anonym
Odpověděl/a – 6.říjen 13:25
Dědicové ze zákona mají nárok na dědictví po zesnulém bez ohledu na
to, kdy tento majetek nabyl. Bere se majetek, který měl nebožtík v době
svého úmrtí. To znamená, že z dědictví je vyloučen bývalý manžel a
jeho děti, ale současný manžel je dědicem.
Jinak by to bylo v případě, že by měla maminka se svým druhým manželem
uzavřenu předmanželskou smlouvu a tento byt by byl z dědictví vyňat.
Pokud maminka nepřepsala na manžela polovinu bytu, potom se dělí
pozůstalost rovným dílem mezi děti a ovdovělého manžela.
Něco podobného teď řešila kamarádka. Zde šlo o to, že druhý manžel se
dobrovolně zřekl svého podílu na majetku zesnulé manželky ve prospěch
jejích dětí. Dohodli se a nadále mezi sebou udržují dobré vztahy.
anonym
Odpověděl/a – 6.říjen 13:48
Dědicové ze zákona mají nárok na dědictví po zesnulém bez ohledu na
to, kdy tento majetek nabyl. Bere se majetek, který měl nebožtík v době
svého úmrtí. To znamená, že z dědictví je vyloučen bývalý manžel a
jeho děti, ale současný manžel je dědicem.
Jinak by to bylo v případě, že by měla maminka se svým druhým manželem
uzavřenu předmanželskou smlouvu a tento byt by byl z dědictví vyňat.
Pokud maminka nepřepsala na manžela polovinu bytu, potom se dělí
pozůstalost rovným dílem mezi děti a ovdovělého manžela.
Něco podobného teď řešila kamarádka. Zde šlo o to, že druhý manžel se
dobrovolně zřekl svého podílu na majetku zesnulé manželky ve prospěch
jejích dětí. Dohodli se a nadále mezi sebou udržují dobré vztahy.
Doplňuji:
Ad Bohemica – toto platilo podle staré verze zákona. Dle novely 115/2006
dědí všichni pozůstalí v 1. skupině dědiců podle zákona o dani
dědické rovným dílem, to znamená, že takovýto podíl má jak vdovec, tak
děti nebožky. Ovdovělý manžel a tři děti = každý dostane i čtvrtinu
dědictví.