Historie úprav
Odpověděl/a – 1.říjen 8:21
Není to nic složitého, pokud se seznámíme s etymologií. Existuje přece odborný jazyk – terminologie – je mezinárodní a jazyk neutrální, u nás čeština. .
Český výraz hmyz má zcela jiný původ, nesouvisí s latinským insecta, i když odborně se používá i v češtině.
Pojmenování např. v neslovanských jazycích vycházejí často z jiného pohledu na hmyz či jinou skutečnost než ve slovanských.
V odborné češtině se používají oba názvy – u hmyzu z latiny – insec(k)ta, věda o hmyzu se nazývá entomologie.
Těla hmyzu mají segmenty, takže se zdá, že mají řadu zářezů.
To vedlo řeckého filozofa Aristotela dát hmyz jméno entomon „věc nakrájíme.“ Entomon pochází z předpony za- „in“, v kombinaci s slovesem temnein „zářez“.
Později, když Římané chtěli vytvořit slova pro tento druh tvora, nechtěli použít řecké slovo. Místo toho je přeložil latinským slovem insectum, od slovesa insecare "prozřezat, zaříznnout – segmentovat. ., tedy hmyz.
http://www.merriam-webster.com/dictionary/insect
. Rejzek Etymologický slovník
hmyz, hmyzí, odhmyzovat, zahmyzený.
Stč. i hmez, hemza ‘hmyz, hadi, štíři ap.’. S./ch. gmâz ‘plaz’, gmîz ‘plazi; vši’, sln.d. gomâz ‘hmyz, červi, hadi’, str. g(ъ)myžь ‘hmyz’, r.d. gmýza, gomoz ‘množství’.
Psl. *gъmyzъ, gъmъzъ aj., původně ‘to, co se hemží.
Odpověděl/a – 1.říjen 8:21
Není to nic složitého, pokud se seznámíme s etymologií. Existuje přece odborný jazyk – terminologie – je mezinárodní a jazyk neutrální, u nás čeština. .
Český výraz hmyz má zcela jiný původ, nesouvisí s latinským insecta, i když odborně se používá i v češtině.
Pojmenování např. v neslovanských jazycích vycházejí často z jiného pohledu na hmyz či jinou skutečnost než ve slovanských.
V odborné češtině se používají oba názvy – u hmyzu z latiny – insec(k)ta, věda o hmyzu se nazývá entomologie.
Těla hmyzu mají segmenty, takže se zdá, že mají řadu zářezů.
To vedlo řeckého filozofa Aristotela dát hmyz jméno entomon „věc nakrájíme.“ Entomon pochází z předpony za- „in“, v kombinaci s slovesem temnein „zářez“.
Později, když Římané chtěli vytvořit slova pro tento druh tvora, nechtěli použít řecké slovo. Místo toho je přeložil latinským slovem insectum, od slovesa insecare "prozřezat, zaříznnout – segmentovat. ., tedy hmyz.
http://www.merriam-webster.com/dictionary/insect
Rejzek Etymologický slovník
"hmyz, hmyzí, odhmyzovat, zahmyzený.
Stč. i hmez, hemza ‘hmyz, hadi, štíři ap.’. S./ch. gmâz ‘plaz’, gmîz ‘plazi; vši’, sln.d. gomâz ‘hmyz, červi, hadi’, str. g(ъ)myžь ‘hmyz’, r.d. gmýza, gomoz ‘množství’.
Psl. *gъmyzъ, gъmъzъ aj., původně ‘to, co se hemží. "
Odpověděl/a – 1.říjen 8:34
Není to nic složitého, pokud se seznámíme s etymologií. Existuje přece odborný jazyk – terminologie – je mezinárodní a jazyk neutrální, u nás čeština. .
Český výraz hmyz má zcela jiný původ, nesouvisí s latinským insecta, i když odborně se používá i v češtině.
Pojmenování např. v neslovanských jazycích vycházejí často z jiného pohledu na hmyz či jinou skutečnost než ve slovanských.
V odborné češtině se používají oba názvy – u hmyzu z latiny – insec(k)ta, věda o hmyzu se nazývá entomologie.
Těla hmyzu mají segmenty, takže se zdá, že mají řadu zářezů.
To vedlo řeckého filozofa Aristotela dát hmyz jméno entomon „věc nakrájíme.“ Entomon pochází z předpony za- „in“, v kombinaci s slovesem temnein „zářezat“.
Později, když Římané chtěli použít slovo pro tento druh tvora, přeložili je latinským slovem insectum, od slovesa insecare "prozřezat, zaříznnout – segmentovat. ., tedy hmyz.
http://www.merriam-webster.com/dictionary/insect
Rejzek Etymologický slovník
"hmyz, hmyzí, odhmyzovat, zahmyzený.
Stč. i hmez, hemza ‘hmyz, hadi, štíři ap.’. S./ch. gmâz ‘plaz’, gmîz ‘plazi; vši’, sln.d. gomâz ‘hmyz, červi, hadi’, str. g(ъ)myžь ‘hmyz’, r.d. gmýza, gomoz ‘množství’.
Psl. *gъmyzъ, gъmъzъ aj., původně ‘to, co se hemží. "
Odpověděl/a – 1.říjen 9:07
Není to nic složitého, pokud se seznámíme s etymologií. Existuje přece odborný jazyk – terminologie – je mezinárodní a jazyk neutrální, u nás čeština. .
Český výraz hmyz má zcela jiný původ, nesouvisí s latinským insecta, i když odborně se používá i v češtině.
Pojmenování např. v neslovanských jazycích vycházejí často z jiného pohledu na hmyz či jinou skutečnost než ve slovanských.
V odborné češtině se používají oba názvy – u hmyzu z latiny – insec(k)ta, věda o hmyzu se nazývá entomologie. Rovněž se vydáá časopis světový časopis Entomon.
Těla hmyzu mají segmenty, takže se zdá, že mají řadu zářezů.
To vedlo řeckého filozofa Aristotela dát hmyzu jméno entomon „věc nakrájíme.“ Entomon pochází z předpony za- „in“, v kombinaci s slovesem temnein „zářezat“.
Později, když Římané chtěli použít slovo pro tento druh tvora, přeložili je latinským slovem insectum, od slovesa insecare "prozřezat, zaříznnout – segmentovat. ., tedy hmyz.
http://www.merriam-webster.com/dictionary/insect
http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=entomon
Rejzek Etymologický slovník
"hmyz, hmyzí, odhmyzovat, zahmyzený.
Stč. i hmez, hemza ‘hmyz, hadi, štíři ap.’. S./ch. gmâz ‘plaz’, gmîz ‘plazi; vši’, sln.d. gomâz ‘hmyz, červi, hadi’, str. g(ъ)myžь ‘hmyz’, r.d. gmýza, gomoz ‘množství’.
Psl. *gъmyzъ, gъmъzъ aj., původně ‘to, co se hemží. "
Odpověděl/a – 1.říjen 16:14
Není to nic složitého, pokud se seznámíme s etymologií. Existuje přece odborný jazyk – terminologie – je mezinárodní a jazyk neutrální, u nás čeština. .
Český výraz hmyz má zcela jiný původ, nesouvisí s latinským insecta, i když odborně se používá i v češtině.
Pojmenování např. v neslovanských jazycích vycházejí často z jiného pohledu na hmyz či jinou skutečnost než ve slovanských.
V odborné češtině se používají oba názvy – u hmyzu z latiny – insec(k)ta, věda o hmyzu se nazývá entomologie. Rovněž se vydáá časopis světový časopis Entomon.
Těla hmyzu mají segmenty, takže se zdá, že mají řadu zářezů.
To vedlo řeckého filozofa Aristotela dát hmyzu jméno entomon „věc nakrájíme.“ Entomon pochází z předpony za- „in“, v kombinaci s slovesem temnein „zářezat“.
Později, když Římané chtěli použít slovo pro tento druh tvora, přeložili je latinským slovem insectum, od slovesa insecare "prozřezat, zaříznnout – segmentovat. ., tedy hmyz.
http://www.merriam-webster.com/dictionary/insect
http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=entomon
Rejzek Etymologický slovník
"hmyz, hmyzí, odhmyzovat, zahmyzený.
Stč. i hmez, hemza ‘hmyz, hadi, štíři ap.’. S./ch. gmâz ‘plaz’, gmîz ‘plazi; vši’, sln.d. gomâz ‘hmyz, červi, hadi’, str. g(ъ)myžь ‘hmyz’, r.d. gmýza, gomoz ‘množství’.
Psl. *gъmyzъ, gъmъzъ aj., původně ‘to, co se hemží. "
Ještě jsem zapomněla na výraz Arthropoda.
Zde je třeba vyjít z toho, jak se dělí živočichové, ze znaků obecných
a rozlišujících, tedy jejich třídění …
Mezi členovce patří např. Stužkonoska vrbová (Catocala elec
říše: živočichové (Animalia)
kmen: členovci (Arthropoda)
třída: hmyz (Insecta)
řád: motýli (Lepidoptera)
čeleď: můrovití (Noctuidae)
rod: stužkonoska (Catocala)
https://is.muni.cz/el/1441/podzim2015/Bi2BP_DPRB/chraneni_nocni_motyli.pdf
Takže nevidím v názvosloví nic neobvyklého. Vždy je důležitý původ názvosloví.
Členovci (arthropoda)
"Nejstarší vyhynulí předkové měli téměř celé tělo pravidelně
článkované, v průběhu evoluce docházelo ke specializaci jednotlivých
končetin – přeměna končetin např. v tykadla (hmyz), snovací bradavky
(pavouci) atd.
Pokožka
vylučuje tvrdou a pevnou chitinovou kutikulu, která tvoří vnější
kostru – exoskelet (chrání tělo). Kutikula rozčleněna na množství
destiček – skleritů – spojených pružnými membránami (vazivové
blány) a někde i kloubními ploškami (nepravé klouby). Členění kutikuly
umožňuje pohyb. Na destičky jsou z vnitřní strany připojeny svazky
příčně pruhované svaloviny. "
http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/biologie/clenovci-arthropoda
Odpověděl/a – 1.říjen 19:30
Není to nic složitého, pokud se seznámíme s etymologií. Existuje přece odborný jazyk – terminologie – je mezinárodní a jazyk neutrální, u nás čeština. .
Český výraz hmyz má zcela jiný původ, nesouvisí s latinským insecta, i když odborně se používá i v češtině.
Pojmenování např. v neslovanských jazycích vycházejí často z jiného pohledu na hmyz či jinou skutečnost než ve slovanských.
V odborné češtině se používají oba názvy – u hmyzu z latiny – insecta, věda o hmyzu se nazývá entomologie. Rovněž se vydává časopis – světový časopis Entomon.
Těla hmyzu mají segmenty, takže se zdá, že mají řadu zářezů.
To vedlo řeckého filozofa Aristotela dát hmyzu jméno entomon „věc nakrájíme.“ Entomon pochází z předpony za- „in“, v kombinaci s slovesem temnein „zářezat“.
Později, když Římané chtěli použít slovo pro tento druh tvora, přeložili je latinským slovem insectum, od slovesa insecare "prozřezat, zaříznnout – segmentovat. ., tedy hmyz.
http://www.merriam-webster.com/dictionary/insect
http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=entomon
jak je to v češtině – J. Rejzek Etymologický slovník
"hmyz, hmyzí, odhmyzovat, zahmyzený.
Stč. i hmez, hemza ‘hmyz, hadi, štíři ap.’. S./ch. gmâz ‘plaz’, gmîz ‘plazi; vši’, sln.d. gomâz ‘hmyz, červi, hadi’, str. g(ъ)myžь ‘hmyz’, r.d. gmýza, gomoz ‘množství’.
Psl. *gъmyzъ, gъmъzъ aj., původně ‘to, co se hemží. "
Ještě jsem zapomněla na výraz Arthropoda
.
Zde je třeba vyjít z toho, jak se dělí živočichové, ze znaků obecných
a rozlišujících, tedy jejich třídění …
Mezi členovce patří . Stužkonoska vrbová (Catocala electa)
říše: živočichové (Animalia)
kmen: členovci (Arthropoda)
třída: hmyz (Insecta)
řád: motýli (Lepidoptera)
čeleď: můrovití (Noctuidae)
rod: stužkonoska (Catocala)
https://is.muni.cz/el/1441/podzim2015/Bi2BP_DPRB/chraneni_nocni_motyli.pdf
–
Stejně jako Krtonožka obecná – podrobné členění od druhu až
k doméně – přes třídu Hmyz Insecta a kmen Členovci Arthropoda
http://www.biolib.cz/cz/taxonposition/id165/
Takže nevidím v názvosloví nic neobvyklého. Vždy je důležitý původ
názvosloví. Kdo je vymyslel?
http://zemepis-a-prirodopis-online.webnode.cz/products/kdo-vymyslel-ceske-nazvy-zvirat-a-rostlin/
Členovci (arthropoda)
"Nejstarší vyhynulí předkové měli téměř celé tělo pravidelně
článkované, v průběhu evoluce docházelo ke specializaci jednotlivých
končetin – přeměna končetin např. v tykadla (hmyz), snovací bradavky
(pavouci) atd.
Pokožka
vylučuje tvrdou a pevnou chitinovou kutikulu, která tvoří vnější
kostru – exoskelet (chrání tělo). Kutikula rozčleněna na množství
destiček – skleritů – spojených pružnými membránami (vazivové
blány) a někde i kloubními ploškami (nepravé klouby). Členění kutikuly
umožňuje pohyb. Na destičky jsou z vnitřní strany připojeny svazky
příčně pruhované svaloviny. "
http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/biologie/clenovci-arthropoda