Historie úprav
Odpověděl/a – 6.červenec 14:49
Dokonalost je prý vlastnost božská, touha po ní je lidská, ale ani ta se nám přehánět.
Takže toužít můžete, a určitě se může stát, že nadměrná touha po dokonalosti či nekritičnost mohou způsopbit duševní í poruchou. Perfekcionismus určitě škodí.
Mě napadá chorobné uklízení, mytí oken, třeba až sterilní domácnost atd
Znám z okolí, že kvůli uklízení se rozpadlo manželství. Přece č žena není stroj, aby úklid přeháněla třeba místo toho, aby relaxovala, věnovala se oparnerovi či dětem a peskovala je za každé „smítko“. všeho s mírou.
Moje známá byla pefekcionistka v klidu. Manžel byl kliďas, přizůsobil se, pobýal ve své pracovně, než s manželka „vyřádila“.
Jejich syn se oženil, když přišla jeho matka k němu na návštěvu, zhrozila se – tam tričko, tam ponožky, tu kniha atd.
Ona se vyděsila, ale syn byl spokojený, zřejmě jeho jakýsi pozdní vzdor proti životu vždy v uklizeném bytě, v němž se málem musel vznášet.
Není lepší být dokonalý ve své nedokonalosti?
Odpověděl/a – 6.červenec 14:58
Dokonalost je prý vlastnost božská, touha po ní je lidská, ale ani ta se nám přehánět.
Takže toužít můžete, a určitě se může stát, že nadměrná touha po dokonalosti či nekritičnost mohou způsopbit duševní í poruchou. Perfekcionismus určitě škodí.
Mě napadá chorobné uklízení, mytí oken, třeba až sterilní domácnost, nebo nadměrné mytí rukou,, přehnaná čistota, žádný drobeček atd. atd.
7řejmě jde o obsendantní úklid, posedlost úklidem, tedy neurotickou, chorobnou posedlos. t
Znám z okolí, že kvůli uklízení se rozpadlo manželství. Přece žena není stroj, aby úklid přeháněla třeba místo toho, aby relaxovala, věnovala se parnerovi či dětem a peskovala je za každé „smítko“., i když je všude čisto.
Moje známá byla perfekcionistka v úklidu. . Manžel byl kliďas, připůsobil se, pobýval ve své pracovně, než se manželka „vyřádila“.
Jejich syn se oženil, když přišla jeho matka k němu na návštěvu, zhrozila se – tam tričko, tam ponožky, tu kniha, neumyté nádoby, syn seděl u stolu a „cpal“ se, podle matky nezdravě.
Ona se vyděsila, ale syn byl spokojený, zřejmě jeho jakýsi pozdní vzdor proti životu vždy v uklizeném bytě, v němž se málem musel vznášet.
Není lepší být dokonalý ve své nedokonalosti?
Odpověděl/a – 6.červenec 16:22
Dokonalost je prý vlastnost božská, touha po ní je lidská, ale ani ta se nám přehánět.
Takže toužít můžete, a určitě se může stát, že nadměrná touha po dokonalosti či nekritičnost mohou způsopbit duševní í poruchou. Perfekcionismus určitě škodí.
Mě napadá chorobné uklízení, mytí oken, třeba až sterilní domácnost, nebo nadměrné mytí rukou,, přehnaná čistota, žádný drobeček atd. atd.
Zřejmě jde o obsendantní úklid, posedlost úklidem, tedy neurotickou, chorobnou posedlost.
Potvrzují to i odkazy. Jeden z nich.
„Chorobné uklízení domu: Nejste blázen, možná máte
obsedantně-kompulzivní poruch“
https://www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=nadm%C4%9Brn%C3%BD+%C3%BAklid+jako+porucha+
Znám z okolí, že kvůli uklízení se rozpadlo manželství. Přece žena není stroj, aby úklid přeháněla třeba místo toho, aby relaxovala, věnovala se parnerovi či dětem a peskovala je za každé „smítko“., i když je všude čisto.
Moje známá byla perfekcionistka v úklidu. . Manžel byl kliďas, připůsobil se, pobýval ve své pracovně, než se manželka „vyřádila“.
Jejich syn se oženil, když přišla jeho matka k němu na návštěvu, zhrozila se – tam tričko, tam ponožky, tu kniha, neumyté nádoby, syn seděl u stolu a „cpal“ se, podle matky nezdravě.
Ona se vyděsila, ale syn byl spokojený, zřejmě jeho jakýsi pozdní vzdor proti životu vždy v uklizeném bytě, v němž se málem musel vznášet.
Není lepší být dokonalý ve své nedokonalosti?
Odpověděl/a – 12.červenec 11:23
Dokonalost je prý vlastnost božská, touha po ní je lidská, ale ani ta se nám přehánět.
Takže toužít můžete, a určitě se může stát, že nadměrná touha po dokonalosti či nekritičnost mohou způsopbit duševní í poruchou. Perfekcionismus určitě škodí.
Mě napadá chorobné uklízení, mytí oken, třeba až sterilní domácnost, nebo nadměrné mytí rukou,, přehnaná čistota, žádný drobeček atd. atd.
Zřejmě jde o obsendantní úklid, posedlost úklidem, tedy neurotickou, chorobnou posedlost.
Potvrzují to i odkazy. Jeden z nich.
„Chorobné uklízení domu: Nejste blázen, možná máte
obsedantně-kompulzivní poruch“
https://www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=nadm%C4%9Brn%C3%BD+%C3%BAklid+jako+porucha+
Znám z okolí, že kvůli uklízení se rozpadlo manželství. Přece žena není stroj, aby úklid přeháněla třeba místo toho, aby relaxovala, věnovala se parnerovi či dětem a peskovala je za každé „smítko“., i když je všude čisto.
Moje známá byla perfekcionistka v úklidu. . Manžel byl kliďas, připůsobil se, pobýval ve své pracovně, než se manželka „vyřádila“.
Jejich syn se oženil, když přišla jeho matka k němu na návštěvu, zhrozila se – tam tričko, tam ponožky, tu kniha, neumyté nádobí, syn seděl u stolu a „cpal“ se, podle matky, nezdravě.
Ona se vyděsila, ale syn byl spokojený, zřejmě jeho jakýsi pozdní vzdor proti životu vždy v uklizeném bytě, v němž se málem musel vznášet.
Není lepší být dokonalý ve své nedokonalosti?
