Historie úprav
Odpověděl/a – 14.únor 16:35
Někdy je to složité. Je to i u českých jmen. Oslovování záleželo na postavení jerů a jejich vokalizaci. Nebo kmenovém skloňování, které se změnilo na rodové.
Napadá mě Adamec, Chovanec – p. Adamče, Chovanče, dnes i Adamci, Chovanci.
Vadí mně oslovování Jane, místo původního Jene, i když už dnes je spisovné. Ale zanikl historickým hláskovým změnám.
--
Vlastní jmén cizího původu, záleží na tom, z kterého jsou jazyka.
U historických se dodržuje tradice, u moderních podle zásad
češtiny atd.
Co příší PČP o příkladech, které jste uvedl.
"u podstatných jmen se základem zakončeným na -r po souhlásce dochází k alternaci r/ř: bratr – bratře, ministr – ministře, mistr – mistře, setr – setře,
Ale po samohlásce -r nealternuje: inženýr – inženýre, doktor – doktore, manažer – manažere, netopýr – netopýre, kocour – kocoure, vezír – vezíre, upír – upíre."
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=negr#bref3
Takže podle toho si dosaďte, která koncovka je správná.
Odpověděl/a – 14.únor 16:37
Někdy je to složité. Je to i u českých jmen. Oslovování záleželo na postavení jerů a jejich vokalizaci. Nebo kmenovém skloňování, které se změnilo na rodové.
Napadá mě Adamec, Chovanec – p. Adamče, Chovanče, dnes i Adamci, Chovanci.
Vadí mně oslovování Jane, místo původního Jene, i když už dnes je Jane spisovné. Vývojová tendence proti původu.
--
Vlastní jména cizího původu, záleží na tom, z kterého jsou jazyka.
U historických se dodržuje tradice, u moderních podle zásad češtiny,
zařazení ke vzoru atd.
Co příší PČP o příkladech, které jste uvedl.
"u podstatných jmen se základem zakončeným na -r po SOUHLÁSCE dochází k alternaci r/ř: bratr – bratře, ministr – ministře, mistr – mistře, setr – setře,
Ale po SAMOHLÁSCE -r nealternuje: inženýr – inženýre, doktor – doktore, manažer – manažere, netopýr – netopýre, kocour – kocoure, vezír – vezíre, upír – upíre."
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=negr#bref3
Takže podle toho si dosaďte, která koncovka je správná.
Odpověděl/a – 14.únor 16:46
Někdy je to složité. Je to i u českých jmen. Tvary 5. pádu záležely na postavení jerů a jejich vokalizaci. Nebo kmenovém skloňování, které se změnilo na rodové.
Napadá mě Adamec, Chovanec – p. Adamče, Chovanče, dnes i Adamci, Chovanci.
Vadí mně oslovování Jane, místo původního Jene, i když už dnes je Jane spisovné. Vývojová tendence proti původu.
--
Vlastní jména cizího původu, záleží na tom, z kterého jsou jazyka.
U historických se dodržuje tradice, u moderních podle zásad češtiny,
zařazení ke vzoru atd.
Co uvádějí PČP o příkladech, které jste uvedl?
"u podstatných jmen se základem zakončeným na -r po SOUHLÁSCE dochází k alternaci r/ř: bratr – bratře, ministr – ministře, mistr – mistře, setr – setře,
Ale po SAMOHLÁSCE -r nealternuje: inženýr – inženýre, doktor – doktore, manažer – manažere, netopýr – netopýre, kocour – kocoure, vezír – vezíre, upír – upíre."
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=negr#bref3
Takže podle toho si dosaďte, která koncovka je správná. Někdy také rozhoduje rodinná tradice, i když u cizích to většinou neznáme
Odpověděl/a – 14.únor 17:28
Někdy je to složité. Je to i u českých jmen. Tvary 5. pádu záležely na postavení jerů a jejich vokalizaci. Nebo kmenovém skloňování, které se změnilo na rodové.
Napadá mě Adamec, Chovanec – p. Adamče, Chovanče, dnes i Adamci,
Chovanci.
–
Vlastní jména cizího původu, záleží na tom, z kterého jsou jazyka.
U historických se dodržuje tradice, u moderních podle zásad češtiny,
zařazení ke vzoru atd.
Co uvádějí PČP o příkladech, které jste uvedl?
"u podstatných jmen se základem zakončeným na -r po SOUHLÁSCE dochází k alternaci r/ř: bratr – bratře, ministr – ministře, mistr – mistře, setr – setře,
Ale po SAMOHLÁSCE -r nealternuje: inženýr – inženýre, doktor – doktore, manažer – manažere, netopýr – netopýre, kocour – kocoure, vezír – vezíre, upír – upíre.
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=negr#bref3
Takže podle toho si dosaďte, která koncovka je správná.
Někdy také rozhoduje rodinná tradice, i když u cizích to většinou neznáme.
Odpověděl/a – 14.únor 17:51
Někdy je to složité. Je to i u českých jmen. Tvary 5. pádu záležely na postavení jerů a jejich vokalizaci. Nebo kmenovém skloňování, které se změnilo na rodové.
Napadá mě Adamec, Chovanec – p. Adamče, Chovanče, dnes i Adamci,
Chovanci.
–
Vlastní jména cizího původu, záleží na tom, z kterého jsou jazyka.
U historických se dodržuje tradice, u moderních podle zásad češtiny,
zařazení ke vzoru atd.
Co uvádějí PČP o příkladech, které jste uvedl?
"u podstatných jmen se základem zakončeným na -r po SOUHLÁSCE dochází k alternaci r/ř: bratr – bratře, ministr – ministře, mistr – mistře, setr – setře,
Ale po SAMOHLÁSCE -r nealternuje: inženýr – inženýre, doktor – doktore, manažer – manažere, netopýr – netopýre, kocour – kocoure, vezír – vezíre, upír – upíre.
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=negr#bref3
Takže podle toho si dosaďte, která koncovka je správná, záleží na tom, jak zní 1. pád .
Jako např.
"5. pád od příjmení Winter = Wintre, Wintře, Wintere!
Vypuštění -e- závisí na rodinné tradici a na výslovnosti [vintr] nebo [vinter], ponechání -e- může též naznačit základní podobu jména v prvním pádě, tj. podobu Winte.r"
Odpověděl/a – 15.únor 9:40
Někdy je to složité. Je to i u českých jmen. Tvary 5. pádu záležely na postavení jerů a jejich vokalizaci. Nebo kmenovém skloňování, které se změnilo na rodové.
Napadá mě Adamec, Chovanec – p. Adamče, Chovanče, dnes i Adamci,
Chovanci.
–
Vlastní jména cizího původu, záleží na tom, z kterého jsou jazyka.
U historických se dodržuje tradice, u moderních podle zásad češtiny,
zařazení ke vzoru atd.
Co uvádějí PČP o příkladech, které jste uvedl?
"u podstatných jmen se základem zakončeným na -r po SOUHLÁSCE dochází k alternaci r/ř: bratr – bratře, ministr – ministře, mistr – mistře, setr – setře,
Ale po SAMOHLÁSCE -r nealternuje: inženýr – inženýre, doktor – doktore, manažer – manažere, netopýr – netopýre, kocour – kocoure, vezír – vezíre, upír – upíre.
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=negr#bref3
Takže podle toho si dosaďte, která koncovka je správná, záleží na tom, jak zní 1. pád .
Jako např.
"5. pád od příjmení Winter = Wintre, Wintře, Wintere!
Vypuštění -e- závisí na rodinné tradici a na výslovnosti [vintr] nebo [vinter], ponechání -e- může též naznačit základní podobu jména v prvním pádě, tj. podobu Winte.r"
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Winter
--
http://www.odpovedi.cz/otazky/jak-oslovit-pana-limra-limre-nebo-limre
Čtu otázku znova a uvědomuji si, že jsem nereagovala na překládání cizích jmen, zaměřila jsem se na oslovování, jak jste uvedl v příkladech. Takže doplňuji.
Uvádím pohled Miloslavy Knappové z ÚJCAV v článku
„K překládání osobních jmen“.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6399
autorka rozděluje tuto problematiku do tří oblastí
- společenská komunikace
- osobní doklady
- překladová literatura