Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 6.říjen 12:31

Proč lidé umírají? Protože je to přirozený koloběh života – narodíme se, neustále stárne, náš organismus se vyčerpává, slábne, až se naplní jeho čas, odejde tam, odku není návrat.

Každý má určené, kdy je jeho pozemská pouť skončí.

Mnozí věří, že skončí jen tělesn´á schránka, ale duše se převtělí do jiného člověka a a ten žije znova, i když už je někdo jiný.

Už v pohádkách platilo. dobře, že je smrt na světě.

Znáte Čapkovo drama Věc Makropulus? " Nelidsky dlouhý život je horší než smrt".

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 6.říjen 12:34

Proč lidé umírají? Protože je to přirozený koloběh života – narodíme se, neustále stárne, náš organismus se vyčerpává, slábne, až se naplní jeho čas, odejde tam, odku není návrat.

Každý má určené, kdy je jeho pozemská pouť skončí.

Mnozí věří, že skončí jen tělesná schránka, ale duše se převtělí do jiného člověka a ten žije znova, i když už je někdo jiný.

Už v pohádkách platilo. dobře, že je smrt na světě.

Znáte Čapkovo drama Věc Makropulos? „Nelidsky dlouhý život je horší než smrt“.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 6.říjen 12:35

Proč lidé umírají? Protože je to přirozený koloběh života – narodíme se, neustále stárneme, náš organismus se vyčerpává, slábne, až se naplní jeho čas, odejde tam, odkud není návratu.

Každý má určené, kdy je jeho pozemská pouť skončí. Připomíná mně to pohádku B. Němcové – každému hoří svíčky, nikoliv ale dohoří stejně rychle, někdy zhasíná, ale je možné ji ještě rozsvítit.

Mnozí věří, že skončí jen jejich těles´á schránka, ale duše se převtělí do jiného člověka a a ten žije znova, i když už je někdo jiný – reinkarnace.

Už v pohádkách často platilo: " Dobře, že je smrt na světě".

Znáte Čapkovo drama Věc Makropulus? " Nelidsky dlouhý život je horší než smrt". Lákavá nesmrtelnost x pomíjivost života; věčný život – nuda, stereotyp …

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 6.říjen 16:30

Proč lidé umírají? Protože je to přirozený koloběh života – narodíme se, neustále stárneme, náš organismus se vyčerpává, slábne, až se naplní jeho čas, odejde tam, odkud není návratu.

Každý má určené, kdy je jeho pozemská pouť skončí. Připomíná mně to pohádku B. Němcové – každému hoří svíčka, ale nehoří všem stejně rychle, někdy zhasíná, ale je možné ji ještě rozsvítit.

Mnozí věří, že skončí jen jejich tělesná schránka, ale duše se převtělí do jiného člověka a a ten žije znova, i když už je fyzicky někdo jiný – reinkarnace.

Už v pohádkách často platilo: " Dobře, že je smrt na světě".

Znáte Čapkovo drama Věc Makropulos? " Nelidsky dlouhý život je horší než smrt". Lákavá nesmrtelnost x pomíjivost života; věčný život se stává nudou, stereotypem …