Barbarossy odměnou za pomoc při válečném tažení proti lombardským městům, která odepřela císaři poslušnost, a zvláště pak za pomoc při dobytí Milána dne 23.7.1158. Vladislav II. se za odměnu stal od roku 1158 i českým králem. Historicky je však lev ve štítě doložen poprvé až na pečeti markraběte moravského Vladislava Jindřicha, připojené k listině datované dnem 31.12.1213. Tato pečeť nese obraz jezdce vlevo obráceného, který v pravici drží praporec a v levici štít se lvem. Poněvadž je jezdec zobrazen z pravé strany, je viditelná jen polovina štítu, který drží před svou hrudí, a nelze tedy říci, má-li lev dva ocasy nebo jen jeden. Údajné rozhojnění ocasů českého lva z jednoho na dva se dostalo, podle rukopisu oseckého kláštera, Přemyslu I. Otakarovi v roce 1204 od císaře Otty IV. za pomoc při vojenském pokoření odbojných Sasů. Český lev tak získal na určité mystičnosti a nadpřirozenosti. Nesporné vyobrazení dvouocasého lva vidíme teprve roku 1247 na pečetích kralevice Přemysla, syna Václava I. A potomního Přemysla II. Otakara. Od poloviny 13. století se erbovním znamením českého státu stal stříbrný, zlatě korunovaný, dvouocasý lev ve skoku s červeným jazykem v červeném štítu. Později tento znak převzala Československá republika. V roce 1960 byl tento znak částečně pozměněn (lev přišel o korunku a změnil se i štít znaku). Dnes je ovšem opět používán znak, který vznikl mezi lety 1919 – 1920.
Majestátný královský lev patří v heraldice mezi nejoblíbenější a nejčestnější obecné figury. Bývá symbolem královské moci, a často proto nese na hlavě korunu. Je znamením rytířských ctností, síly a odvahy. Pro zdůraznění těchto vlastností bývá vyobrazen ve skoku, s vystrčenými drápy a zuby.
Zdroj: http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/lev-v-ceskem-statnim-znaku
Odpověděl/a – 25.říjen 19:35
"Podle kroniky tak řečeného Dalimila dostal erb stříbrného lva v červeném poli Vladislav II. od císaře Friedricha I. Barbarossy odměnou za pomoc při válečném tažení proti lombardským městům, která odepřela císaři poslušnost, a zvláště pak za pomoc při dobytí Milána dne 23.7.1158. Vladislav II. se za odměnu stal od roku 1158 i českým králem. Historicky je však lev ve štítě doložen poprvé až na pečeti markraběte moravského Vladislava Jindřicha, připojené k listině datované dnem 31.12.1213. Tato pečeť nese obraz jezdce vlevo obráceného, který v pravici drží praporec a v levici štít se lvem. Poněvadž je jezdec zobrazen z pravé strany, je viditelná jen polovina štítu, který drží před svou hrudí, a nelze tedy říci, má-li lev dva ocasy nebo jen jeden. Údajné rozhojnění ocasů českého lva z jednoho na dva se dostalo, podle rukopisu oseckého kláštera, Přemyslu I. Otakarovi v roce 1204 od císaře Otty IV. za pomoc při vojenském pokoření odbojných Sasů. Český lev tak získal na určité mystičnosti a nadpřirozenosti. Nesporné vyobrazení dvouocasého lva vidíme teprve roku 1247 na pečetích kralevice Přemysla, syna Václava I. A potomního Přemysla II. Otakara. Od poloviny 13. století se erbovním znamením českého státu stal stříbrný, zlatě korunovaný, dvouocasý lev ve skoku s červeným jazykem v červeném štítu. Později tento znak převzala Československá republika. V roce 1960 byl tento znak částečně pozměněn (lev přišel o korunku a změnil se i štít znaku). Dnes je ovšem opět používán znak, který vznikl mezi lety 1919 – 1920.
Majestátný královský lev patří v heraldice mezi nejoblíbenější a nejčestnější obecné figury. Bývá symbolem královské moci, a často proto nese na hlavě korunu. Je znamením rytířských ctností, síly a odvahy. Pro zdůraznění těchto vlastností bývá vyobrazen ve skoku, s vystrčenými drápy a zuby."
Zdroj: http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/lev-v-ceskem-statnim-znaku