Historie úprav

klumprt

Odpověděl/a – 1.únor 20:08

Pokud je známý pachatel (tj. je dostatek důvodů ke stíhání určité osoby) policie zahájí trestní stíhání podezřelého, kterému se pak říká obviněný.
Obviněný může, ale nemusí být stíhán vazebně. Může být stíhán na svobodě, tzn. že je s policií v kontaktu a dostavuje se na předvolání. Stíhaných na svobodě je výrazně více, než těch ve vazbě.
Ještě před obviněním (zahájením trestního stíhání), obvykle těsně před ním, může být obviněný zadržen nejdéle na 48 hodin za účelem provedení některých naléhavých úkonů.
Do vazby jde obviněný pouze na základě rozhodnutí soudu ze tří důvodů

• obava že uprchne, nebo se bude jinak vyhýbat stíhání
• obava, že bude pokračovat, nebo dokončí tr. čin.
• obava, že bude působit na nevyslechnuté svědky.

Po zahájení trestního stíhání policie provádí vyšetřování (před zahájením se tomu řízení říká prověřování), jehož účelem je shromáždit veškeré důkazy k posouzení viny obviněného. Po skončení vyšetřování policie předá spis státnímu zástupci, který následně podává obžalobu (nikoli žalobu!) k soudu. Soud pak nařídí hlavní líčení. Jakmile soudy dospějí k pravomocnému rozsudku, pak následuje vykonávací řízení, např. vězení, ale nejen ono.
Vypadá to docela složitě a to jsem jenom naznačil postupy bez odklonů. V případě zkráceného přípravného řízení (dosti častý způsob) je to taky ještě trochu jinak.
Slovy se to nedá vysvětlovat jednoduše. Lepší bude nějaké schéma, třeba zde i s výkladem: http://www.ns­z.cz/index.php/cs/pru­beh-rizeni-v-trestnich-a-netrestnich-vecech/stadia-trestniho-izeni

klumprt

Odpověděl/a – 1.únor 21:00

Pokud je známý pachatel (tj. je dostatek důvodů ke stíhání určité osoby) policie zahájí trestní stíhání podezřelého, kterému se pak říká obviněný.
Obviněný může, ale nemusí být stíhán vazebně. Může být stíhán na svobodě, tzn. že je s policií v kontaktu a dostavuje se na předvolání. Stíhaných na svobodě je výrazně více, než těch ve vazbě.
Ještě před obviněním (zahájením trestního stíhání), obvykle těsně před ním, může být podezřelý zadržen nejdéle na 48 hodin za účelem provedení některých naléhavých úkonů.
Do vazby jde obviněný pouze na základě rozhodnutí soudu ze tří důvodů

• obava že uprchne, nebo se bude jinak vyhýbat stíhání
• obava, že bude pokračovat, nebo dokončí tr. čin.
• obava, že bude působit na nevyslechnuté svědky.

Po zahájení trestního stíhání policie provádí vyšetřování (před zahájením se tomu řízení říká prověřování), jehož účelem je shromáždit veškeré důkazy k posouzení viny obviněného. Po skončení vyšetřování policie předá spis státnímu zástupci, který následně podává obžalobu (nikoli žalobu!) k soudu. Soud pak nařídí hlavní líčení. Jakmile soudy dospějí k pravomocnému rozsudku, pak následuje vykonávací řízení, např. vězení, ale nejen ono.
Vypadá to docela složitě a to jsem jenom naznačil postupy bez odklonů. V případě zkráceného přípravného řízení (dosti častý způsob) je to taky ještě trochu jinak.
Slovy se to nedá vysvětlovat jednoduše. Lepší bude nějaké schéma, třeba zde i s výkladem: http://www.ns­z.cz/index.php/cs/pru­beh-rizeni-v-trestnich-a-netrestnich-vecech/stadia-trestniho-izeni