Odpověděl/a – 28.červenec 10:57
Jeden z mnéhoa významů slovesa strčit = zastrčit, zasunout, vložit něco někam. Ale když strčil někdo něco za klobouk, nebylo mu to nic platné.
Původní používání klobouků mělo hlavně praktický význam, kterým byla ochrana nejdůležitější části těla – hlavy, a to jak její ochrana v bitvách nebo při lovu, ale také před sluncem a v zimních období před mrazem.
Už v lidové slovesnosti (později zapsané v pohádkách) se objevoval čert v klobouku. Měl ho zdobený třeba sojčím pírkem. Za klobouk si často zastrčil i úpis od hříšníka, podepsaný jeho krví. Jenže objevil se někdo chytřejší, který čerta přelstil, takže i když se později někdo něco strčil za klobouk, bylo to zbytečné.
I dnes tradice – Mikuláš, anděl a čert ve slaměném klobouku. Jenže slova, že sbírá neposlušné děti, si může dát za klobouk, protože se to nestane. .
--
Jiná možnost. Skutečný myslivec – myslivci si za klobouk rovněž
připínali pírka, trofeje atd. Někteří je chtěli napodobovat – být
zajímavými. Příklad ze starší literatury ." Řečník si strčil za
klobouk zelenou ratolest". Ale stejně mu nepomohla,
nezaujal, neuspěl. Jen se předvedl.
Odpověděl/a – 2.srpen 10:45
Jeden z mnéhoa významů slovesa strčit = zastrčit, zasunout, vložit něco někam. Ale když strčil někdo něco za klobouk, nebylo mu to nic platné.
Původní používání klobouků mělo hlavně praktický význam, kterým byla ochrana nejdůležitější části těla – hlavy, a to jak její ochrana v bitvách nebo při lovu, ale také před sluncem a v zimních období před mrazem.
Už v lidové slovesnosti (později zapsané v pohádkách) se objevoval čert v klobouku. Měl ho zdobený třeba sojčím pírkem. Za klobouk si často zastrčil i úpis od hříšníka, podepsaný jeho krví. Jenže objevil se někdo chytřejší, který čerta přelstil, takže i když se později někdo něco strčil za klobouk, bylo to zbytečné.
I dnes tradice – Mikuláš, anděl a čert ve slaměném klobouku. Jenže slova, že sbírá neposlušné děti, si může dát za klobouk, protože se to nestane. .
--
Jiná možnost. Skutečný myslivec – myslivci si za klobouk rovněž
připínali pírka, trofeje atd. Někteří je chtěli napodobovat – být
zajímavými. Příklad ze starší literatury ." Řečník si strčil za
klobouk zelenou ratolest". Ale stejně mu nepomohla,
Nezaujal, neuspěl. Jen se předvedl = dá se říct, že z toho vzniklo, že dotyčmý s kloboukem s kritikem nesouhlasil. Takže jde o odmítavý postoj k cizímu názoru.
Stejný význam mají i vyjádření: jít k šípku, jít s něčím do háje,.
Odpověděl/a – 2.srpen 10:54
Jeden z mnoha významů slovesa strčit = zastrčit, zasunout, vložit něco někam. Ale když strčil někdo něco za klobouk, nebylo mu to nic platné.
Původní používání klobouků mělo hlavně praktický význam, kterým byla ochrana nejdůležitější části těla – hlavy, a to jak její ochrana v bitvách nebo při lovu, ale také před sluncem a v zimních období před mrazem.
Už v lidové slovesnosti (později zapsané v pohádkách) se objevoval čert v klobouku. Měl ho zdobený třeba sojčím pírkem. Za klobouk si často zastrčil i úpis od hříšníka, podepsaný jeho krví. Jenže objevil se někdo chytřejší, který čerta přelstil, takže i když se později někdo něco strčil za klobouk, bylo to zbytečné.
I dnes tradice – Mikuláš, anděl a čert ve slaměném klobouku. Jenže slova, že sbírá neposlušné děti, si může dát za klobouk, protože se to nestane. .
--
Jiná možnost. Skutečný myslivec – myslivci si za klobouk rovněž
připínali pírka, trofeje atd. Někteří je chtěli napodobovat – být
zajímavými.
Příklad ze starší literatury ." Řečník si strčil za klobouk zelenou ratolest". Ale stejně mu nepomohla,
Nezaujal, neuspěl. Jen se předvedl = dá se říct, že z toho vzniklo, že dotyčmý s kloboukem s kritikem nesouhlasil. Takže jde o odmítavý postoj k cizímu názoru.
Stejný význam mají i vyjádření: jít k šípku, jít s něčím do háje,.