annas

Odpověděl/a – 23.říjen 8:27

"bígoš = vojín, především v bývalém motostřeleckém (pěším) vojsku; má hanlivý, někdy ovšem i neutrální význam.
Přestože šlo o jedno frekventované slovo v minulém režimu, jeho původ není jasný. prý podle výrazu bigo s výrazem bahno. Jiož v r. 1934 Oberfalcer 1934 uváděl pro vojáky název bahňáci mezi vojáky z jižního Slovenska se tradovalo, že jde o maďarské nářeční slovo, ale mezi Maďary se neobjevilo ani není známé.
Nejběžnější tradovaný význam cigoš také není pravděpodobný.

V romštině bigoďakero znamená pomatlený. Z podobných slov pak uvádí Machek výraz neotasanec."

Podle SNČ, s. 62

annas

Odpověděl/a – 23.říjen 14:26

"bígoš = vojín, především v bývalém motostřeleckém (pěším) vojsku; má hanlivý, někdy ovšem i neutrální význam.
Přestože šlo o jedno frekventované slovo v minulém režimu, jeho původ není jasný. prý podle výrazu bigo s výrazem bahno. Jiož v r. 1934 Oberfalcer 1934 uváděl pro vojáky název bahňáci mezi vojáky z jižního Slovenska se tradovalo, že jde o maďarské nářeční slovo, ale mezi Maďary se neobjevilo ani není známé.
Nejběžnější tradovaný význam cigoš také není pravděpodobný.

V romštině bigoďakero znamená pomatlený. Z podobných slov pak uvádí Machek výraz neotasanec."

Podle SNČ, s. 62

Příklad Rotmistr Lazovčík tady momentálně není, vzal si třicet bígošů a jel s nimi na výpomoc do JZD.

Kdo nevěří SNČ, ještě jsem našla význam ve vojenském slovníku:
„bigoš (rop, fuk, obe, sin) – příslušník jiného druhu vojska než mluvčí; příslušník motostřeleckého vojska; příslušník pozemního vojska (údajně pochází z termínu "bigo“ = bahno), bigoš polní vzduchem chlazený – dává jasný smysl: příslušník pěchoty je v plné polní na slunci – chladí jej jen vzduch při běhu "

annas

Odpověděl/a – 23.říjen 14:46

"bígoš = vojín = zastarale neutrální voják, především v bývalém motostřeleckém (pěším) vojsku; má hanlivý, někdy ovšem i neutrální význam.

Přestože šlo o jedno frekventované slovo v minulém režimu, jeho původ není jasný; prý podle výrazu bigo s výrazem bahno. Již v r. 1934 Oberfalcer 1934 uváděl pro vojáky název bahňác., Mezi vojáky z jižního Slovenska se tradovalo, že jde o maďarské nářeční slovo, ale mezi Maďary se neobjevilo, ani není známé.
Nejběžnější tradovaný význam cigoš také není pravděpodobný.

V romštině bigoďakero znamená pomatený. Z podobných slov pak uvádí Machek výraz neotesanec."

Podle SNČ, s. 62

Příklad ze SNČ: Rotmistr Lazovčík tady momentálně není, vzal si třicet bígošů a jel s nimi na výpomoc do JZD.

Kdo nevěří SNČ, ještě jsem našla význam ve vojenském slovníku:
„bigoš (rop, fuk, obe, sin) – příslušník jiného druhu vojska než mluvčí; příslušník motostřeleckého vojska; příslušník pozemního vojska (údajně pochází z termínu "bigo“ = bahno),
bigoš polní vzduchem chlazený – dává jasný smysl: příslušník pěchoty je v plné polní na slunci – chladí jej jen vzduch při běhu "
http://hradec­.org/vcs0.html

annas

Odpověděl/a – 24.říjen 18:16

"bígoš = vojín = zastarale neutrální voják, především v bývalém motostřeleckém (pěším) vojsku; má hanlivý, někdy ovšem i neutrální význam.

Přestože šlo o jedno frekventované slovo v minulém režimu, jeho původ není jasný; prý podle výrazu bigo s výrazem bahno. Již v r. 1934 Oberfalcer 1934 uváděl pro vojáky název bahňác., Mezi vojáky z jižního Slovenska se tradovalo, že jde o maďarské nářeční slovo, ale mezi Maďary se neobjevilo, ani není známé.
Nejběžnější tradovaný význam cigoš také není pravděpodobný.

V romštině bigoďakero znamená pomatený. Z podobných slov pak uvádí Machek výraz neotesanec."

Podle SNČ, s. 62

Příklad ze SNČ: Rotmistr Lazovčík tady momentálně není, vzal si třicet bígošů a jel s nimi na výpomoc do JZD.

Kdo nevěří SNČ, ještě jsem našla význam ve vojenském slovníku:
„bigoš (rop, fuk, obe, sin) – příslušník jiného druhu vojska než mluvčí; příslušník motostřeleckého vojska; příslušník pozemního vojska (údajně pochází z termínu "bigo“ = bahno),
bigoš polní vzduchem chlazený – dává jasný smysl: příslušník pěchoty je v plné polní na slunci – chladí jej jen vzduch při běhu "

http://hradec­.org/vcs0.html

Ad Mc Merkurion,

je třeba si uvědomit, kdo je vojín = voják = příslušník armády, vojenská osoba bez ohledu na hodnost x civilista.

Dnes je vojín nejnižší hodnost příslušníka armády.

Pak vám bude jasné, že slovníky nelžou.:-))

annas

Odpověděl/a – 24.říjen 18:21

"bígoš = vojín = zastarale neutrální voják, především v bývalém motostřeleckém (pěším) vojsku; má hanlivý, někdy ovšem i neutrální význam.

Přestože šlo o jedno frekventované slovo v minulém režimu, jeho původ není jasný; prý podle výrazu bigo s výrazem bahno. Již v r. 1934 Oberfalcer 1934 uváděl pro vojáky název bahňác., Mezi vojáky z jižního Slovenska se tradovalo, že jde o maďarské nářeční slovo, ale mezi Maďary se neobjevilo, ani není známé.
Nejběžnější tradovaný význam cigoš také není pravděpodobný.

V romštině bigoďakero znamená pomatený. Z podobných slov pak uvádí Machek výraz neotesanec."

Podle SNČ, s. 62

Příklad ze SNČ: Rotmistr Lazovčík tady momentálně není, vzal si třicet bígošů a jel s nimi na výpomoc do JZD.

Kdo nevěří SNČ, ještě jsem našla význam ve vojenském slovníku:
„bigoš (rop, fuk, obe, sin) – příslušník jiného druhu vojska než mluvčí; příslušník motostřeleckého vojska; příslušník pozemního vojska (údajně pochází z termínu "bigo“ = bahno),
bigoš polní vzduchem chlazený – dává jasný smysl: příslušník pěchoty je v plné polní na slunci – chladí jej jen vzduch při běhu "

http://hradec­.org/vcs0.html

Ad Mc Merkurion,

je třeba si uvědomit, kdo byl zastarale vojín = voják. I dnes se uvádí jako příslušník armády, vojenská osoba bez ohledu na hodnost x civilista.

Dnes je vojín nejnižší hodnost příslušníka armády.

Pak vám bude jasné, že slovníky nelžou.:-))

annas

Odpověděl/a – 24.říjen 20:10

"bígoš = vojín = zastarale neutrální voják, především v bývalém motostřeleckém (pěším) vojsku; má hanlivý, někdy ovšem i neutrální význam.

Přestože šlo o jedno frekventované slovo v minulém režimu, jeho původ není jasný; prý podle výrazu bigo s výrazem bahno. Již v r. 1934 Oberfalcer 1934 uváděl pro vojáky název bahňác., Mezi vojáky z jižního Slovenska se tradovalo, že jde o maďarské nářeční slovo, ale mezi Maďary se neobjevilo, ani není známé.
Nejběžnější tradovaný význam cigoš také není pravděpodobný.

V romštině bigoďakero znamená pomatený. Z podobných slov pak uvádí Machek výraz neotesanec."

Podle SNČ, s. 62

Příklad ze SNČ: Rotmistr Lazovčík tady momentálně není, vzal si třicet bígošů a jel s nimi na výpomoc do JZD.

Kdo nevěří SNČ, ještě jsem našla význam ve vojenském slovníku:
„bigoš (rop, fuk, obe, sin) – příslušník jiného druhu vojska než mluvčí; příslušník motostřeleckého vojska; příslušník pozemního vojska (údajně pochází z termínu "bigo“ = bahno),
bigoš polní vzduchem chlazený – dává jasný smysl: příslušník pěchoty je v plné polní na slunci – chladí jej jen vzduch při běhu "

http://hradec­.org/vcs0.html

Ad Mc Merkurion,

je třeba si uvědomit, kdo byl zastarale vojín = voják. Dnes voják se uvádí jako příslušník armády, vojenská osoba bez ohledu na hodnost x civilista.

Dnes je vojín nejnižší hodnost příslušníka armády.

Pak vám bude jasné, že slovníky nelžou.:-))

annas

Odpověděl/a – 26.říjen 9:30

"bigoš = vojín = zastarale neutrální voják, především v bývalém motostřeleckém (pěším) vojsku; má hanlivý, někdy ovšem i neutrální význam.

Přestože šlo o jedno frekventované slovo v minulém režimu, jeho původ není jasný; prý podle výrazu bigo s výrazem bahno. Již v r. 1934 Oberfalcer 1934 uváděl pro vojáky název bahňác., Mezi vojáky z jižního Slovenska se tradovalo, že jde o maďarské nářeční slovo, ale mezi Maďary se neobjevilo, ani není známé.
Nejběžnější tradovaný význam cigoš také není pravděpodobný.

V romštině bigoďakero znamená pomatený. Z podobných slov pak uvádí Machek výraz neotesanec."

Podle SNČ, s. 62

Příklad ze SNČ: Rotmistr Lazovčík tady momentálně není, vzal si třicet bígošů a jel s nimi na výpomoc do JZD.

Kdo nevěří SNČ, ještě jsem našla význam ve vojenském slovníku:
„bigoš (rop, fuk, obe, sin) – příslušník jiného druhu vojska než mluvčí; příslušník motostřeleckého vojska; příslušník pozemního vojska (údajně pochází z termínu "bigo“ = bahno),
bigoš polní vzduchem chlazený – dává jasný smysl: příslušník pěchoty je v plné polní na slunci – chladí jej jen vzduch při běhu "

http://hradec­.org/vcs0.html

Ad Mc Merkurion,

je třeba si uvědomit, kdo byl zastarale vojín = voják. Dnes voják se uvádí jako příslušník armády, vojenská osoba bez ohledu na hodnost x civilista.

Dnes je vojín nejnižší hodnost příslušníka armády.

Pak vám bude jasné, že slovníky nelžou.:-))

annas

Odpověděl/a – 29.říjen 19:03

"bigoš = vojín = zastarale neutrální voják, především v bývalém motostřeleckém (pěším) vojsku; má hanlivý, někdy ovšem i neutrální význam.

Přestože šlo o jedno frekventované slovo v minulém režimu, jeho původ není jasný; prý podle výrazu bigo s výrazem bahno. Již v r. 1934 Oberfalcer 1934 uváděl pro vojáky název bahňác., Mezi vojáky z jižního Slovenska se tradovalo, že jde o maďarské nářeční slovo, ale mezi Maďary se neobjevilo, ani není známé.
Nejběžnější tradovaný význam cigoš také není pravděpodobný.

V romštině bigoďakero znamená pomatený. Z podobných slov pak uvádí Machek výraz neotesanec."

Podle SNČ, s. 62

Příklad ze SNČ: Rotmistr Lazovčík tady momentálně není, vzal si třicet bígošů a jel s nimi na výpomoc do JZD.

Kdo nevěří SNČ, ještě jsem našla význam ve vojenském slovníku:
„bigoš (rop, fuk, obe, sin) – příslušník jiného druhu vojska než mluvčí; příslušník motostřeleckého vojska; příslušník pozemního vojska (údajně pochází z termínu "bigo“ = bahno),
bigoš polní vzduchem chlazený – dává jasný smysl: příslušník pěchoty je v plné polní na slunci – chladí jej jen vzduch při běhu "

http://hradec­.org/vcs0.html

Ad Mc Merkurion,

je třeba si uvědomit, kdo byl zastarale vojín = dnešní voják. Význam se obměnil – voják je příslušník armády, vojenská osoba bez ohledu na hodnost. Voják x civilista.

Vojín je pak nejnižší hodnost příslušníka armády.

Pak vám bude jasné, že slovníky nelžou.:-))

annas

Odpověděl/a – 31.říjen 9:48

1, Historie – "bigoš = vojín = zastarale neutrální voják, především v bývalém motostřeleckém (pěším) vojsku; má hanlivý, někdy ovšem i neutrální význam.

Přestože šlo o jedno frekventované slovo v minulém režimu, jeho původ není jasný; prý podle výrazu bigo s výrazem bahno. Již v r. 1934 Oberfalcer uváděl pro vojáky název bahňác., Mezi vojáky z jižního Slovenska se tradovalo, že jde o maďarské nářeční slovo, ale mezi Maďary se neobjevilo, ani není známé.
Nejběžnější tradovaný význam cigoš také není pravděpodobný.

V romštině bigoďakero znamená pomatený. Z podobných slov pak uvádí Machek výraz neotesanec."

Příklad ze SNČ: Rotmistr Lazovčík tady momentálně není, vzal si třicet bígošů a jel s nimi na výpomoc do JZD."

Podle SNČ, s. 62

Kdo nevěří SNČ, ještě jsem našla význam ve vojenském slovníku:

2. Vojensko-český slovník – 1997 Jan Řeháček
„bigoš (rop, fuk, obe, sin) – příslušník jiného druhu vojska než mluvčí; příslušník motostřeleckého vojska; příslušník pozemního vojska (údajně pochází z termínu "bigo“ = bahno),
bigoš polní vzduchem chlazený – dává jasný smysl: příslušník pěchoty je v plné polní na slunci – chladí jej jen vzduch při běhu "
http://hradec­.org/vcs0.html

Ad Mc Merkurion,

nemůžu za to, že zastarale měl vojín i jiný význam. Uvádí SSJC, který je aktulizovaný v r. 2011.

Zastarale vojín = dnešní voják – viz odkaz

Význam se obměnil:

1. Vojín je nejnižší hodnost příslušníka armády.
2. poněk. zast. voják.

--
Voják = vojenská osoba (bez zřetele na hodnost), osoba vojenské službě podléhající (op. civilista)

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/

Považuji za jasné, že slovníky nelžou.:-))

annas

Odpověděl/a – 31.říjen 12:47

1, Historie – "bigoš = vojín = zastarale běžný, neurčitý voják, především v bývalém motostřeleckém (pěším) vojsku; má hanlivý, někdy ovšem i neutrální význam.

Přestože šlo o jedno frekventované slovo v minulém režimu, jeho původ není jasný; prý podle výrazu bigo s výrazem bahno. Již v r. 1934 Oberfalcer uváděl pro vojáky název bahňác., Mezi vojáky z jižního Slovenska se tradovalo, že jde o maďarské nářeční slovo, ale mezi Maďary se neobjevilo, ani není známé.
Nejběžnější tradovaný význam cigoš také není pravděpodobný.

V romštině bigoďakero znamená pomatený. Z podobných slov pak uvádí Machek výraz neotesanec."

Příklad ze SNČ: Rotmistr Lazovčík tady momentálně není, vzal si třicet bígošů a jel s nimi na výpomoc do JZD."

Podle SNČ, s. 62

Kdo nevěří SNČ, ještě jsem našla význam ve vojenském slovníku:

2. Vojensko-český slovník – 1997 Jan Řeháček
„bigoš (rop, fuk, obe, sin) – příslušník jiného druhu vojska než mluvčí; příslušník motostřeleckého vojska; příslušník pozemního vojska (údajně pochází z termínu "bigo“ = bahno),
bigoš polní vzduchem chlazený – dává jasný smysl: příslušník pěchoty je v plné polní na slunci – chladí jej jen vzduch při běhu "

http://hradec­.org/vcs0.html

Ad Mc Merkurion,
nemůžu za to, že zastarale měl vojín i jiný význam. Uvádí SSJC, který je aktulizovaný v r. 2011.

Zastarale vojín = dnešní voják – viz odkaz

Význam se obměnil:

1. Vojín je nejnižší hodnost příslušníka armády.
2. poněk. zast. voják.

--
Voják = vojenská osoba (bez zřetele na hodnost), osoba vojenské službě podléhající (op. civilista)
http://priruc­ka.ujc.cas.cz/

Považuji za jasné, že slovníky nelžou.:-))