Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 13.únor 12:38

„Orientační běh vznikal postupně koncem 19. století v Norsku, zejména mezi vojáky. Od počátku to byla jednoznačně běžecká soutěž jednotlivců, v neznámém terénu, pouze s pomocí mapy a kompasu atd.“.
http://zhusta­.sky.cz/jakvzni­klorientacnibeh­.html

Původ slov

1. orient – orientální‘východ­ní’,orientalis­tika,orientalis­ta. Přes moderní evr. jazyky z lat .orientālis tv .odoriēns (gen. orientis) ‘východ’, vlastně ‘vycházející’, původně přech. přít. od orīrī ‘povstávat, vznikat’.
2. orientovat (se), – orientovat (se) ‘určovat (svou) polohu, zaměřovat (se)’, orientace, orientační. Z fr. orienter (případně ještě přesněm. orientieren tv.), vlastně ‘určovat východ’, od fr. orient ‘východ’.

I když orient i orientace mají stejný původ, orientační běh vznikl u Evropě. Slova se do češtiny dostala zlatiny přes evropské jazyky např. francouzštinu.

Jilří Rejzek: Etymologický slovník

quentos

Odpověděl/a – 13.únor 12:47

„Orientační běh vznikal postupně koncem 19. století v Norsku, zejména mezi vojáky. Od počátku to byla jednoznačně běžecká soutěž jednotlivců, v neznámém terénu, pouze s pomocí mapy a kompasu atd.“.
http://zhusta­.sky.cz/jakvzni­klorientacnibeh­.html

Původ slov

1. orient – orientální, ‘východní’, orientalistika, orientalista. Přes moderní evr. jazyky z lat. orientālis tv. odoriēns (gen. orientis) ‘východ’, vlastně ‘vycházející’, původně přech. přít. od orīrī ‘povstávat, vznikat’.
2. orientovat (se), – orientovat (se) ‘určovat (svou) polohu, zaměřovat (se)’, orientace, orientační. Z fr. orienter (případně ještě přes něm. orientieren tv.), vlastně ‘určovat východ’, od fr. orient ‘východ’.

I když orient i orientace mají stejný původ, orientační běh vznikl u Evropě. Slova se do češtiny dostala zlatiny přes evropské jazyky, např. francouzštinu.

Jilří Rejzek: Etymologický slovník