annas

Odpověděl/a – 3.říjen 14:22

"Bratranci z druhého kolena nemají společného dědečka (jako ti obyčejní bratranci), ale jen pradědečka. Jinými slovy, dědeček jednoho a dědeček druhého byli bratři.

Zajímavý je na tom všem právě ten slovní obrat z druhého kolena. Proč zrovna z kolena?

Například u starého řeckého básníka Homéra je totiž zobrazen a popsán zvyk, který se praktikoval při narození každého dítěte.

Novorozeně bylo položeno před otce na zem. Jestliže je otec zvedl a položil si je na kolena, dal tím veřejně najevo, že toto dítě pokládá za svoje, tedy že ho nezplodil nikdo jiný a že toto dítě jeho otec přijímá za člena své rodiny a rodu.

Ostatně – kde jinde se malé dítě, pokud tedy není na matčině hrudi, vyjímá lépe než na kolenou, resp. na klíně dospělého člověka? Třeba právě na kolenou či klíně svého otce, který si s ním bude hrát a později ho také přiměřeně poučovat.

S kolenem jako jakýmsi symbolem otcovství, rodiny a rodu se setkáme také v jiných indoevropských jazycích – např. v latině jegenus také v primárním významu „koleno“ a pak také „rod“, a to ve všech smyslech tohoto slova. S latinským názvem pro koleno pak samozřejmě souvisí i taková slova jako genetika, tedy věda o dědičnosti. --

Nejnovější informace.

http://www.roz­hlas.cz/olomou­c/doporucujeme/_zpra­va/mate-bratrance-z-druheho-kolena-proc-zrovna-z-kolena--1652134

V archivu je uvedené jiné vysvětlení – Koleno příbuznosti = pokolení pochází z německého Verwandtschaf­tsstufe..

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-rika-ze-je-nekdo-pribuzny-pres-koleno.

annas

Odpověděl/a – 3.říjen 14:33

Často se používá formulace bratranci z druhého kolena. Ti nemají společného dědečka (jako ti obyčejní bratranci), ale jen pradědečka. Jinými slovy, dědeček jednoho a dědeček druhého byli bratři.

1. Zajímavý je na tom všem právě ten slovní obrat z druhého kolena. Proč zrovna z kolena?

Například u starého řeckého básníka Homéra je totiž zobrazen a popsán zvyk, který se praktikoval při narození každého dítěte.

Novorozeně bylo položeno před otce na zem. Jestliže je otec zvedl a položil si je na kolena, dal tím veřejně najevo, že toto dítě pokládá za svoje, tedy že ho nezplodil nikdo jiný a že toto dítě jeho otec přijímá za člena své rodiny a rodu.

Ostatně – kde jinde se malé dítě, pokud tedy není na matčině hrudi, vyjímá lépe než na kolenou, resp. na klíně dospělého člověka? Třeba právě na kolenou či klíně svého otce, který si s ním bude hrát a později ho také přiměřeně poučovat.

S kolenem jako jakýmsi symbolem otcovství, rodiny a rodu se setkáme také v jiných indoevropských jazycích – např. v latině jegenus také v primárním významu „koleno“ a pak také „rod“, a to ve všech smyslech tohoto slova. S latinským názvem pro koleno pak samozřejmě souvisí i taková slova jako genetika, tedy věda o dědičnosti.

http://www.roz­hlas.cz/olomou­c/doporucujeme/_zpra­va/mate-bratrance-z-druheho-kolena-proc-zrovna-z-kolena--1652134

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-rika-ze-je-nekdo-pribuzny-pres-koleno.

2. Koleno – příbuznost – pokolení odvozené z německého Verwandtschafts Stufe – stupeň příbuzenství .

Ve staročeštině se uvádí souvislost s rodokmenem a podobnost s letokruhy stromu, které na sebe navazují, stejně jako jednotlivá příbuzenská kolena. První je možná brát jako kmen stromu, – to jsou rodiče, postupné „psaní“ pak zobrazuje další generace.
–
Je vidět, že se informace různí, přehodnocují se, upravují, mění atd.