Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 11.září 0:10

PROTOŽE JE TO HON O ZÁKAZNÍKN ZA ÚČELEM ZISKU.
Zákazníci pocházejí z různých sociálních vrstev. Koupí si auto za pár set korun nebo za milióny.
K dostání je luxusní zboží, drahý šmejd nebo zboží za babku. Nechutných cukrovinek a sušenek jsou přeplněné regály, ale kam zmizely ty chutné Hořické trubičky?…
Jogurt byl dříve jogurtem, plátkový sýr sýrem a v pochoutkových a bramborových salátech byl salám a ne nějaká náhražka = výrobní salám (100g se dá koupit za 4 Kč.
Okurky a rajčata rostly na polích a ve sklenících v zemině.

Pro Mirdase
V některých letech pravda nebyl všude velký výběr zboží, ale já si na prázdné regály nevzpomínám.
Též záleželo na tom, se kterými zeměmi jsme zrovna „sympatizovali“ a oni s námi s ohledem na politické vedení v zemi.
Stát pořizoval to, nač stačily devizové prostředky a hlavně se železnou oponou přece nezačali komunisté v socialistických zemích…. Z Egypta byly v ČSSR jednu dobu pomeranče celoročně :)
Banány a pomeranče mi v 7. třídě do FN v Plzni vozili rodiče celou dobu mého pobytu (únor – duben, od té doby nesnáším pomeranče), nešlo paušálně jen o vánoční čas.
Mé zkušenosti:
Zásobování bylo odlišné a záleželo na koupěschopnosti obyvatel. Praha byla výkladní skříň a významné průmyslové oblasti měly zvláštní dodávky, aby se předešlo nespokojenosti….
V Mostě se kupovaly banány a pomeranče na kila a v Karlových Varech na kusy.
U nás byl uherák a lovecký salám pod pultem a když vždy v Písku maminka kupovala 2–3 šišky, ptali se zda je to na veselku :) místní kupovali max. 10 – 15 dkg.
V PPP v Písku bylo módní oblečení (vyvážené na západ) ve výloze a v Praze za stejné upláceli lidé prodavačky. Totéž v elektru ve Vodňanech na náměstí. Pražáci jezdící sem na chalupy nakoupili v klidu vše, jen mít peníze 🙂
Já vozila dceru (1979) v Libertě a v Bratislavě či Martině vozili mimina ve Stegneru z Prioru (u nás jen v Tuzexu).
Bez některého zboží se dalo spokojeně žít. Dnes sedminky bojí jít s dětmi do hračkářství – nemají na luxusní hračky z TV reklam.
Mnoho lidí si zboží v regálech a na ramínkách jen prohlíží a zbožně sní…

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 11.září 0:14

PROTOŽE JE TO HON O ZÁKAZNÍKN ZA ÚČELEM ZISKU.
Zákazníci pocházejí z různých sociálních vrstev. Koupí si auto za pár set korun nebo za milióny.
K dostání je luxusní zboží, drahý šmejd nebo zboží za babku. Nechutných cukrovinek a sušenek jsou přeplněné regály, ale kam zmizely ty chutné Hořické trubičky?…
Jogurt byl dříve jogurtem, plátkový sýr sýrem a v pochoutkových a bramborových salátech byl salám a ne nějaká náhražka = výrobní salám (100g se dá koupit za 4 Kč.
Okurky a rajčata rostly na polích a ve sklenících v zemině.

Pro Mirdase
V některých letech pravda nebyl všude velký výběr zboží, ale já si na prázdné regály nevzpomínám.
Též záleželo na tom, se kterými zeměmi jsme zrovna „sympatizovali“ a oni s námi s ohledem na politické vedení v zemi.
Stát pořizoval to, nač stačily devizové prostředky a hlavně se železnou oponou přece nezačali komunisté v socialistických zemích…. Z Egypta byly v ČSSR jednu dobu pomeranče celoročně :)
Banány a pomeranče mi v 7. třídě do FN v Plzni vozili rodiče celou dobu mého pobytu (únor – duben, od té doby nesnáším pomeranče), nešlo paušálně jen o vánoční čas.
Mé zkušenosti:
Zásobování bylo odlišné a záleželo na koupěschopnosti obyvatel. Praha byla výkladní skříň a významné průmyslové oblasti měly zvláštní dodávky, aby se předešlo nespokojenosti….
V Mostě se kupovaly banány a pomeranče na kila a v Karlových Varech na kusy.
U nás byl uherák a lovecký salám pod pultem a když vždy v Písku maminka kupovala 2–3 šišky, ptali se zda je to na veselku :) místní kupovali max. 10 – 15 dkg.
V PPP v Písku bylo módní oblečení (vyvážené na západ) ve výloze a v Praze za stejné upláceli lidé prodavačky. Totéž v elektru ve Vodňanech na náměstí. Pražáci jezdící sem na chalupy nakoupili v klidu vše, jen mít peníze 🙂
Já vozila dceru (1979) v Libertě a v Bratislavě či Martině vozili mimina ve Stegneru z Prioru (u nás jen v Tuzexu).
Bez některého zboží se dalo spokojeně žít. Dnes sedminky bojí jít s dětmi do hračkářství – nemají na luxusní hračky z TV reklam.
Mnoho lidí si zboží v regálech a na ramínkách jen prohlíží a zbožně sní…

Doplňuji:
…maminky se bojí…