Historie úprav

da ny

Odpověděl/a – 30.březen 13:38

Částečně sami.
Neumí. nedokáží a nechtějí dostatečně, efektivně využít svého potencionálu.
Nepoučili se dostatečně, nepřevzali prospěšné vedení, hospodaření.
O skutečných hrdinech a prokletí Afriky
https://archiv­.hn.cz/c1-16483550-o-skutecnych-hrdinech-a-prokleti-afriky

Nevzdělanost, malý zájem o učení, vědění. Někde zájem , jinde likvidace škol.
Čekání na pomoc, dřina a otročina (marná, zbytečná), včetně dětské práce..
„Prokletý světadíl“, údajně. už název přináší nesnáze….
Voda jako nedostatkový zdroj
 Miliarda lidí nemá přístup ke kvalitnímu zdroji pitné vody  Subsaharská Afrika – přístup pouze 56 % lidí
**
Nerostné suroviny v Africe**
 Kolonialismus – těžba NS pod kontrolou mateřských zemí, vrchol WWII (Belgické Kongo)
 Dekolonizace – monokulturní průmysl a těžba, neodpovídá cenám na světových trzích ani domácí poptávce 
Neokolonialismus – světové mocnosti chtějí kontrolovat přírodní zdroje **
 Neefektivita** – těžba ropy dlouhá desetiletí (Nigérie, Gabon), nevyužili k ekonomickému rozvoji
** elitářství, korupce, zájmy úzkého okruhu osob nikoli společnosti, ničení okolní krajiny  Občanské války x nerostné zdroje **
 Demokratická republika Kongo, Súdán
 Holandská nemoc – prokletí přírodních zdrojů Ropa
 10 % světových zásob, těžba na 33 let  Guinejský záliv
 Nigérie, Kamerun, Gabon, Republika Kongo, Angola, Rovníková Guinea, Svatý Tomáš a Princův Ostrov  Severovýchodní Afrika
 Súdán, Čad, Etiopie, Somálsko  Severní Afrika
 Egypt, Libye, Alžírsko  OPEC – Alžírsko, Angola, Libye, Nigérie … ropa
 Guinejský záliv – **kromě Nigérie, většina zásob pod hladinou moře – potenciální konflikty o vlastnické vymezení
 Tichá kolonizace ze strany mocností **
 Severní Afrika + Blízký Východ
 Subsaharská Afrika – Angola + Nigérie ¾ produkce
 Nová ložiska, velký dopad na ekonomiky států:  Rovníková Guinea ekonomický růst 326 % mezi roky 1996 a 2005 – HDP/os dle PPP 22. na světe, ČR 29. (WB, 2009) Mezinárod
 Konference v Bandungu v r. 1955 – začátek čínského zájmu o Afriku
**
Vztah Číny k Africe – dnes **
 90. léta – začíná velký růst čínské ekonomiky, potřeba zdrojů  Západ – ústup v Africe, Evropa ve stínu neokolonialismu  Do budoucna stálý růst potřeby surovin  Suroviny výměnou za „cokoliv“  V Africe má Čína dobrou pověst  Politika nezasahování do vnitřních problémů jiných zemí – Čína nemá požadavky demokratizace a liberalizace  49 zemí Afriky (z 54) mají čínské společnosti  33 zemím Čína smaže dluhy  Př. Demokratická republika Kongo dostala 8 mld USD na rozvoj těžebního průmyslu a infrastruktury  Zatím 20 % importu ropy z Afriky.
Atd. v odkazu:
https://is.mu­ni.cz/el/sci/p­odzim2010/Z009­9/ode/17750935/­17750949/Blazek_Jan-Nerostne_bohat­stvi_Afriky_O_pro­dukty__zeme_do­vozu.pdf

da ny

Odpověděl/a – 30.březen 13:39

Částečně a spíše, více sami.
Neumí. nedokáží a nechtějí dostatečně, efektivně využít svého potencionálu.
Nepoučili se dostatečně, nepřevzali prospěšné vedení, hospodaření.
O skutečných hrdinech a prokletí Afriky
https://archiv­.hn.cz/c1-16483550-o-skutecnych-hrdinech-a-prokleti-afriky

Nevzdělanost, malý zájem o učení, vědění. Někde zájem , jinde likvidace škol.
Čekání na pomoc, dřina a otročina (marná, zbytečná), včetně dětské práce..
„Prokletý světadíl“, údajně. už název přináší nesnáze….
Voda jako nedostatkový zdroj
 Miliarda lidí nemá přístup ke kvalitnímu zdroji pitné vody  Subsaharská Afrika – přístup pouze 56 % lidí
**
Nerostné suroviny v Africe**
 Kolonialismus – těžba NS pod kontrolou mateřských zemí, vrchol WWII (Belgické Kongo)
 Dekolonizace – monokulturní průmysl a těžba, neodpovídá cenám na světových trzích ani domácí poptávce 
Neokolonialismus – světové mocnosti chtějí kontrolovat přírodní zdroje **
 Neefektivita** – těžba ropy dlouhá desetiletí (Nigérie, Gabon), nevyužili k ekonomickému rozvoji
** elitářství, korupce, zájmy úzkého okruhu osob nikoli společnosti, ničení okolní krajiny  Občanské války x nerostné zdroje **
 Demokratická republika Kongo, Súdán
 Holandská nemoc – prokletí přírodních zdrojů Ropa
 10 % světových zásob, těžba na 33 let  Guinejský záliv
 Nigérie, Kamerun, Gabon, Republika Kongo, Angola, Rovníková Guinea, Svatý Tomáš a Princův Ostrov  Severovýchodní Afrika
 Súdán, Čad, Etiopie, Somálsko  Severní Afrika
 Egypt, Libye, Alžírsko  OPEC – Alžírsko, Angola, Libye, Nigérie … ropa
 Guinejský záliv – **kromě Nigérie, většina zásob pod hladinou moře – potenciální konflikty o vlastnické vymezení
 Tichá kolonizace ze strany mocností **
 Severní Afrika + Blízký Východ
 Subsaharská Afrika – Angola + Nigérie ¾ produkce
 Nová ložiska, velký dopad na ekonomiky států:  Rovníková Guinea ekonomický růst 326 % mezi roky 1996 a 2005 – HDP/os dle PPP 22. na světe, ČR 29. (WB, 2009) Mezinárod
 Konference v Bandungu v r. 1955 – začátek čínského zájmu o Afriku
**
Vztah Číny k Africe – dnes **
 90. léta – začíná velký růst čínské ekonomiky, potřeba zdrojů  Západ – ústup v Africe, Evropa ve stínu neokolonialismu  Do budoucna stálý růst potřeby surovin  Suroviny výměnou za „cokoliv“  V Africe má Čína dobrou pověst  Politika nezasahování do vnitřních problémů jiných zemí – Čína nemá požadavky demokratizace a liberalizace  49 zemí Afriky (z 54) mají čínské společnosti  33 zemím Čína smaže dluhy  Př. Demokratická republika Kongo dostala 8 mld USD na rozvoj těžebního průmyslu a infrastruktury  Zatím 20 % importu ropy z Afriky.
Atd. v odkazu:
https://is.mu­ni.cz/el/sci/p­odzim2010/Z009­9/ode/17750935/­17750949/Blazek_Jan-Nerostne_bohat­stvi_Afriky_O_pro­dukty__zeme_do­vozu.pdf